Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2011
Tento materiál přináší tu část Zprávy o činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV za rok 2011, kterou z taktického hlediska považujeme za možné zveřejnit. Jeho umístění na webové stránky našeho útvaru je snahou o zpřístupnění maximálního objemu informací o činnosti ÚOOZ široké veřejnosti.
- PROBLEMATIKA NÁSILÍ
- PROBLEMATIKA NELEGÁLNÍCH OBCHODŮ
- PROBLEMATIKA OBCHODU S LIDMI A NELEGÁLNÍ MIGRACE
- PROBLEMATIKA ZLOČINECKÝCH STRUKTUR
- PROBLEMATIKA TERORISMU A EXTREMISMU
- PROBLEMATIKA PADĚLÁNÍ
- PROBLEMATIKA AUTOKRIMINALITY
PROBLEMATIKA NÁSILÍ
V roce 2011 nedošlo v oblasti násilné trestné činnosti ve formě organizovaného zločinu k zásadním změnám, které by výrazně ovlivňovaly bezpečnostní situaci v České republice.
V případě vražd byly tyto skutky dokumentovány spíše formou nápadu trestné činnosti, ojediněle byly dokumentovány ve stadiu přípravy. Nezbytné je zde uvést, že existují určité indicie k podezření, že byl na konkrétních pohřešovaných osobách spáchán trestný čin vraždy. Tyto pohřešované osoby, které jsou označovány jako tzv. bílí koně, byly dle všeho zavražděny a jejich těla důkladně uschována na neznámých místech. Informace o fyzické likvidaci těchto osob se získávají velice obtížně a v některých případech mohou taková podezření končit neobjasněním. U trestných činů ublížení na zdraví a zbavení osobní svobody lze konstatovat, že je zde velká míra latence.
V případě loupeží v organizované formě stále převládá přepadení vozů bezpečnostních agentur převážejících značnou finanční hotovost, která mnohdy není při přepravě adekvátně zabezpečena. Tuto závažnou a organizovanou trestnou činnost provádějí zejména vysoce organizované skupiny, které mají minimální početní obsazení, jsou autonomní a velice často profesionálně organizované. Jsou velmi často zaznamenány případy loupeží, kde jsou použity dlouhé střelné zbraně. Ve výjimečných případech lze zaznamenat i loupežná přepadení prodejen drahých kovů a drahých kamenů.
V oblasti vydírání, resp. racketeeringu se stav oproti předešlému roku výrazně nezměnil. Dále mírně stagnuje racketeering v případech vybírání poplatků od cizích státních příslušníků, kteří pracují na území České republiky. Zde je vysoká míra latence, neboť se většinou jedná o uzavřené národnostní skupiny, které nechtějí z různých důvodů podávat trestní oznámení nebo svědčit v již zahájených kauzách.
Jsou již zadokumentovány postupy zločineckých organizací, které spočívají ve vyvíjení psychologického nátlaku, kde subjekt, který je tomuto nátlaku vystaven, většinou podlehne a jedná dle přání nátlakových skupin.
Stále větší důraz kladou organizované skupiny osob páchající závažnou trestnou činnost na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je zde v některých případech zaznamenáno, že tyto skupiny legálně podnikají a díky své kriminální činnosti jsou schopny postupovat stratifikačně po žebříčku společnosti a získávat vliv a moc. Velice často mají kontakty v bezpečnostních sborech a jsou schopny pomocí různých postupů kriminalizovat nepohodlné subjekty, které ohrožují jejich existenci.
PROBLEMATIKA NELEGÁLNÍCH OBCHODŮ
Trestná činnost na úseku nelegálního obchodu se zbraněmi a výbušninami nedoznala, oproti předchozím létům, žádných zásadních změn, nicméně v průběhu posledního roku určité odlišnosti či posuny v této oblasti zaznamenány byly. Nelegální obchod se zbraněmi je, vzhledem ke své specifičnosti, realizován úzkým okruhem osob, které mají možnost tyto komodity získat buď přímo z prostředí, ve kterém se pohybují, nebo využívají osoby, které se v takovémto prostředí pohybují a mají k těmto komoditám přístup. Na základě výše uvedeného lze v podstatě pachatele zapojené do nelegálního obchodu se zbraněmi rozdělit na dvě skupiny s typickými charakteristikami, kdy se v případě první skupiny jedná pouze o nelegální obchodníky (většinou nebývají zaměřeni čistě na obchod se zbraněmi), kteří využívají svých kontaktů k získávání nelegálních zbraní, které pak následně distribuují do kriminálního prostředí. U druhé skupiny pachatelů se jedná většinou o starší, manuálně velmi zručné, osoby, jejichž obživa v převážné míře nespočívá v páchání trestné činnosti, ale většinou se pohybují v různých prostředích majících vztah ke zbraním. Tyto osoby disponují jednak specifickými znalostmi či vzděláním (ať už v oboru zbraní či podobném) a následně pak zázemím umožňujícím výrobu, předělávání či úpravy zbraní, které jsou pak následně dodávány na nelegální trh, většinou prostřednictvím osob spadajících do první skupiny. Je třeba podotknout, že i u osob spadajících do druhé skupiny je zcela nepochybné vědomí, že se svou činností dopouštějí trestných činů, a že se v podstatě podílejí na šíření nelegálních zbraní do kriminálního prostředí. Pro obě skupiny pachatelů je však charakteristická snaha o získání maximálního finančního prospěchu z realizované nelegální činnosti.
Osoby obchodující s těmito komoditami jsou si nepochybně vědomy nezákonného jednání a jsou seznámeny s činnostmi a možnostmi policie na úseku odhalování trestné činnosti, z čehož pramení do jisté míry zvyšující se opatrnost při realizaci jakéhokoliv typu tohoto obchodu. O nedůvěře a přiměřené opatrnosti svědčí i fakt, že pachatelé při sjednávání a obchodování využívají často tzv. prostředníků, kteří mají při realizovaném prodeji pravděpodobně zkomplikovat odhalení hlavního pachatele, což ukazuje na promyšlený přístup k páchání trestné činnosti se znalostí policejní práce a postupů dle trestního řádu.
Jako v předchozích letech je stále spatřován zásadní problém se znehodnocováním zbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. V kriminálním prostředí jsou zajišťovány zbraně, které byly původně znehodnoceny a následně opět uvedeny do střelbyschopného stavu, přičemž tento trend trestné činnosti je stále velmi aktuální. V rámci realizovaných případů byla opět potvrzena fakta, kdy původně znehodnocené zbraně byly náročnými technologickými postupy opět uvedeny do původního stavu. Byly potvrzeny informace, že v případě uvádění těchto zbraní do střelbyschopného stavu byly pravděpodobně užity originální díly a nástroje od výrobců těchto zbraní, což by znamenalo, že pachatelé trestné činnosti mají k těmto prostředkům přístup.
Z vyhodnocení informací získaných ze zahraničních kontaktů vyplývá skutečnost, že nelegální zbraně české výroby jsou velmi oblíbené i na zahraničních černých trzích, kam jsou tyto komodity hojně dodávány z různých zdrojů a ze strany českých i zahraničních subjektů. Na zahraničních trzích jsou tyto zbraně žádány k páchání další trestné činnosti násilného charakteru.
Policisté ÚOOZ se rovněž zabývají případy trestné činnosti v souvislosti s prováděním zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence. U této trestné činnosti se jedná vždy o právnické osoby, které se při zahraničním obchodu s vojenským materiálem snaží různými způsoby obejít zákon, podle kterého musí mít k této činnosti patřičná povolení a ke každému konkrétnímu obchodu licenci Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.
V oblasti nelegálního nakládání s chemickými, biologickými, radioaktivními a ostatními vysoce nebezpečnými látkami (dále jen „CBRN“) odpovídá vývoj v této problematice situaci z minulých let. Bezpečnostní rizika pocházejí z několika oblastí, a to zejména z nedodržování zákonů a technologických postupů při manipulaci, skladování a likvidaci zdrojů ionizujícího záření, kde se vytváří prostor pro jejich odcizení a případné zneužití. Zde se jedná zejména o staré průmyslové zátěže, firmy v likvidaci nebo konkurzu, kde se zdroje ionizujícího záření využívaly.
Dále se potvrzuje dlouhodobý trend nelegálního obchodování s těmito látkami, kdy jsou tyto nabízeny v České republice ke koupi ve většině případů slovenskými občany, kteří vystupují jako zprostředkovatelé mezi majiteli a kupci. Tyto materiály pocházejí obvykle ze států bývalého SSSR. Ve většině případů se jedná o odcizený materiál z laboratoří, průmyslových, vojenských, zemědělských či lékařských zařízení. Radioaktivní materiály, které jsou nabízeny k nelegálnímu obchodování, se pohybují v cenových relacích tisíců až desetitisíců USD či eur za 1 g materiálu. Z cen na černém trhu vyplývá pro zúčastněné vysoká míra zisku. Velmi často se objevují případy podvodného jednání, kdy je bezvýznamný materiál vydáván za radioaktivní či jaderný.
PROBLEMATIKA OBCHODU S LIDMI A NELEGÁLNÍ MIGRACE
Způsoby páchání trestné činnosti obchodování s lidmi v oblasti komerčního sexuálního zneužívání nebo užití k prostituci se v průběhu roku 2011 zásadně nezměnily ve srovnání s předchozím rokem. Ve sledovaném období nedošlo ke změnám v počtu trestných činů a počtu pachatelů. Lze konstatovat, že tato trestná činnost má z hlediska svého stavu, struktury a dynamiky ustálený a setrvalý vývoj. Obchod s lidmi stále patří mezi nejčastější formy organizovaného zločinu páchaného na území České republiky, pro kterou je typická vysoká míra latence.
V průběhu roku 2011 se potvrdil očekávaný stav v této oblasti trestné činnosti, který již několik let představuje odklon od násilných projevů, jako prostředku sloužícího k vynucení požadavků pachatelů nebo poslušnosti obětí. Pachatelé této trestné činnosti i nadále využívali k dosažení svých cílů převážně lsti, závislosti nebo omylu.
V některých příhraničních oblastech se jako problematická jeví přetrvávající pouliční prostituce. Tato je ovládána organizovanými skupinami osob, které neváhají použít fyzického násilí, vyhrožování či jiných způsobů nátlaku nebo přinucení. Jednou z využívaných forem je vyvolání závislosti či návyku na užívání omamných a psychotropních látek u jednotlivých prostitutek. Pachatelé se zaměřují na ženy ze sociálně slabšího prostředí, neúplných rodin, popř. z diagnostických ústavů a nabízejí jim základní životní potřeby výměnou za to, že pro ně budou prostituovat.
Obchodování s lidmi bylo zjištěno rovněž v případech činnosti členů organizovaných skupin, kteří využívali lsti, závislosti nebo omylu žen pocházejících z České republiky, kterým byl nabízen ve Velké Británii za úplatu sňatek nebo zajištěna běžná práce. Po dopravení do Velké Británie byly oběti odkázány na členy skupiny a v mnoha případech nuceny k pohlavnímu styku s cizinci, popř. nuceny provozovat prostituci v nočních klubech. Na takové podmínky v mnoha případech pod tlakem vzniku dluhu a sdělení, že se sňatek neuskuteční, následně přistoupily. V jednání pachatelů se objevil prvek násilí, ať už ve formě pohrůžky nebo použití násilí, a to zpravidla k donucení k poslušnosti. Potvrdil se trend, že násilí se spíše dopouštěli pachatelé ze sociálně a vzdělanostně slabších skupin.
V souvislosti s vedením trestního řízení probíhalo rovněž mapování dalšího fenoménu - sexuálního vykořisťování „exotických“ dívek pocházejících z afrických zemí, zejména z Nigérie, které jsou do České republiky obchodovány za využití klasického modus operandi. V první fázi je jim přislíbena práce, ale po příletu do Evropy jsou nuceny vykonávat prostituci v nočních erotických podnicích a vydělané finanční částky odvádět pachatelům - organizátorům této trestné činnosti. Značným problémem je těžce prolomitelná mlčenlivost obětí. Ta je zajišťována prostřednictvím jejich víry (rituály voodoo). V této souvislosti bylo zaznamenáno zneužívání azylových pravidel, kdy dívky dopravené na území našeho státu, následně v azylových střediscích zažádaly o azyl za účelem legalizace jejich pobytu. Do azylových středisek však dojíždějí pouze jednou za měsíc prodloužit vízum a v mezidobí jsou nuceny poskytovat sexuální služby za úplatu v různých nočních erotických klubech. Z důvodu obavy o svůj život a život svých příbuzných nikdy v azylovém středisku nesdělí, v jaké životní situaci se nacházejí.
V případech, kdy byli pachatelé předmětných trestných činů cizí státní příslušníci, se jednalo často o v České republice etablované cizince. Tito cizinci využívají úzké vazby na země původu, odkud jsou podporováni, znalost jazyka, kulturního prostředí, tradic a zvyklostí, kterým jsou připisovány hodnoty v zemích původu.
Pokud se týká zemí původu obětí, byly jako zdrojové zaznamenány země s jinou životní úrovní, pro něž byla Česká republika zemí cílovou. V několika případech byla naopak Česká republika, z pohledu původu obětí, zemí zdrojovou pro Velkou Británii, Irsko, Spolkovou republiku Německo a Slovinsko.
V roce 2011 nedošlo k výrazným změnám při páchání trestného činu obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování. Česká republika je cílovou zemí zejména pro osoby ze států bývalého SSSR, Rumunska, Bulharska, Slovenska, Vietnamu. Pod záminkou práce s dobrým výdělkem jsou lidé získáváni na práci v České republice prostřednictvím organizovaných skupin, které jim zařídí legální vstup na území České republiky. Po příjezdu do České republiky jim již nejsou většinou odebírány pasy ani jiné doklady totožnosti. Nadále trvá stav, že vykonávají podřadnou práci, většinou fyzicky náročnou, za minimální nebo žádný plat. Závislost na zaměstnavateli nebo pracovní agentuře je docílena nevyplácením mzdy, strachem ze ztráty zaměstnání.
Často se zločinecké skupiny tváří jako legální agentury zprostředkování práce. Byly zjištěny informace o napojení zločineckých skupin na státní orgány při legalizaci pobytu na území České republiky a zajišťování pracovních dokladů. Osoby podezřelé z páchání výše uvedené trestné činnosti využívají nepřehlednosti legislativy při zaměstnávání cizinců a nedostatečné kontrolní činnosti odpovědných úřadů.
Nadále pokračuje nábor bezdomovců a dalších sociálně slabých jedinců k práci vykonávané na území Velké Británie. Pachatelé po dohodě s bezdomovci vyřídí všechny doklady potřebné k vycestování, nejčastěji vozidlem je dovezou do Velké Británie, kde již mají zajištěnou práci včetně ubytování. Po nástupu do práce pachatelé takovým lidem odebírají výplatu a ti nemohou od „zprostředkovatelů“ odejít. Při snaze odejít je jim vyhrožováno a jsou i fyzicky napadáni. Ve spolupráci s policisty Velké Británie bylo zjištěno, že se jedná o vzrůstající trend, kdy dochází na území Velké Británie ke zneužívání sociálních dávek a úvěrovým podvodům.
V roce 2011 bylo zjištěno, že osoby páchající trestnou činnost obchodování s lidmi dle § 168 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku ustoupily od forem nucení k práci a směřují svou činnost na jiné formy vykořisťování.
K problematice nucené práce a jiných forem vykořisťování je nutné zdůraznit, že tomuto velmi lukrativnímu způsobu vykořisťování v minulém období výrazně prospěla hospodářská krize, kdy z důvodu ztráty zaměstnání jsou zahraniční dělníci ochotni pracovat za minimální peníze a nespolupracovat se státními orgány, i když je na nich páchána trestná činnost. Dle poznatků ÚOOZ k tomu přispěla i soudržnost jednotlivých komunit, které nemají zájem na sebe upoutávat pozornost státních orgánů.
V průběhu roku 2011 nastaly změny ve způsobu páchání a organizování trestné činnosti na úseku nelegální migrace ve vztahu k území České republiky. Změny se začaly projevovat na úseku nelegální migrace občanů Afghánistánu od poloviny října 2011. Česká republika není s vysokou mírou pravděpodobnosti cílovou zemí, ale pouze zemí tranzitní. Cílem nelegálních migrantů z Afghánistánu, kteří byli zadrženi na území České republiky, je zejména Rakousko, Spolková republika Německo, Velká Británie a skandinávské státy. Z doposud získaných informací vyplývá, že k zadržení nelegálních migrantů z Afghánistánu dochází i v dalších evropských zemích. K přepravě využívají ložnou plochu kamionů, u kterých předpokládají pohyb na uvedené trase, přičemž doposud získané informace ukazují na to, že nelegální migranti jsou převáženi bez vědomí řidičů kamionů. Činnost je organizována na území Afghánistánu, Iránu, Turecka a Srbska.
U nelegální migrace občanů dalších zemí nebyly zjištěny výraznější změny oproti předcházejícím letům a způsob provádění se výrazně nemění. Lze konstatovat, že pachatelé – organizátoři nelegálního převádění provádějí tuto činnost mnohem sofistikovaněji než v předcházejících letech, neboť organizátoři znají možnosti policie, z minulosti mají zkušenosti, které získali v rámci organizování většího množství převaděčských akcí. Na území České republiky je mnohem obtížnější zjistit převoz nelegálních migrantů, či informace k této činnosti, neboť převaděčské skupiny v drtivé většině případů pouze nelegální migranty přes území České republiky převážejí. Vyhledávání a dokumentace této trestné činnosti je po vstupu České republiky do schengenského prostoru složitější, neboť v současnosti nefungují kontrolní mechanismy na hranicích jednotlivých zemí schengenského prostoru. I nadále se potvrzuje snížení počtu osob jednotlivých zločineckých skupin, které se na organizování uvedené trestné činnosti podílejí, a to ve vztahu k určitému teritoriu. Celá zločinecká organizace je naopak více rozprostřena na teritoriu jednotlivých států, jejichž území jsou důležitá pro transport nelegálních migrantů. Jedná se o státy tzv. vstupu (lokality odkud pocházejí běženci), o státy tranzitní (např. Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Bulharsko nebo Polsko) a státy cílové (země, kde se chtějí běženci trvale usídlit). Některé země, které byly dříve zeměmi cílovými, se stávají v současné době pouze zeměmi tranzitními. Jedná se zejména např. o Spolkovou republiku Německo či Francii.
Pro organizátory je i nadále prvotní dostat migranty do některého ze vstupních států schengenského prostoru (Česká republika, Slovensko, Polsko, Rakousko), odkud pak již mohou celkem bez problémů pokračovat dalším transportem do cílových zemí. V současné době migranti cestují do České republiky nebo do výše jmenovaných okolních států letecky, mají povolen vstup na území vybraného státu, a to formou krátkodobého nebo dlouhodobého pobytu (příslušná víza), a následně migrují do dalších zemí Evropské unie. Potvrzeným a ve velké míře užívaným způsobem přepravy migrantů je letecký tranzit ze země původu do vstupní země schengenského prostoru, za využití padělaných dokladů a pak dodávkovými či osobními vozidly do cílových zemí. V závislosti na způsobu následné silniční přepravy se počty migrantů v jednom tranzitu se pohybují od 2 do 40 osob.
Dlouhodobým a závažným problémem zůstává zneužívání vízové politiky. Migranta, který má zájem vycestovat do České republiky v jeho domovské zemi kontaktuje osoba „organizátor - náborář“, který zajistí všechny potřebné doklady a náležitosti k získání některého z konkrétních druhů víz umožňujících osobě legální výjezd do České republiky. Legální vízum je však získáno za uvedení nepravdivých důvodů a podmínek. V těchto případech dochází k zneužívání účelu víz a cílem organizátorů a migranta je dostat se do některé vstupní země schengenského prostoru a pak dále legálně migrovat do bohatších zemí tohoto společenství, či do zemí, které aplikují velice vstřícnou migrační politiku, případně do zemí, kde mohou očekávat nějaké zázemí u svých příbuzných a známých. Při získávání víz uvádějí osoby migrantů účelově například adresy, na kterých se budou v České republice zdržovat nebo podnikat, tyto adresy sice existují, ale migrant je vůbec nezná a nemá v úmyslu jich využít. Nepravdivé údaje rovněž uvádějí zvoucí osoby. Organizátoři migrantům zajistí příslušný finanční obnos, kterého je třeba k získání některého z druhů víz. Stále více je využíváno a zneužíváno tzv. účelových sňatků mezi cizinci a českými občany a tzv. účelového otcovství, kde jediným účelem je získání pobytu pro příslušného cizince na území našeho státu. Po získání víza a příjezdu do některé ze zemí schengenského prostoru má migrant teoreticky volný nebo velice zjednodušený pohyb mezi jednotlivými státy.
V roce 2011 byl zaznamenán nárůst zneužívání pobytů u osob nigerijské národnosti, dále také vietnamské národnosti, a to na celém území České republiky. Naproti tomu nelegální migrace občanů ze států bývalého SSSR se stále pozvolna snižuje. Organizované skupiny mají ze způsobů výše popsané trestné činnosti velké zisky v řádech milionů českých korun. Nezávisle na způsobu páchání uvedené trestné činnosti se částka za jednoho migranta pohybuje kolem 10 000 eur. Ceny za zorganizování nelegálního přechodu do předem určené země jsou rozdílné, neboť výrazně vyšší jsou v případech tzv. VIP, kdy nelegální migranti jsou převáženi v relativním pohodlí. Nižší jsou naopak v případech, kdy jsou osoby přepravovány za téměř nelidských podmínek (část cesty tráví např. na korbách kamionů bez vědomí řidičů).
Z doposud dokumentovaných případů je zcela nepochybné, že v souvislosti s organizováním nelegální migrace je spojeno páchání další trestné činnosti, a to jak ze strany organizátorů, tak i ze strany nelegálních migrantů.
PROBLEMATIKA ZLOČINECKÝCH STRUKTUR
Nejvýznamnější zločinecké organizace působící na území České republiky lze rozdělit na ruskojazyčné, asijské a domácí (české). Vyskytují se ovšem i kriminální organizace, jejichž majoritním prvkem je jiné etnikum (albánské, rumunské, bulharské). Rok 2011 potvrdil dřívější trend, podle něhož mají nejvýznamnější kriminální struktury působící v České republice kriminální vazby na nadnárodní organizovaný zločin a dynamicky se přizpůsobují jeho vývoji. V roce 2011 byla tato vazba i nadále nejsilnější u ruskojazyčných skupin, které jsou v mnoha případech integrální součástí velké nadnárodní kriminální struktury. U ostatních nejvýznamnějších kriminálních struktur tvořil zahraniční prvek i nadále sice důležitou, ale přece jen doplňkovou aktivitu, takže těžiště kriminální činnosti spočívalo na území České republiky. V této oblasti však byl zaznamenán určitý posun oproti roku 2010, takže celkově byl mezi asijskými a českými kriminálními strukturami zaznamenán znatelný nárůst počtu kriminálních organizací, u nichž je kriminální činnost založena na aktivitách provozovaných v České republice a jednom či dvou dalších státech a zahraniční kriminální aktivitu nelze vůbec oddělit od trestné činnosti páchané na území České republiky. Pokračovala orientace některých kriminálních struktur na primární páchání trestné činnosti v zahraničí s cílem ztížit vlastní odhalení.
V roce 2011 stejně jako v roce 2010 byly pozorovány jevy svědčící o tom, že jedním z nejvýznamnějších faktorů podporujících rozvoj organizované kriminality je korupce ve státní správě, což bylo posíleno zjištěními, která ukazují, že velmi vysoce postavení úředníci státní a veřejné správy nejen korupčnímu jednání podléhají, ale dokonce ho překvapivě často sami iniciují. Vývoj v roce 2011 potvrdil, že klíčovou roli při korupčním jednání hraje nízká transparentnost výběrových řízení při zadávání veřejných zakázek a nízká transparentnost poskytování dotací z veřejných prostředků soukromým podnikatelským subjektům.
Nejvýznamnější české kriminální struktury potvrdily v roce 2011 dřívější trend odklonu od použití násilí, a to i v případě, že v minulosti násilí aktivně používaly. U největších kriminálních struktur dokonce docházelo k postupnému přechodu na formy latentnější trestné činnosti, které již nejsou spojené s nutností používat násilí ani ve formě výhrůžky. Oproti roku 2010 došlo k mírnému zvýšení počtu menších kriminálních struktur, které aktivně používají násilí. Příčinou tohoto zvýšení je významný nárůst počtu kriminálních organizací orientujících se na podvodné nabízení dobře placené práce v zahraničí, které je následováno nucením k tzv. otrocké práci nebo k prostituci v zahraničí, k čemuž jsou používány různé formy nátlaků, které v některých případech mohou vyvrcholit skutečným použitím násilí. I přes mírný nárůst kriminálních struktur ochotných použít násilí k dosažení svých cílů se v roce 2011 potvrdil trend nárůstu počtu kriminálních struktur, které se orientují čistě na ekonomickou trestnou činnost spojenou s účelově zakládanými podnikatelskými subjekty, podvodnými jednáními a s infiltrací členů či spolupracovníků zločineckých struktur do soukromých podnikatelských subjektů či orgánů státní a veřejné správy. Členové kriminálních struktur přitom aktivně vyhledávali zejména kontakty na příslušníky Policie České republiky a pracovníky Celní správy s cílem připravit si prostor pro korupční aktivity, které by měly následně sloužit ke krytí páchané trestné činnosti a ztížení odhalení a dokumentace Policií České republiky. I v roce 2011 pokračovala činnost domácích kriminálních subjektů zaměřených na legalizaci výnosů pocházejících z trestné činnosti generovaných v zahraničí.
V průběhu roku 2011 stejně jako v předchozím období pokračoval dominující vliv ukrajinských zločineckých skupin v ruskojazyčných strukturách. Velmi slabé ekonomické oživení v roce 2011, které se navíc příliš neprojevilo ve stavebním sektoru, nutilo ukrajinské kriminální struktury pokračovat ve změně své orientace z vydírání ukrajinských stavebních dělníků na jiné formy trestné činnosti. Kromě organizovaných krádeží, prostituce a distribuce nekolkovaného alkoholu se ukrajinským kriminálním strukturám podařilo modifikovat svůj dřívější modus operandi (vydírání ukrajinských dělníků) směrem k náboru zájemců o práci na Ukrajině a následnému nucení k tzv. otrocké práci (dělníkům je předáván pouze zlomek skutečně vydělaných peněz a není za ně placeno zákonné pojištění) na území České republiky. Gruzínské kriminální skupiny pokračovaly i v roce 2011 ve svých aktivitách zaměřených na finanční kriminalitu. V jejich režii docházelo nejen ke klasickému sjednávání a nesplácení úvěrů, leasingovým podvodům, ale i dalším velmi sofistikovaným podvodným jednáním. Z hlediska asijské organizované kriminality představuje dlouhodobě dominantní etnickou skupinu vietnamská komunita, která si drží téměř absolutní kontrolu nad trestnou činností páchanou Asiaty. Mezi nejvýznamnější typy organizované vietnamské trestné činnosti patří dlouhodobě trestná činnost zaměřená na daňovou oblast, která i v roce 2011 spočívala v krácení cla či daně většinou formou padělání potřebných dokladů. Z hlediska nejvýznamnějších vietnamských kriminálních struktur nedošlo v roce 2011 k žádnému významnému posunu oproti roku 2010 a všechna dlouhodobě monitorovaná teritoriálně lokalizovaná mocenská centra s identifikovanými vietnamskými kriminálními autoritami v čele si udržela svůj vliv.
V roce 2011 byl již po několikáté v řadě za sebou zaznamenán nárůst významu výroby, obchodování a distribuce omamných a psychotropních látek v celkové asijské kriminalitě na území České republiky, což se projevilo dalším nárůstem počtu skupin produkujících omamnou a psychotropní látku cannabis v nelegálních pěstírnách a významným výskytem producentů omamné a psychotropní látky pervitin. Uvedené omamné a psychotropní látky jsou sice částečně určeny pro distribuci uvnitř asijské komunity v České republice, ale vzhledem k rozsahu produkce je jich většina vyvážena do zahraničí.
Asijské kriminální struktury pokračovaly i v roce 2011 v nelegálním vývozu kriminálních zisků do zahraničí, přičemž dlouhodobě lze konstatovat, že k vývozu zisků byly používány bankovní převody i vývoz značného množství hotovosti prostřednictvím kurýrů. Zároveň bylo zjištěno, že část těchto převodů kriminálních zisků do zahraničí je prováděna z důvodu legalizace výnosů, na jejichž konci se legalizované finanční prostředky vrátí do České republiky, kde jsou používány k investicím do legálního soukromého podnikatelského sektoru v oblasti nemovitostí, výroby i služeb.
V souvislosti s provozem asijských tržnic a obchodních aktivit vietnamské komunity byl v roce 2011 zaznamenán určitý nárůst násilné trestné činnosti zaměřené proti vietnamským trhovcům, jehož podstatou bylo zvýšené vymáhání „odvodů“ pro majitele tržnic a nárůst počtu případů vydírání či loupeží zaměřených proti vietnamské komunitě a páchané specializovanými vietnamskými gangy, jejichž členskou základnu tvořili tzv. BO DOI (vojáci), což jsou kriminální vykonavatelé ve vietnamské komunitě, kteří pracují pro různé kriminální skupiny. Obvykle zajišťují vymáhání dodržování nepsaných pravidel platných v celé asijské komunitě v České republice. Vývoj v roce 2011 potvrdil dřívější poznatky naznačující nárůst významu BO DOI pro konečný „obchodní“ úspěch některých kriminálních struktur v jejich ziskových kriminálních aktivitách.
PROBLEMATIKA TERORISMU A EXTREMISMU
V roce 2011 nedošlo k žádným otevřeným projevům mezinárodního terorismu v České republice. Českou republiku lze z hlediska potenciálního působení teroristických organizací nadále spíše považovat za zemi zneužívanou osobami podezřelými z napojení na teroristické organizace jako svou logistickou základnu. Zpravidla je využívána k tranzitu osob, získávání materiálního a finančního krytí, usnadnění vstupu, pohybu a pobytu v zemích schengenského prostoru anebo jako místo pro páchání jiné trestné činnosti.
Jako zájmové z pohledu vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v České republice se nejvíce jeví geografické oblasti Afghánistánu, Pákistánu, Severního Kavkazu a Blízkého Východu. Kriticky důležitá zůstává oblast radikalizace v Evropě a ve světě. Můžeme sledovat případy tzv. seberadikalizace, kdy dotyčná osoba samostudiem a vlastní přípravou mění své extrémní názory do radikální formy. S radikalizací úzce souvisí i následné rekrutování pro teroristické aktivity, jak na domácí půdě, tak v cizině.
Policie České republiky se v uvedené problematice zaměřuje především na získávání poznatků k aktivitám osob, ke kterým byly získány informace o jejich vazbách na teroristické organizace, případně o osobách, které jsou známé svými radikálními postoji a zdržují se na území České republiky.
V zájmu maximálního snížení rizika dokonání teroristického aktu je činnost Policie České republiky nadále zaměřena na preventivní opatření, která vyplývají z analýzy rizik pro Českou republiku, resp. pro celou Evropu. Nejvyšším možným nasazením jsou proto prověřovány signály o možném pohybu osob napojených na teroristické organizace na území České republiky a jsou monitorovány jejich aktivity.
Během roku 2011 byl zjevný nárůst aktivit obou extremistických scén, a to zejména co se týká počtu veřejně pořádaných akcí. U obou scén, jak krajně pravicové, tak krajně levicové, byla rovněž patrná výraznější kritika státu, státních institucí i politických elit, a to zejména z hlediska sociálně-ekonomických otázek, které jsou stále více inkorporovány do rétoriky i programatiky extremistických subjektů. Obě scény prostřednictvím těchto otázek a témat intenzivněji oslovují širší a obecně nespokojenou populaci. Z velké části usnadňující skutečností je současná ekonomická recese, krize veřejných rozpočtů a obava z podobných důsledků jako v případě jihoevropských států. S tím souvisí i vágní a z velké části populistická akcentace a využívání tématu korupce.
Se všeobecným rozvojem využívání internetového prostředí a obecně kyberprostoru, roste jejich využívání a oblíbenost i v rámci obou extremistických scén. Vedle tradičních webových prezentací a šíření ideologie zažívají rozvoj zejména diskusní fóra, blogy a sociální sítě či komunikátory. Tyto jsou užívány k distribuci či propagaci zvukových a obrazových materiálů. V neposlední řadě jsou sociální sítě často užívány zejména pro mobilizaci podpory k připravovaným veřejným akcím.
Z hlediska krajně pravicové scény byl signifikantní trend mobilizace zejména po linii sociálně ekonomických otázek prostřednictvím projevů tzv. anticikánismu. Podpůrným prvkem je záměrné spojování romského etnika s určitým druhem trestné činnosti, anebo lokálně zvýšenou kriminalitou. Tato témata jsou záměrně vyzdvihována prostřednictvím programatiky Dělnické strany sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“), a to s cílem maximalizace možné podpory ze strany scény, stejně jako místní populace nespokojené s danou situací. Vedlejším, avšak souvisejícím projevem je záměrné zdůrazňování neefektivity a nekompetence státních orgánů, jak na celostátní úrovni, tak z hlediska samosprávy.
Jedním z nejmarkantnějších projevů bylo využití sociálních nepokojů ve Šluknovském výběžku v období od srpna do října, kde se v počáteční fázi aktivně angažovaly elementy krajně pravicové scény. Vývoj v regionu se vymykal doposud obvyklému postupu, kdy akce DSSS, resp. krajně pravicové scény, byla v dané lokalitě organizována až následkem zpravidla medializovaného incidentu. V neposlední řadě je intenzivněji patrné využívání sociálních sítí k mobilizaci účasti na připravovaných shromážděních. V této souvislosti je řešen problém týkající se aplikace zákona o právu shromažďovacím a omezených možností samosprávy, jak zakázat podobné mítinky fakticky svým obsahem hanobící určité etnické skupiny obyvatelstva.
Téma anticikánismu a podtext kritiky státu a „systému“ jako celku je využíváno jako prostředek ke sjednocení krajně pravicové scény, a to pod politickým zastoupením DSSS. Pro zvýšení zájmu ze strany scény i části nespokojené populace DSSS častěji využívá stylizace sebe sama jako subjektu záměrně utlačovaného politickým systémem. Tato interpretace je často využívána v případě odmítavého stanoviska samosprávy na konání protestní akce DSSS. Prostřednictvím těchto struktur DSSS jsou rovněž udržovány kontakty do zahraničí. Během roku 2011 byly významné vazby na elementy Nationale Partei Deutschland a Nationaler Widerstand/Freien Netz, jejíž sympatizanti se opakovaně, v rámci vzájemného vyjádření podpory, objevili na akcích v České republice. Vazby do Spolkové republiky Německo byly formalizovány memorandem mezi vedením NPD a DSSS v Riese, v dubnu 2011. Poměrně rozvinuté jsou i kontakty na krajně pravicové strany a uskupení na Slovensku a v posledních letech i v Polsku, kde jsou udržovány mimo jiné i symbiózou krajně pravicové scény a hooligans určitých fotbalových klubů. Polské příhraničí s Českou republikou je rovněž častým místem konání koncertů tzv. White power music (WPM) pořádaných domácími členy a přívrženci Národního odporu (Slezsko). Nadále je zjevná snaha o pořádání koncertů v zahraničí, a to zejména z obavy před trestním stíháním v České republice.
Vedle toho se progresivně rozvíjejí i nové směry aktivismu a projevů scény, a to jak z hlediska hudebních žánrů, tak nových forem aktivismu. Signifikantní je zejména rozvoj v rámci tzv. hard bass akcí (skupiny tanečníků s maskami na veřejných prostranstvích), které jsou pořádány zejména ze strany sympatizantů Svobodné mládeže, Autonomních nacionalistů, doplněných často elementy hooligans. Postoj a vnímání scény vůči těmto akcím zvýrazňuje dlouhodobé střety mezi tzv. „mladou a starou“ generací, kdy věkem starší aktivisté se staví vůči těmto formám aktivismu odmítavě až s odporem. Častěji se objevují spontánně organizované akce zaměřené na propagaci cílů a ideologie, jako např. výlep plakátů, distribuce letáků či umístění transparentů.
Obecně, během roku 2011 vzrostly násilné projevy krajní pravice, což do jisté míry zjevně souvisí se zmíněnou mobilizací proti národnostním menšinám, zejména Romům. Z celkového hlediska, nápad trestné činnosti je kvantitativně nepatrně nižší než v roce předchozím. Zaznamenaná trestná činnost je spíše individuálního charakteru, často spojená s projevy sympatií vůči zakázaným hnutím či organizacím, případně s hanobením či výzvám k násilí vůči určitým etnickým či náboženským a rasovým skupinám obyvatel.
Do jisté a spíše omezené míry byly ze strany domácí scény vnímány případy krajně pravicovou ideologií ovlivněných incidentů či teroristických útoků v zahraničí. Případy jako Anders Behring Breivik a odhalení neonacistické buňky páchající loupežná přepadení a vraždy přistěhovalců ve Spolkové republice Německo vzbudily určitý ohlas v rámci radikálního spektra pravicového extremismu, zčásti byli pachatelé glorifikováni, z velké části je však scéna přešla bez výraznější pozornosti.
Z celkového hlediska je krajně pravicová scéna nadále fragmentovaná na lokální uskupení, a to zejména vzhledem k osobním animozitám mezi vedoucími osobnostmi. I přesto, zjevné snahy DSSS scénu konsolidovat a získat tak stabilní voličskou podporu před krajskými a následně komunálními volbami prostřednictvím výraznější akcentace protiromských nálad a projevů a jejich záměrné vyzdvihování je ve střednědobém horizontu možné vnímat jako potencionálně rizikové, a to zejména ve smyslu legitimizace násilí proti cílovým skupinám obyvatel či poskytnutí příležitosti pro pouliční násilnosti proti policejním složkám, jako symbolu „systému“ podobně jako při nepokojích ve Šluknovském výběžku.
Krajně levicová scéna je výrazně fragmentovaná na jednotlivé ideologické proudy a frakce. I přesto současná pokračující ekonomická recese, krize veřejných rozpočtů mobilizuje širší populaci a obyvatelstvo zejména evropských států a USA. Situace tak poskytuje prostor pro působení krajně levicových subjektů, které zdůrazňují třídní dělení společnosti. Tato perspektiva do jisté míry sjednocuje krajně levicové elementy. Celkově scéna vykazuje výrazně vyšší aktivitu, co se týká pořádaných akcí, oproti krajně pravicovému spektru.
Během roku se aktivizovaly zejména obecně anarchistické struktury, pro něž bylo symbolickým tématem antielitářství a odpor proti autoritám. Rozvoj anarchistického spektra ve velké míře souvisí s pokračujícím trendem mobilizace krajní levice proti fiskálním restrikcím, ekonomické recesi a státnímu zadlužení. V určité souvislosti a inspirací spontánně vyvolaných protestů tzv. Arabského jara a následně i španělských protivládních a dále protestů proti finančnímu systému v USA byly po určitou dobu patrné snahy o rozvinutí domácích platforem mezinárodních protestních hnutí, Hnutí 15M/Skutečná demokracie teď a Occupy. V rámci těchto iniciativ byly aktivně zapojeny zejména anarcho-autonomní struktury. I přes určité vlny spontánního aktivismu v několika větších městech, zejména Praze, Plzni, Ostravě a Brně, obě platformy jsou spíše marginální a bez vyšší podpory ze strany mladší generace, na kterou byla tato hnutí orientována. Vedle toho se progresivně rozvíjí anarcho-syndikalistické spektrum, jehož umírněná část je tvořena členy a příznivci iniciativy ProAlt.
Výrazněji se projevovalo i militantní spektrum anarcho-autonomní, anarcho-komunistické a anarcho-syndikalistické scény. Zčásti se jednalo o projevy solidarity se zahraničními, zejména španělskými, řeckými a italskými organizacemi, a to v podobě benefičních koncertů v rámci projektu ABC (Anarchistický černý kříž). Byly zaznamenány i projevy formou tzv. přímé akce, jako útok proti dálniční infrastruktuře z dubna 2011 anebo blokáda vstupu do objektu Zastupitelského úřadu Velké Británie jako projev solidarity s britskými squattery v listopadu 2011. Existuje rovněž předpoklad, že militantní aktivisté udržují určité kontakty na osoby či skupiny stejného vyznání v zahraničí, a to včetně účasti na pořádaných akcích, např. protesty u jaderných elektráren či transportů jaderného odpadu. Během roku byla rovněž znovu spuštěna domácí platforma informačního serveru Indymedia, který slouží jako alternativa Československé anarchistické federace, stále více marginalizované z hlediska její relevance v rámci scény, a jako informační zpravodaj jak pro umírněné, tak radikálnější spektrum.
Radikálně komunistické a marx-leninské organizace během roku, co do aktivit, spíše stagnovaly. Zpočátku ambiciózní snaha Svazu komunistické mládeže Československa o zastoupení úlohy rezidua Komunistického svazu mládeže, zejména pražské organizace, skončila neúspěchem, jelikož vedení Svazu mladých komunistů Československa se stáhlo do ústraní po zahájení trestního stíhání za glorifikaci režimu K. Gottwalda u příležitosti výročí převzetí moci KSČ. Ačkoliv bylo trestní stíhání zastaveno, organizace výrazně omezila veřejné aktivity a jednotlivé regionální buňky se v omezené míře vyskytovaly pouze na akcích pořádaných jinými subjekty, např. KSČM, s jejímiž některými členy je organizace úzce provázána. Patrně vlivem marginalizace jsou zjevné snahy o sjednocení či alespoň koordinaci v rámci subjektů tohoto spektra, a to prostřednictvím Nové alternativní levice.
PROBLEMATIKA PADĚLÁNÍ
V oblasti padělání měny došlo v roce 2011, oproti předchozímu srovnatelnému období, k celkovému snížení počtu zadržených padělaných a pozměněných peněz. V České republice bylo zachyceno celkem 6 002 kusů padělků bankovek a mincí, což ve srovnání s předchozím obdobím roku 2010, kdy bylo zadrženo 6 529 kusů, činí pokles o 8 %. Zvýšení záchytu bylo zaznamenáno pouze u padělků měny USD. Ostatní měny, včetně mincí, vykázaly snížené součty zachycených padělků.
U domácí měny bylo zadrženo 4 499 kusů padělků. Oproti srovnatelnému období za rok 2010 (4 902 kusů), tak došlo ke snížení záchytu o 8 %. Naprostá většina padělků tuzemské měny byla zhotovena pomocí domácích nebo kancelářských tiskáren a kopírek. Tyto padělky proto mají ve většině případů nízkou kvalitu a pachatelé této trestné činnosti nejsou organizováni ve struktuře výrobce-distributor-předložitel.
Měny euro bylo zachyceno 664 kusů padělků, a oproti srovnatelnému období předchozího roku (799 kusů) došlo ke snížení záchytu o 17 %. Padělků bankovek USD bylo na území České republiky zadrženo celkem 686 kusů, čímž došlo k navýšení záchytu o 12 % oproti roku 2010, kdy bylo zachyceno 611 kusů. Tato měna, jejíž záchyty měly dlouhodobě snižující se trend, vykázala jako jediná nárůst, který může být způsoben jejich nedostatečnou úrovní ochranných prvků a přetrvávající krizí eurozóny. Ekonomicko-hospodářské souvislosti mohou ovlivnit zvýšené užívání této měny v globálním platebním styku. Také personál obchodů, kterému jsou padělky většinou předkládány, je při přijímání měny euro obezřetnější než u bankovek USD. U padělků obou těchto měn převažuje padělání tiskovými technikami a naznačuje vyšší kvalitu padělků i profesionální úroveň jejich padělatelů. Padělání této měny není prováděno na území České republiky.
V roce 2011 bylo zadrženo 91 kusů padělaných mincí a oproti roku 2010 (111 kusů), došlo ke snížení záchytu o 18 %. Naprostá většina z tohoto počtu byly mince měny euro (70 kusů).
Převážná část trestné činnosti na úseku padělání tuzemské měny ve sledovaném období nejeví znaky organizovanosti, což je dlouhodobým trendem. Většinou se jedná o pokusy jednotlivců nebo skupin mladistvých, kteří využívají k padělání peněz nejnovější techniky - počítačů, skenerů a tiskáren. V těchto případech se nejčastěji jedná o udávání většího množství padělků stejných sériových čísel. Padělání bankovek laserovým nebo inkoustovým potiskem vede zpravidla k nevalnému výsledku kvality padělaných bankovek. V oblasti padělání zahraniční měny, resp. měny euro, je situace opačná, protože pachatelé této trestné činnosti pocházejí z jiných evropských zemí a jsou velmi dobře organizovaní. V roce 2011 bylo odhaleno jenom v Evropě několik tiskařských padělatelských dílen. Výrobci padělků jsou napojeni na dobře organizovanou síť distributorů, kteří zásobují skupiny koncových předložitelů těchto padělků. Tyto skupiny pak operují po celé Evropě, kdy po udání určitého množství padělků opouštějí dané území a přesunují se do jiného státu. Je proto velmi obtížné mapovat pohyb těchto skupin. Ve střední a východní Evropě jsou tyto skupiny složeny z osob převážně bulharské, lotyšské a litevské národnosti. V jižní a západní Evropě trestnou činnost spojenou s padělky měny euro páchají především přistěhovalci z afrického kontinentu.
V oblasti platebních karet došlo v roce 2011, oproti předchozímu roku 2010, k mírnému nárůstu trestné činnosti v počtu nasazených skimmovacích zařízení v České republice. Bylo zaznamenáno celkem 85 případů skimmingu, které byly nahlášeny formou trestního oznámení od poškozených bankovních subjektů (srovnatelné období roku 2010 - 74 případů). Zde nelze vyloučit i možný (latentní) vyšší počet případů skimmingu z důvodu neohlášených napadení bankomatů finančními ústavy.
Různé skupiny organizovaných pachatelů v uplynulém roce napadly celkem 38 bankomatů v České republice. K největšímu nápadu této trestné činnosti došlo v Praze (52 případů), v Brně (12 případů) a na území západních Čech. Na území České republiky docházelo ke skimmování dat z platebních karet a jejich PIN kódů na různých bankomatech. Převážně byly napadány bankomaty typu NCR. Po zcizení dat z platební karty dochází k následné okamžité výrobě padělků karet a výběrům finanční hotovosti na bankomatech v zahraničí. V roce 2011 byly tyto výběry prováděny většinou v mimoevropských zemích, především v USA (Chicago), dále následují Argentina, Mexiko, Dominikánská republika, Keňa a Kanada. Na území Evropy proběhly výběry v Ruské federaci a Itálii.
Organizovanou trestnou činností v oblasti platebních karet se v minulosti zabývaly skupiny převážně bulharských a rumunských občanů. Tento fakt se potvrdil i v roce 2011. Navíc se v loňském roce projevil nový trend páchání organizované trestné činnosti na území České republiky spojený se zneužitím bezhotovostního platebního prostředku. V roce 2011 došlo ke zdokonalení technické úrovně nasazených skimmovacích zařízení, kdy pachatelé této trestné činnosti jsou schopni vyrobit dokonale tvarově i barevně přizpůsobené nástavce k vstupnímu otvoru pro platební kartu, kde pak dochází ke zkopírování magnetického proužku této karty. Další, neméně kvalitní nástavec pak pachatelé instalují převážně na výstupní otvor pro peníze. Tato lišta obsahuje minikameru s napájením, která zaznamenává „vyťukaný“ PIN kód zákazníkem. Pachatelé skimmingu také vytváří své nestandardní software a kabelové propojení, kterým si do PC techniky stahují zcizená data, která pak prostřednictvím internetu zasílají do míst výběrů hotovostí. Na druhé straně také výrobci bankomatů se snaží předcházet této trestné činnosti a vyvíjejí dokonalejší způsoby ochrany před zcizením dat z vkládané platební karty. V oblasti platebních karet lze konstatovat, že zejména se zvyšujícím se počtem vydaných a používaných platebních karet, neukončenému přechodu na čipovou technologii, zanedbávání prevence ze strany bankovního sektoru, bezvízovému styku v Evropské unii a volnému průjezdu v rámci schengenského prostoru, bude nadále docházet k nárůstu této trestné činnosti. Organizované skupiny pachatelů se budou zabývat trestnou činností, a to jak dnes již známým paděláním platebních karet, tak v oblasti elektronického bezhotovostního styku prostřednictvím Internetu. V blízké budoucnosti lze očekávat další nové formy a způsoby stávající trestné činnosti, např. zneužívání pokladních terminálů jejich nezákonnými úpravami, které se v zahraničí již objevily. V budoucnosti je také třeba očekávat i problémy s čipovým zabezpečením platebních karet.
PROBLEMATIKA AUTOKRIMINALITY
Situace na úseku krádeží motorových vozidel zůstává dlouhodobě velmi problematická. Zásadním problémem a trendem posledních let je legalizace motorových vozidel, odcizených v různých státech Evropské unie, na území České republiky.
Charakter trestné činnosti na úseku krádeží motorových vozidel:
- nemá regionální charakter,
- ve většině případů se jedná o vysoce organizovanou trestnou činnost,
- uvnitř organizovaných skupin dochází ke specializované dělbě práce,
- často se jedná o trestnou činnost s mezinárodním prvkem.
V souvislosti s otevřením hranic v rámci Evropské unie se stále větší počet pachatelů z České republiky zaměřuje na krádeže vozidel v zahraničí, zejména v Rakousku a Spolkové republice Německo. V některých oblastech, především příhraničních, došlo k poměrně velkému nárůstu této trestné činnosti. Je to dáno ekonomickou situací, v těchto zemích mají pachatelé větší výběr zejména luxusních vozidel, a samozřejmě to ztěžuje i práci policie při objasňování této trestné činnosti. Je třeba ovšem upozornit, že k následné legalizaci těchto vozidel poté dochází především v České republice, což je umožněno nedostatečnou legislativou a kontrolní činností státních orgánů v této oblasti. Špatná legislativa je jednou ze základních příčin tohoto problému. V České republice je možné po určitých úpravách a na základě pozměněných či padělaných dokladů bez problémů přihlásit do evidence vozidel vozidlo odcizené, u kterého došlo k výměně či pozměnění jeho identifikačních znaků. Jedná se zejména o vozidla, která jsou deklarována jako individuální dovoz ze zahraničí. Podrobná fyzická kontrola původu vozidla a jeho dokladů se prakticky neprovádí. Legalizace vozidel je typicky latentní trestná činnost, která se, pokud není objasněna, neobjeví v policejních statistikách.
Tato situace přináší další negativní důsledky. Do České republiky se stahují kriminální osoby z dalších zemí. Zde vytvářejí organizované skupiny s domácími pachateli. Tyto skupiny ve spolupráci s osobami z dalších zemí získávají informace potřebné k legalizaci vozidel. Odcizená vozidla jsou po změně jejich identity a získání originálních dokladů často vyvážena, již s minimálním rizikem odhalení, mimo území Evropské unie. Problémem je především to, že tyto skupiny pachatelů sídlí v jednom státě (zejména Česká republika, Polsko, Slovensko), odkud vyjíždějí do jiných zemí (především Německo, Rakousko, ale i další státy západní Evropy), kde dochází k vlastním krádežím.
Vlastní trestná činnost probíhá následujícím způsobem, vozidla (především luxusnější) jsou odcizována v zemích západní Evropy (zejména v Německu, Rakousku, ale i dalších, jako je Itálie, Španělsko, Švýcarsko) a následně jsou převezena do České republiky nebo dalších zemí bývalého východního bloku, kde jsou pozměněny jejich identifikační znaky. Tato činnost je velmi sofistikovaná, obvykle ji provádějí specialisté, kteří pracují i pro více skupin. Po dokonalé úpravě jak mechanických, tak elektronických identifikačních znaků je pak toto vozidlo pomocí padělaných nebo pozměněných dokladů přihlášeno do registru motorových vozidel. V některých případech jsou tato vozidla již prakticky legálně vyvážena mimo Evropskou unii.
Nejnebezpečnější projevy trestné činnosti v dané problematice:
- zvyšující se podíl cizinců, kteří často tuto trestnou činnost organizují,
- krádeže vozidel v zahraničí, jejich následný převoz a legalizace v České republice,
- propojení na další skupiny páchající jiné druhy trestné činnosti,
- napojení na policii a orgány státní správy,
- zvyšující se možnost použití přímého násilí ze strany pachatelů,
- zvyšující se počet typově nejzávažnějších případů s velmi vysokou škodou.
Zisky z této trestné činnosti jsou obrovské. Krádeže vozidel představují, spolu s obchodem s lidmi a drogami, jednu z nejvýnosnějších forem organizované trestné činnosti. Škody způsobené v České republice se stabilně pohybují okolo 2 miliard korun ročně. V celé Evropské unii odhadují asociace evropských pojišťoven celkové škody způsobené autokriminalitou na 15 miliard eur ročně.