Zpráva o činnosti ÚOOZ za rok 2010
Tento materiál přináší tu část Zprávy o činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV za rok 2010, kterou z taktického hlediska považujeme za možné zveřejnit. Jeho umístění na webové stránky našeho útvaru je snahou o zpřístupnění maximálního objemu informací o činnosti ÚOOZ široké veřejnosti.
- Problematika násilí
- Problematika nelegálních obchodů
- Problematika obchodu s lidmi a nelegální migrace
- Problematika zločineckých struktur
- Problematika terorismu a extremismu
- Problematika padělání
- Problematika autokriminality
Problematika násilí
V oblasti násilné trestné činnosti ve formě organizovaného zločinu, lze konstatovat, že na území České republiky v roce 2010 nedošlo k výrazným změnám oproti minulému období, které by kvalitativně a kvantitativně determinovaly bezpečnostní situaci.
V případech trestných činů vražda a ublížení na zdraví se jedná především o skutky, jejichž hlavním motivem je jednak boj o sféru vlivu a teritoria, jednak slouží především k prosazení disciplíny a k potrestání provinilců v rámci jedné zločinecké skupiny či organizace. Dále jde také o následný produkt primární trestné činnosti, jehož cílem je zejména odstranění náhodného svědka, braní rukojmí (např. při nezdařeném loupežném přepadení), zastrašování a rovněž slouží jako prostředek k dosažení vlastního cíle (např. při vymáhání nedobytné pohledávky). Vlastní způsob provedení je na vysoce sofistikované a profesionální úrovni. V případě vražd byly tyto skutky v roce 2009 dokumentovány převážně ve stádiu pokusu. U trestných činů ublížení na zdraví a zbavení osobní svobody lze konstatovat značnou míru latence. Pro trestné činy zbavení osobní svobody je v uplynulém období charakteristické, že nelze jednoznačně potvrdit, zda došlo pouze k faktickému pohřešování osoby z jakéhokoliv důvodu, nebo zda byl na osobě spáchán trestný čin vraždy, zejména u tzv. bílých koní, neboť chybí tělo poškozeného, přičemž ostatní indicie naznačují, že došlo k jeho fyzické likvidaci. Uvedená skutečnost značně znesnadňuje odhalování a dokumentování této trestné činnosti a tím i související primární trestné činnosti, týkající se převážně majetkové kriminality.
V případě trestného činu loupeže dochází především k loupežným přepadením peněžních ústavů, pošt, benzinových stanic a prodejen se zbožím, u kterých se dá předpokládat větší finanční hotovost. Dále pak k loupežným přepadením jednotlivých fyzických osob. Oblast racketeearingu představuje trestnou činnost, jejíž podstata spočívá v systematickém, pravidelném a nedobrovolném vybírání finančních prostředků (poplatků) za tzv. ochranu. Oběťmi trestné činnosti byli zpočátku ukrajinští dělníci pracující na území České republiky legálně či ilegálně. Postupem doby se pozornost pachatelů stále více zaměřuje na majitele restauračních zařízení, obchodů a firem, u kterých lze očekávat přítomnost větších finančních prostředků. Oběti jsou pod pohrůžkou nebo za použití přímého násilí donuceni v pravidelných intervalech odevzdávat zločinecké organizaci určitý finanční obnos. V případě neodevzdání poplatku přistupuje organizace k užití násilných prostředků brutálního charakteru vůči oběti, jejím rodinným příslušníkům či majetku. Nebezpečnost uvedené trestné činnosti spočívá také v tom, že zločinecká organizace poskytuje poškozenému na druhé straně i určité výhody. Chrání jej před ostatními pachateli trestné činnosti, pomáhá mu vymoci nedobytné pohledávky, působí a ovlivňuje jeho konkurenci. Rovněž počáteční výše poplatků je pro poškozeného únosná. Avšak po této relativně snesitelné fázi se tlak ze strany organizace na výši poplatků neustále zvětšuje. V současné době byl zaznamenán nový trend, kdy jsou poplatky zvyšovány až do doby vyčerpání veškerých možností poškozeného, jenž je následně donucen převést svoji firmu na osoby nastrčené organizací, která ji prostřednictvím těchto osob následně provozuje či využívá k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
U případů vymáhání pohledávek spočívá podstata trestné činnosti v užití pohrůžky nebo bezprostředního násilí za účelem nelegálního vymožení pohledávky. Jedná se o nový fenomén trestné činnosti, jehož spouštěcím mechanismem byla a je nedostatečná a neúčinná zákonná úprava vztahů mezi věřitelem a dlužníkem. Na této formě trestné činnosti lze dokumentovat nebezpečnost organizovaného zločinu, který dokázal pružně reagovat na poptávku věřitelů. Lze definovat dvě formy, kdy buď věřitel najímá organizaci k vymožení pohledávky po dlužníkovi za stanovenou odměnu, nebo sama organizace odkoupí za zlomek ceny nedobytnou pohledávku od věřitele a sama žádá po dlužníkovi celou pohledávku.
Obecně lze konstatovat, že se zločineckým organizacím podařilo vytvořit ve společnosti všudypřítomné klima strachu, jehož výsledkem je stav, kdy už ani není nutné na oběti působit pohrůžkou násilí, stačí pouhý subjektivní dojem oběti, že se jedná o členy zločinecké organizace.
Problematika nelegálních obchodů
Charakteristika trestné činnosti na úseku nelegálního obchodu se zbraněmi a výbušninami nedoznala prakticky, oproti předchozím létům, žádných změn. Vzhledem ke specifičnosti této trestné činnosti je nelegální obchod se zbraněmi realizován úzkým okruhem osob, které mají možnost tyto komodity získat buď přímo z prostředí, ve kterém se pohybují, nebo využívají osoby, které se v takovém prostředí pohybují a mají k těmto komoditám přístup. Charakteristickým společným znakem pachatelů zapojených do nelegálního obchodu se zbraněmi je snaha o získání maximálního finančního prospěchu z realizovaného prodeje.
Stejně jako v předchozích letech je i v současnosti na úseku zbraní spatřován největší problém se znehodnocováním zbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. V naprosté většině případů jsou v kriminálním prostředí zajišťovány zbraně, které byly původně znehodnoceny a následně opět uvedeny do střelbyschopného stavu, přičemž tento trend má v současnosti rapidně vzrůstající charakter. Na základě balistických expertiz provedených v rámci zpracovávaných případů byly zjištěny v podstatě dva typy případů znehodnocených zbraní. U prvního typu případů byly zbraně sice původně znehodnoceny, avšak velice jednoduchým způsobem byly opět uvedeny do střelbyschopného stavu, tudíž není přesně možné určit, zda bylo původní znehodnocení provedeno dle nařízených technologických postupů. U druhého typu případů bylo v rámci balistické expertizy zjištěno, že původně znehodnocená zbraň byla náročnými technologickými postupy opět uvedena do střelbyschopného stavu, což by mělo odpovídat správnému postupu při znehodnocování zbraní. Na druhé straně byly po konzultaci s balistickými experty zjištěny informace, že v případě uvádění těchto zbraní do střelbyschopného stavu byly pravděpodobně užity originální díly a nástroje od výrobců těchto zbraní, což by znamenalo, že pachatelé trestné činnosti mají k těmto prostředkům přístup.
Z vyhodnocení informací získaných od zahraničních zdrojů vyplývá, že ilegální zbraně české výroby jsou velmi oblíbené i na zahraničních černých trzích, kam jsou tyto komodity hojně dodávány z různých zdrojů, jak ze strany českých tak i zahraničních subjektů. Na zahraničních trzích jsou tyto zbraně žádány k páchání další trestné činnosti především násilného charakteru.
Detektivové ÚOOZ rovněž zpracovávají případy trestné činnosti v souvislosti s prováděním zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, kdy s touto činností rovněž souvisí získávání informací k případné korupci v této oblasti. U této trestné činnosti se jedná vždy o právnické osoby, které se při zahraničním obchodu s vojenským materiálem snaží různými způsoby obejít zákon, podle kterého musí mít k této činnosti patřičná povolení a ke každému konkrétnímu obchodu licenci Ministerstva průmyslu a obchodu. V průběhu roku 2010 bylo prováděno prověřování obchodního subjektu zabývajícího se obchodováním se zbraněmi a střelivem, a to i se zahraničím zejména pak s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo.
V oblasti nelegálního nakládání s chemickými, biologickými, radioaktivními a ostatními vysoce nebezpečnými látkami (dále jen „CBRN materiály“) je situace rovněž shodná s předchozími lety. Nadále se objevuje řada nabídek k nelegálnímu prodeji nebezpečných CBRN materiálů, které na území České republiky nejčastěji nabízí občané Slovenska, Ukrajiny, Ruska a Maďarska. Často jsou jako prostředníci obchodu využíváni občané České republiky. Nabízený materiál ve většině případů údajně pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu. CBRN materiály, které jsou nabízeny k nelegálnímu obchodování, se pohybují v cenových relacích od tisíců až desetitisíců USD či eur za 1 g materiálu. Z cen na černém trhu vyplývá pro zúčastněné vysoká míra zisku a z těchto důvodů dochází ve většině případů k podvodnému jednání, kdy je nabízen neškodný materiál.
Hlavními riziky v oblasti nakládání s CBRN materiály jsou:
- staré průmyslové podniky, kde zůstává řada zařízení obsahujících zejména vysoce nebezpečný radioaktivní materiál bez dozoru,
- firmy v konkurzech, kde opět zůstává řada CBRN materiálů většinou bez dozoru (odpovědní pracovníci jsou propuštěni a správce konkurzní podstaty nemá ponětí o nakládání a nebezpečnosti zájmových materiálů),
- firmy zabývající se likvidací nebezpečných látek a odpadů často hromadí nebezpečný materiál bez dodržování zásad skladování a povinných způsobů likvidace,
- soukromé osoby, jejichž hobby jsou různé nelegální výroby nebezpečných látek, výbušnin apod., případně výroby na zakázku pro kriminální prostředí,
- nelegální obchodování za účelem případného zneužití či dalším obchodem s cílem vysoké míry zisku,
- nedodržování zákonů a technologických postupů při manipulaci, skladování a likvidaci nebezpečných CBRN materiálů, které vytváří velký prostor pro jejich odcizení a zneužití.
Problematika obchodu s lidmi a nelegální migrace
Kriminalitu v této oblasti lze charakterizovat jako druh skupinové trestné činnosti, které se pachatelé dopouštějí jako členové organizované skupiny. Vyznačuje se dlouhou dobou trvání, dělbou činností, plánovitostí a orientací na zisk. Obchod s lidmi, organizování prostituce a kuplířství páchané členy organizované skupiny patří mezi typické formy organizovaného zločinu na území České republiky.
Způsoby páchání trestné činnosti obchodování s lidmi v oblasti komerčního sexuálního zneužívání nebo užití k prostituci, se ve srovnání s rokem 2009 v průběhu roku 2010 zásadně nezměnily. Lze konstatovat, že ani nabytím účinnosti zákona č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník), který od 1. ledna 2010 zavedl určité legislativní změny, nedošlo v této problematice k žádné zásadní změně ve smyslu podřazení konkrétních jednání pod trestný čin obchodování s lidmi dle § 168 trestního zákoníku. Trestní zákoník totiž nově vyjmenovává i další formy, k nimž může směřovat obchodování s lidmi, přičemž těmito novými formami jsou odběr tkáně, buňky nebo orgánu z těla, služba v ozbrojených silách, otroctví nebo nevolnictví. Taxativně nově vyjmenované formy protiprávního jednání však nebyly v roce 2010 zjištěny.
V roce 2010 byl potvrzen odhadovaný vývoj v této oblasti trestné činnosti, jenž směřoval k využívání služeb, které poskytují nejrůznější modelingové agentury a agentury nabízející společnice prostřednictvím sítě internet. V praxi se jednalo o poskytování sexuálních služeb v tuzemsku a ve značné míře i v zahraničí, zejména v okolních státech.
Rovněž byl zaznamenán patrný odklon od používání násilí jako prostředku sloužícího k vynucení požadavků pachatelů nebo poslušnosti obětí. Stále častěji členové organizovaných skupin využívají k dosažení svých cílů lsti, závislosti nebo omylu. Pokud se objevil prvek násilí, ať už ve formě pohrůžky nebo použití násilí, dopouštěli se jej pachatelé ze sociálně a vzdělanostně slabších skupin.
V případech, kdy byli pachateli předmětných trestných činů cizí státní příslušníci, se často jednalo o cizince v České republice již etablované, kteří trestnou činnost páchali společně s občany České republiky.
Pokud se týká zemí původu obětí, byly jako zdrojové zaznamenány především země jako Ruská federace, Slovensko či Ukrajina, pro něž byla Česká republika zemí cílovou. V průběhu roku 2010 byl v prostitučním prostředí zaznamenán zvýšený výskyt státních příslušnic Nigérie, které na našem území pobývají na základě turistických víz vydaných v Itálii nebo ve Španělsku. Rovněž byla zaznamenána poptávka zákazníků komerčního sexuálního průmyslu po dívkách pocházejících z exotických zemí, zejména se jednalo o oblast Latinské Ameriky. V několika případech byla naopak Česká republika, z pohledu původu obětí, zemí zdrojovou pro Rakousko, Spolkovou republiku Německo nebo Švýcarsko.
V roce 2010 nedošlo k výrazným změnám při páchání trestného činu obchodování s lidmi za účelem nucené práce a jiných forem vykořisťování. Česká republika je cílovou zemí pro osoby z bývalého Sovětského svazu, Rumunska, Bulharska, Slovenska, Vietnamu, Indie, Číny, Mongolska a dalších zemí. Pod záminkou práce s dobrým výdělkem jsou lidé na práci v České republice získáváni prostřednictvím organizovaných skupin, které jim zařídí legální vstup na naše území. Po příjezdu do České republiky jsou těmto osobám odebrány pasy a musí vykonávat podřadnou práci, většinou fyzicky náročnou, za minimální nebo žádný plat. V roce 2010 bylo v několika případech výše uvedené jednání potvrzeno a pachatelé jsou prověřováni nebo stíháni pro trestný čin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. e), odst. 3 písm. a) nebo odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Vždy se jednalo o organizovanou skupinu pachatelů působící většinou v několika státech. Často se zločinecké skupiny tváří jako legální agentury zprostředkovávající práci. Byly rovněž zjištěny informace o napojení zločineckých skupin na státní orgány při legalizaci pobytu na území České republiky a zajišťování pracovních dokladů.
V posledním období jsme zaznamenali nábor bezdomovců a dalších sociálně slabých jedinců k práci vykonávané na území Velké Británie. Pachatelé po dohodě s bezdomovci vyřídí všechny doklady potřebné k vycestování a nejčastěji vozidlem je dovezou do Velké Británie, kde již mají zajištěnou práci včetně ubytování. Po nástupu do práce pachatelé takovým lidem odebírají výplatu a ti nemohou od „zprostředkovatelů“ odejít. Při snaze odejít je jim vyhrožováno a mnohdy jsou i fyzicky napadáni. V rámci spolupráce s policisty Velké Británie bylo zjištěno, že se jedná o vzrůstající trend, kdy dochází ke zneužívání sociálních dávek a úvěrovým podvodům. Tuto trestnou činnost páchají především občané z České republiky a Slovenska z řad romského etnika.
V oblasti nucené práce je nutné zdůraznit, že se na tomto velmi lukrativním způsobu vykořisťování v minulém období výrazně podepsala hospodářská krize, kdy přestal být zájem i o manuální pracovní sílu, byť levnou. Snahu nechat odcestovat nezaměstnané cizince z našeho území výrazně neovlivnil ani program dobrovolných návratů, kdy tyto osoby nadále zůstávaly a zůstávají v České republice v naději, že získají práci a budou moci splácet své dluhy spojené s jejich pobytem a prací v České republice. Nepotvrdily se prognózy, že nezaměstnaní cizinci z důvodu insolventnosti budou páchat ve velkém trestnou činnost, zejména pouliční násilnou a majetkovou. Dle našich poznatků k tomu přispěla i soudržnost jednotlivých komunit, které nemají zájem na sebe upoutávat pozornost ze strany státních orgánů. Této skutečnosti využívají zaměstnavatelé a cizince zaměstnávají bez platných povolení ve velmi nuzných podmínkách s vědomím, že cizinec nemá jinou možnost výběru. Závislost na zaměstnavateli nebo zprostředkovateli práce se prohlubuje hrozbou ztráty zaměstnání a z toho plynoucí sociální nejistoty.
V průběhu kalendářního roku 2010 nenastaly žádné výrazné změny ve způsobu páchání a organizování trestné činnosti na úseku nelegální migrace ve vztahu k území České republiky. Organizování a páchání předmětné trestné činnosti je v porovnání se situací před vstupem České republiky do schengenského prostoru i nadále snadnější, naopak z hlediska vyhledávání a dokumentace pro policii obtížnější. Potvrdilo se snížení počtu osob jednotlivých zločineckých skupin, které se na organizování uvedené trestné činnosti podílejí a to ve vztahu k určitému teritoriu. Celá zločinecká organizace je naopak více rozprostřena na teritoriu jednotlivých států, jejichž území je důležité pro transport nelegálních migrantů. Jedná se o státy tzv. vstupu (lokality odkud pocházejí běženci a kde je členové organizace náborují k migraci nelegálními způsoby), o státy tranzitní (např. Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Bulharsko nebo Polsko) a státy cílové (země, kde se chtějí běženci trvale usídlit). Stejná zůstává i skutečnost, že dříve okolní cílové země jako například Spolková republika Německo nebo Rakousko se v posledních letech začaly stávat státy tranzitními.
Pro organizátory je i nadále prvotní dostat migranty do některého ze vstupních států schengenského prostoru (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko), odkud pak již mohou celkem bez problémů pokračovat dalším transportem do cílových zemí. Česká republika není v podstatě pro většinu migrantů cílovou zemí, ale je dlouhodobě zemí tranzitní. V současné době nejčastěji migranti cestují do České republiky nebo do výše jmenovaných okolních států letecky, mají povolen vstup na území vybraného státu formou krátkodobého nebo dlouhodobého pobytu (příslušná víza) a následně migrují do dalších zemí Evropské unie. V roce 2010 byl opětovně zaznamenán i staronový způsob, a to přeprava migrantů v kamionech. Takto přepravováni běženci nemají platné doklady pro vstup do schengenského prostoru. Potvrzeným a ve velké míře užívaným způsobem přepravy migrantů je tranzit letecký ze země původu do vstupní země schengenského prostoru za využití dokladů tzv. na podobu (tzn. osoba má u sebe platný doklad s platnými vstupními podmínkami k pobytu v určité zemi, ale tento cestovní doklad je jiné osoby, které je migrant jen podobný) a následně jsou přepravováni dodávkovými či osobními vozidly do cílových zemí. Počty migrantů v jednom tranzitu se pohybují v různém množství, jedná se o skupiny od 2 do 40 osob. Záleží na způsobu následné silniční přepravy.
Hlavním a palčivým problémem zůstává zneužívání vízové politiky. Migranta, který má zájem vycestovat do České republiky, v jeho domovské zemi kontaktuje osoba „organizátor - náborář“ (v některých případech je aktivita na straně migrantů), který zajistí všechny potřebné doklady a náležitosti k získání některého z konkrétních druhů víz, umožňující osobě legální výjezd do České republiky. Legální vízum je však získáno za uvedení nepravdivých důvodů a podmínek. V těchto případech dochází ke zneužívání účelu víz, cílem organizátorů a migranta je dostat se do některé vstupní země schengenského prostoru a pak dále legálně migrovat do vyspělejších zemí tohoto společenství. Při získávání víz uvádějí migranti účelově například adresy, na kterých se budou v České republice zdržovat nebo podnikat, tyto sice existují, ale migrant je vůbec nezná a nemá v úmyslu jich využít. Stejné je to i se zvoucími osobami. Organizátoři migrantům rovněž zajistí příslušný finanční obnos, kterého je třeba k získání některého z druhů víz. Nejvíce jsou zneužívána tzv. „podnikatelská“ víza, víza za účelem pozvání, víza turistická, víza studijní a víza za účelem sloučení rodiny. Stále více je využíváno a zneužíváno tzv. účelových sňatků, kdy dochází k sňatkům mezi cizinci a českými občany i tzv. účelového osvojování dětí, kde jediným účelem je získání pobytu pro příslušného cizince na území našeho státu. Po získání víza a příjezdu do některé ze zemí schengenského prostoru má migrant teoreticky volný pohyb nebo pohyb velice zjednodušený mezi jednotlivými státy. V roce 2010 byla tato forma nejvíce zneužívána občany afrického etnika, občany vietnamské národnosti.
V roce 2010 byl zaznamenán nárůst zneužívání pobytů u osob nigerijské národnosti, a to na celém území České republiky. Naproti tomu nelegální migrace občanů ze států bývalého Sovětského svazu se stále snižuje. V jiných případech organizátoři zajišťují migrantům, kteří jsou nelegálně v jiné zemi (například Spolková republika Německo, Polsko nebo Francie) dlouhodobé pobyty na území České republiky, i když ví, že tohoto pobytu nemohou dosáhnout, jelikož tím, že se nacházejí mimo území České republiky, porušili podmínky pro jeho udělení. Tento způsob je využíván převážně osobami vietnamské národnosti.
Organizované skupiny mají ze způsobů výše popsané trestné činnosti velké zisky, v řádech milionů korun. Nezávisle na způsobu páchání uvedené trestné činnosti se částka za jednoho migranta pohybuje v částce cca 10 000,- eur.
V průběhu roku 2010 se na území České republiky potvrdily informace o skupinách osob, které se zabývají paděláním různých druhů dokladů, například pasů, občanských průkazů a řidičských průkazů. Některé tyto skupiny mohou být napojeny na převaděčské organizace.
Největší překážkou v boji s nelegální migrací zůstává dokumentace této trestné činnosti, a to zejména v nemožnosti využívání ustanovení § 88 trestního řádu - odposlech a záznam telekomunikačního provozu, což je při dokumentování trestné činnosti organizování a umožnění nelegálního překročení státní hranice jeden z hlavních důkazních prostředků. Trestní sazby stanovené u trestných činů postihujících uvedenou trestnou činnost, a to § 340 organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice a § 341 napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, jsou ve vztahu k závažnosti této trestné činnosti velice nízké. Nadále neexistuje mezinárodní smlouva, která by opravňovala využívat odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu.
Nelegální migrace vede ke zvýšenému počtu cizinců na území České republiky, kteří zde páchají trestnou činnost a z tohoto důvodu je nelegální migrace pro naši společnost nebezpečná. Velká nebezpečnost je spatřována i v její stále větší latentnosti.
Problematika zločineckých struktur
Významné zločinecké organizace působící na území České republiky lze rozdělit na ruskojazyčné, asijské a domácí. Mnohé z nich mají vazbu na kriminální struktury působící mimo území České republiky a charakter jejich činnosti je tak do značné míry určován aktuálním vývojem organizované kriminality v mezinárodním měřítku. Z hlediska zahraniční vazby je tato nejsilnější u skupin ruskojazyčných, které jsou často velmi obtížně oddělitelnou součástí většího mezinárodně působícího celku. Velmi důležitá je zahraniční vazba také u asijských zločineckých organizací, přičemž asijské zločinecké skupiny s těžištěm působnosti v zahraničí nemají zpravidla takovou moc jako skupiny s těžištěm na území České republiky. U významných domácích zločineckých organizací (mezi ně jsou, z důvodu častějšího etnického prolnutí s českým prostředím, počítány i zločinecké struktury jugoslávské, albánské, italské, slovenské apod. Jádro skupiny tvoří většinou dané etnikum, které velmi těsně spolupracuje s pachateli české národnosti) je zahraniční vazba v některých případech klíčová (typicky při některých případech obchodování s odcizenými luxusními osobními automobily), ale v jiných případech je pouze doplňková. Některé kriminální organizace sídlící na území České republiky naopak cíleně provádějí trestnou činnost v zahraničí s cílem ztížit vlastní odhalení.
Stejně jako v předchozím období lze za hlavní prvky, které podporují rozvoj organizované kriminality v České republice, považovat korupci ve státní správě, která je často (nikoli však výlučně) spojena s nízkou transparentností ve veřejných zakázkách, nízkou transparentností financování soukromých (podnikatelských i nepodnikatelských) subjektů a s tím související nedostatečnou legislativou pro boj s korupcí a moderními druhy organizované kriminality.
Významné domácí kriminální organizace ani v roce 2010 nepovažovaly použití násilí za hlavní metodu pro získání finančního prospěchu, přestože použití násilí, často pouze ve formě hrozby (bez nutnosti přímého naplnění), u některých zejména regionálně organizovaných skupin i nadále přetrvávalo. Stejně jako v minulém období i v roce 2010 se nejvýznamnější domácí kriminální organizace zabývaly především trestnou činností spojenou s účelově zakládanými podnikatelskými subjekty, manipulací veřejných soutěží, úvěrovými či leasingovými podvody, krádežemi a následnou legalizací (a prodejem) motorových vozidel apod. Tyto kriminální organizace se při své činnosti většinou neobešly bez infiltrace do různých institucí státní i veřejné správy a často ani bez infiltrace členů zločineckých organizací do nekriminálních soukromých podnikatelských subjektů.
V roce 2010 byla též monitorována činnost domácích kriminálních subjektů s výrazným zahraničním prvkem zabývající se výhradně legalizací výnosů pocházejících z trestné činnosti („praní peněz“), která pravděpodobně probíhá mimo území České republiky. Tyto subjekty využívají specifikum české legislativy, které neumožňuje trestně stíhat „praní peněz“, pokud není přesně identifikována zdrojová trestná činnost.
Kromě uvedených specializovaných a v mnoha případech celostátně působících skupin i nadále v roce 2010 působily na území České republiky různé regionálně orientované skupiny (velikost regionu je typicky jeden nebo několik okresů), které často působí ve spolupráci se zkorumpovanými představiteli místní samosprávy nebo Policie České republiky. Tyto skupiny v některých případech prosazují svoje zástupce do volených zastupitelských orgánů, a to nejen na komunální úrovni. Nelze jednoznačně stanovit trestnou činnost, která je pro tyto regionálně orientované skupiny typická (předražené půjčky spojené s podvody, obchodování s kradenými automobily apod.), ale často bývá úzce spojena s legálním podnikáním vůdčí osoby skupiny (obchody s nemovitostmi, stavební firmy, autobazary, opravny automobilů, soukromé bezpečnostní služby apod.).
V průběhu roku 2010 pokračoval dominující vliv ukrajinských zločineckých skupin v ruskojazyčných strukturách. Ukrajinské zločinecké skupiny se i nadále podílejí velkým procentem na trestné činnosti v České republice. Pokračování hospodářské recese v roce 2010, hlavně v odvětví stavebnictví, nutilo tyto skupiny přeorientovat svou tradiční trestnou činnost - vydírání ukrajinských dělníků na jinou činnost, např. organizované krádeže, zajišťování tzv. ochrany vybraných nočních klubů, organizování prostituce, klientelismus, distribuci nekolkovaných cigaret a alkoholu. Díky znalosti prostředí stavebnictví, v němž značná část ukrajinských dělníků v České republice pracuje, prováděly ukrajinské organizace také vloupání do novostaveb a stavebních buněk, kdy jejich cílem byla profesionální stavební technika.
Dalším významným trendem ruskojazyčných zločineckých struktur v roce 2010 byl posilující vliv gruzínské zločinecké struktury, který byl dán zejména vnitrostátní situací v Gruzii. Ale také změnou legislativy spočívající ve zpřísnění trestních zákonů ve státech bývalého Sovětského svazu. V důsledku těchto skutečností se na našem území, a i ve státech západní Evropy, začali usazovat významní členové organizovaného zločinu z těchto zemí, a to včetně tzv. „vorů v zakoně“. Gruzínské kriminální skupiny byly aktivní též v oblasti finanční kriminality, což bylo spojeno s podvodným sjednáváním úvěrů, nevracením úvěrů získaných od fyzických osob (spojené s násilím na věřitelích), nákupem celých firem přes tzv. bílé koně, fingovanými krádežemi automobilů na leasing (s jejich následným vývozem na teritorium bývalého Sovětského svazu). Společně s tím je patrný přesun některých aktivit „vorů v zakoně“ z hlediska legalizace výnosů z trestné činnosti páchané mimo Českou republiku, které bylo prováděno formou „investic“ na českém území.
V asijské organizované kriminalitě představuje dlouhodobě dominantní etnickou skupinu vietnamská komunita, která si i v roce 2010 udržela téměř absolutní kontrolu nad trestnou činností páchanou asiaty. Mezi nejtradičnější typy organizované vietnamské trestné činnosti patří trestná činnost daňová, která spočívá v krácení cla či daně většinou formou padělání příslušných dokladů v kombinaci s vykazováním dovozu na tzv. nekontaktní firmu. Tato činnost je spojená s prodejem různého spotřebního zboží ve stánkovém prodeji, což bývá často spojeno s další daňovou trestnou činností (zboží je formálně v majetku nekontaktních firem apod.). Velmi významným prvkem v organizované kriminalitě vietnamské komunity, se zřetelnou tendencí nárůstu významu, byla výroba, obchodování a distribuce omamných a psychotropních látek. V roce 2010 byl v souladu s trendem z předchozích let zaznamenán zejména další nárůst výroby omamné a psychotropní látky Cannabis, jejíž prodej představuje stále větší podíl nelegálního zisku vietnamských kriminálních skupin. Asijské kriminální struktury v roce 2010 organizovaly také nelegální přesun zisků pocházejících z trestné činnosti, přičemž dlouhodobě lze konstatovat, že k přesunu zisku byly používány bankovní převody i vývoz značného množství hotovosti prostřednictvím kurýrů. V roce 2010 se v rámci vietnamské organizované kriminality potvrdil trend poklesu významu převaděčství, což je možno považovat za důsledek vstupu České republiky do schengenského prostoru. Převaděčství bylo částečně nahrazeno trestnou činností v souvislosti s legalizací pobytu na území České republiky, což s sebou nese zvýšenou míru korupce pracovníků české státní správy. Byla však zaznamenána činnost mezinárodně působících skupin, které převáděly osoby vietnamské národnosti z České republiky (a jiných států Evropské unie) do Velké Británie, která není členem schengenského prostoru.
Kromě výše uvedených druhů trestné činnosti se vyskytovala i násilná trestná činnost vydírání, vybírání výpalného, násilné vymáhání dluhů a trestná činnost související s vymezováním sféry vlivu. V této trestné činnosti se projevuje jedno z významných specifik vietnamské organizované kriminality, protože se na ni specializuje zvláštní třída kriminálních vykonavatelů ve vietnamské komunitě zvaných BO DOI (vojáci). Tito BO DOI patří k různým vietnamským skupinám a společná je jim právě specializace na násilí. BO DOI zajišťují vymáhání dodržování nepsaných pravidel platných v celé asijské komunitě nacházející se v České republice. Poznatky získané v roce 2010 ukázaly klíčovou důležitost třídy BO DOI v rámci celé vietnamské organizované kriminality a naznačily, že o úspěchu kriminální skupiny ve zvoleném oboru kriminálního podnikání (daňové podvody, pěstování omamných a psychotropních látek apod.) rozhoduje kvalita a razance BO DOI patřících ke skupině. To je způsobeno mimo jiné i tím, že BO DOI kromě své „hlavní činnosti“ pro kriminální skupinu vytvářejí i dočasná uskupení a provádějí také samostatné akce s cílem získat finanční prostředky pomocí únosů a vydírání (zaměřeno striktně na vietnamskou komunitu).
V roce 2010 byla zaznamenána existence zřetelných mocenských center vietnamské kriminality, která jsou do jisté míry teritoriálně lokalizována. V čele každého mocenského centra stojí vietnamská kriminální autorita, která však v případě nutnosti řeší nejen spory v rámci vietnamského kriminálního podnikání, ale i spory ve vietnamské komunitě, které mají pouze malý nebo žádný kriminální podtext. Za nejvýznamnější mocenské centrum vietnamské kriminality bylo v roce 2010 možno považovat Prahu, přičemž žádné další regionální centrum nedosahovalo její důležitosti. Byla ovšem zaznamenána existence regionálních mocenských center, která se odmítala zcela podřídit pražské vietnamské kriminální autoritě.
Problematika terorismu a extremismu
V roce 2010 nedošlo k žádným otevřeným projevům mezinárodního terorismu v České republice. Českou republiku lze z hlediska potenciálního působení teroristických organizací nadále spíše považovat za zemi zneužívanou osobami podezřelými z napojení na teroristické organizace jako logistickou základnu. Zpravidla je využívána k tranzitu osob, získávání materiálního a finančního krytí, usnadnění vstupu, pohybu a pobytu v zemích schengenského prostoru anebo jako místo pro páchání jiné trestné činnosti.
Rizikovými faktory pro Českou republiku zůstávají z pohledu její zahraniční politiky zejména přítomnost jejích ozbrojených sil v Afghánistánu, proamerická a proizraelská politika, vysílání Rádia Svobodná Evropa anebo její příslušnost k mezinárodní protiteroristické alianci.
Jako zájmové z pohledu vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v České republice se nejvíce jeví geografické oblasti Afghánistánu – Pákistánu, Severního Kavkazu, Západního Balkánu a Blízkého východu. Mimo skupiny z těchto oblastí považujeme dále za zájmovou kurdskou menšinu.
Kriticky důležitá zůstává oblast radikalizace v Evropě a ve světě dotýkající se imigrantů z islámských zemí či konvertitů. Můžeme sledovat případy tzv. seberadikalizace, kdy dotyčná osoba samostudiem a vlastní přípravou mění své extrémní názory do radikální formy anebo ostatní známé formy radikalizace, tj. ve vězeních, v náboženských centrech či prostřednictvím internetu. S radikalizací úzce souvisí i následné rekrutování pro teroristické aktivity, jak na domácí půdě, tak v cizině.
Policie České republiky se zaměřuje především na získávání poznatků k aktivitám osob, ke kterým byly získány informace o jejich vazbách na teroristické organizace, případně o osobách, které jsou známé svými radikálními postoji a zdržují se na území České republiky. V zájmu maximálního snížení rizika dokonání teroristického aktu je činnost policie nadále zaměřena na preventivní opatření, která vyplývají z analýzy rizik pro Českou republiku, resp. pro celou Evropu. Nejvyšším možným nasazením jsou proto prověřovány signály o možném pohybu osob napojených na teroristické organizace na území České republiky a jsou monitorovány jejich aktivity. Odpovědným gestorem na tomto poli je v rámci policie odbor terorismu a extremismu ÚOOZ, resp. jeho oddělení terorismu a financování terorismu a Národní kontaktní bod pro terorismus.
V průběhu roku 2010 byl zaznamenán určitý posun v rámci politicky motivovaného extremismu, který se však a priori týkal pravicového spektra, přičemž krajně levicová scéna zůstala de facto bez výrazných změn členské základny, popularity, anebo obecně vlastních sledovaných cílů a ideových směrů.
V případě pravicového extremismu byly hlavními milníky rozpuštění Dělnické strany (dále jen „DS“) a dále pokračující trestní stíhání některých osob za činnost související s projevy zakázaných hnutí vymezených trestním zákoníkem.
Rozpuštění DS a následná transformace subjektu do Dělnické strany sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“) předznačila zpočátku poměrně silnou snahu o distancování se od extrémně pravicové scény a jejích subjektů. I přes snahu vedení strany zbavit se označení „extrémní“ či „krajní“, a to akcentováním i jiných, zejména sociálních témat, volební výsledky v květnových parlamentních a posléze i říjnových komunálních volbách znamenaly propad preferencí strany a i přesto, že strana přesáhla 3 % preferencí nutných pro získání státní podpory, nezískala ani v komunálních volbách žádný mandát. Populistický akcent strany byl zčásti nahrazen jinými politickými subjekty, které dokázaly přilákat nespokojené voliče, kteří by jinak představovali elektorát DSSS.
Vývoj scény po komunálních volbách je právě symbolizován snahou DSSS o získání podpory krajně pravicových subjektů, zejména Autonomních nacionalistů, elementů Národního odporu, Svobodné mládeže a jednotlivých vůdčích osob ze scény. Ačkoliv je krajně pravicové spektrum nadále rozdělené na jednotlivé frakce a organizace, především díky existenci různých individuálních sporů a animozit se objevují příležitosti a události, na kterých se subjekty snaží profilovat jako sjednocené.
To se týká zejména mobilizace scény ohledně tematiky tzv. P.O.W. (Prisoners of war), uvězněných a trestně stíhaných soukmenovců. Akcí na jejich podporu, z nichž nejvýznamnější se odehrála 23. října 2010 v Praze, se účastnila i DSSS, která je rovněž akcentovala na svých politických mítincích. Často zdůrazňovanou tematikou je trestní stíhání předních představitelů DS a dalších osob.
Vzhledem ke skutečnostem známým z průběhu policejního vyšetřování byla zaznamenána jejich implementace do určitých konspirativních a bezpečnostních opatření v rámci scény. Ve větší míře byla zaznamenána tvorba a šíření různých návodů, manuálů a doporučení, jak se chovat při zadržení, výslechu anebo odposlechu a nasazení operativních prostředků. Obecně v rámci scény vzrostla nedůvěřivost vůči nově se v jejím rámci pohybujícím osobám či hnutím. I v případě pořádání různých akcí nebo společenských událostí je patrná menší účast pohybující se do 150 osob a zvýšená pozornost na zakázanou symboliku i chování z důvodu snahy o legálnost akce. V obecné rovině a rovněž vzhledem k trestnímu řízení se skupinou pořadatelů koncertů tzv. White power music (WPM, hudba bílé síly) je patrný úbytek koncertů pořádaných na území České republiky a naopak se objevuje trend pořádání těchto koncertů českými subjekty v zahraničí, např. v Polsku, na Slovensku, anebo organizované zájezdy na známé koncerty pravicového extremismu do Itálie či Maďarska.
Krajně pravicová scéna se nadále ideologicky vymezuje zejména proti národnostním menšinám, poměrně časté je spojování otázky národnostních menšin, zejména romského etnika, a zvýšené kriminality i nezaměstnanosti. Jak dokazují i průzkumy veřejného mínění, k tomuto způsobu interpretace je většinová společnost poměrně shovívává. Novým tématem je odpor vůči muslimské komunitě a přistěhovalectví, které je vykládáno jako ohrožení národních symbolů a tradic, přičemž tato otázka je akcentována i jinými politickými populisticky vystupujícími subjekty mimo krajně pravicovou scénu. Vzestup podobných snah a nálad v západní Evropě, zejména nizozemské strany Geerta Wilderse a aktivity těchto „ne-extremistických“ subjektů, však de facto legitimizují postup krajně pravicových stran a hnutí proti otázce přistěhovalectví, konkrétně muslimské komunity, které následně získávají rozměr kritiky multikulturní společnosti. Vlivem trestních stíhání panuje určitá obezřetnost v tematice symbolizující návaznost nebo odkaz na zakázaná hnutí a ideologie, zejména nacismus a národní socialismus. Některé subjekty, jako např. DSSS, tak svou ideologii symbolicky označují jako „národní a sociální“. Určitá umírněnost v přímých projevech je nahrazována otevřenými projevy v kyberprostoru a internetovém prostředí.
Na oblibě rostou zejména sociální sítě a komunikátory typu Facebook, Badoo a Twitter, které umožňují uživatelům nejen určitou anonymitu, ale zejména sdílení jednotlivých odkazů a obecně souborů s audiovizuálním obsahem, vztaženým zpravidla tematicky k pravicové i levicové scéně. Rovněž roste míra využití elektronických datových úložišť, které jsou využívány pro sdílení hudby, literatury, videí i obrázků, včetně grafických návrhů i finálních podob samolepek. Rovněž roste míra koordinace prostřednictvím tohoto prostředí, kdy například spontánní demonstrace a akce byly domluveny primárně na bázi internetové komunikace. Lze předpokládat, že trend využívání tohoto snadno dostupného, rychlého a levného prostředku, který umožňuje stejně efektivně navazovat i mezinárodní kontakty, bude nadále převažující. V obecné rovině jsou kontakty se zahraničím poměrně intenzivní, a to zejména v rámci evropských ultrapravicových hnutí.
Krajně levicová scéna je nadále rozdělena do širších směrů, od ideologicky motivovaných až po širší aspekty zahrnující spíše životní styl. Jedná se jak o marxisticko-leninskou a trockistickou část, tak i anarchistickou reprezentovanou Československou anarchistickou federací (ČSAF), až po humanisty, odpůrce války a hnutí za práva zvířat. Určitá mobilizace byla zaznamenána v případě hnutí „Ne základnám“, které se začalo profilovat proti záměru umístění systému včasného varování, součásti protiraketové obrany USA, na území České republiky. Určitá aktivita byla zaznamenána také v případě hnutí na ochranu práv zvířat, které se vymezilo proti probíhajícímu trestnímu řízení vůči skupině rakouských aktivistů, obžalovaných v Rakousku z terorismu. Dále je patrná poměrně vysoká interakce a kontakty s obdobně zaměřenými a působícími levicovými hnutími a organizacemi v zahraničí. Určitou míru mezinárodního napojení a zároveň aktivizaci směřující k násilnému jednání ukazuje případ neznámého pachatele, který umístil nástražný výbušný systém u vchodu do budovy řeckého konzulátu v Praze, přičemž na zdi vytvořil nápisy poukazující na možnou souvislost činu s projevem solidarity vůči řeckým POW. Obecně byl zaznamenán rostoucí trend pořádání různých akcí na podporu zahraničních POW, zejména v podobě benefičních koncertů. Tyto byly zaznamenány i v případě hnutí Antifa (AFA) anebo iniciativy Good night white pride (GNWP).
Problematika padělání
V oblasti padělání měny došlo v roce 2010 k celkovému mírnému snížení počtu zadržených padělaných a pozměněných peněz. V České republice bylo celkem zachyceno 6.529 kusů padělků bankovek a mincí, což činí ve srovnání s rokem 2009 kdy bylo zadrženo 6.955 kusů pokles o 6%. Zvýšení záchytu bylo zaznamenáno u padělků tuzemské měny a USD. Pokles v záchytu vykázaly padělky měny EURO a padělky mincí.
U domácí měny došlo k zadržení 4.902 kusů padělků a oproti srovnatelnému období za rok 2009 (3.461 kusů) došlo k celkovému navýšení záchytu padělků o 42%. Největší podíly na počtu zadržené domácí měny mají bankovky 500,- CZK (1.618 kusů), 1.000,- CZK (1.603 kusů) a 2.000,- CZK (669 kusů). Nízký počet zadržených bankovek má hodnotu 5.000,- CZK (194 kusů) a 50,-.CZK (24 kusů). Všechny padělky tuzemské měny byly zhotoveny pomocí domácích nebo kancelářských tiskáren a kopírek.
V roce 2010 bylo zachyceno 799 kusů padělků EURO, a oproti srovnatelnému období předchozího roku (2.766 kusů), došlo ke snížení záchytu o 71%. Toto významné snížení je ovšem ovlivněno realizací UOOZ v roce 2009, kdy bylo zadrženo 1.990 kusů padělaných bankovek v nominální hodnotě 100 EURO. Největší podíly v počtu zadržených padělků vykazují bankovky v hodnotě 50,- € (436 kusů) a 100,- € (377 kusů). Nízký počet záchytů vykazují bankovky nominálních hodnot 500,- € (11 kusy), 10,- € (3 kusy) a 5,-€ (3 kusy). V roce 2010 bylo na území České republiky zadrženo celkem 611 kusů padělků USD, čímž došlo ke zvýšení záchytu o 182% oproti roku 2009, kdy bylo zachyceno 217 kusů. Výrazně nejvyšší podíl v počtu zadržených padělků vykazuje bankovka v hodnotě 100,- $ (583 kusů). Tato měna, jejíž záchyty měly dlouhodobý snižující se trend, vykázala značný nárůst, který může být způsoben jejich nedostatečnou úrovní ochranných prvků. Také personál obchodů, kterému jsou padělky většinou předkládány, je obezřetnější při přijímání měny EURO než USD. U padělků obou těchto měn významně převažuje padělání tiskovými technikami a naznačuje vyšší kvalitu padělků i profesionální úroveň jejich padělatelů.
V roce 2010 bylo zadrženo 111 kusů padělaných mincí a oproti roku 2009 (142 kusů) došlo ke snížení záchytu o 22%. Více než polovina z tohoto počtu byly mince domácí měny (56 kusů). Největší podíl v počtu zadržených mincí vykazuje mince 2 € (48 kusů) a 5 Kč (24 kusů).
Převážná část trestné činnosti na úseku padělání tuzemské měny v roce 2010 nejeví znaky organizovanosti. Většinou se jedná o pokusy a „experimenty“ jednotlivců nebo skupin mladistvých, kteří využívají k padělání peněz nejnovější techniky pomocí počítačů, skenerů a tiskáren. V těchto případech se nejčastěji jedná o udávání většího množství padělků stejných sériových čísel.
V oblasti padělání zahraniční měny, respektive měny euro, je situace opačná. Pachatelé této trestné činnosti pocházejí z jiných evropských zemí a jsou velmi dobře organizovaní. Je velmi obtížné mapovat pohyb těchto pachatelů, kteří jsou převážně bulharské, lotyšské a litevské národnosti.
V oblasti platebních karet došlo v roce 2010, oproti předchozímu roku 2009, k mírnému snížení trestné činnosti v počtu nasazených skimmovacích zařízení v České republice. Tato skutečnost je pravděpodobně způsobena několika úspěšnými akcemi bulharských a rumunských policejních orgánů, které ochromily činnost skupin specializujících se na trestnou činnost spojenou s platebními kartami. K těmto akcím přispěl také ÚOOZ, a to dlouhodobým rozpracováním skupiny bulharských státních příslušníků na našem území. Zkvalitnila se také činnost bankovního sektoru při předcházení této trestné činnosti.
Různé skupiny organizovaných pachatelů v uplynulém roce napadly celkem 74 bankomatů v České republice (srovnatelné období roku 2009 - 77 případů). Z tohoto počtu bylo skimmovací zařízení nasazeno na 50 bankomatů a objasněno bylo 39 případů. K největšímu nápadu této trestné činnosti došlo v Praze a na území jižních Čech i jižní Moravy.
Na území České republiky docházelo ke skimmování dat z platebních karet a jejich PIN kódů na různých bankomatech. Po zcizení dat z platební karty dochází k následné okamžité výrobě padělků karet a výběrům finanční hotovosti na bankomatech v zahraničí. V roce 2010 byly tyto výběry prováděny v mimoevropských zemích např. Peru, Dominikánská republika, Keňa, Maroko, Austrálie, Kanada a USA.
Organizovanou trestnou činností v této oblasti se v minulosti zabývaly skupiny převážně bulharských a rumunských občanů. V roce 2009 se pácháním skimmingu na našem území zabývaly i skupiny občanů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pro rok 2010 je charakteristické, že pácháním této trestné činnosti se zabývali převážně bulharští státní příslušníci. Tento fakt lze doložit tím, že na počátku roku 2010 byla, ve spolupráci s ÚOOZ, odhalena organizovaná skupina rumunských státních příslušníků, jejíž členové na území České republiky prostřednictvím padělků platebních karet nakupovali luxusní zboží za účelem dalšího prodeje. Získané finanční prostředky pak byly zasílány prostřednictvím transferních služeb do zahraničí. Zatčením této rozsáhlé a efektivně organizované skupiny pachatelů došlo k omezení trestné činnosti rumunských pachatelů skimmování platebních karet na území České republiky.
V roce 2010 opět došlo ke zdokonalení technické úrovně nasazených skimmovacích zařízení, kdy pachatelé této trestné činnosti jsou schopni vyrobit naprosto stejné kopie panelů bankomatů. Na druhé straně se také výrobci bankomatů snaží předcházet této trestné činnosti a vyvíjejí dokonalejší způsoby ochrany před zcizením dat z vkládané platební karty.
V oblasti platebních karet lze konstatovat, že zejména se zvyšujícím se počtem vydaných a používaných platebních karet, neukončeným přechodem na čipovou technologii, zanedbáváním prevence ze strany bankovního sektoru, bezvízovým stykem v Evropské unii a volným průjezdem v rámci schengenského prostoru, bude nadále docházet k nárůstu této trestné činnosti. Organizované skupiny pachatelů se budou zabývat trestnou činností, jak dnes již známým paděláním platebních karet, tak v oblasti elektronického bezhotovostního styku prostřednictvím internetu. V blízké budoucnosti lze očekávat další nové formy a způsoby stávající trestné činnosti, např. zneužívání pokladních terminálů jejich nezákonnými úpravami, které se v zahraničí již objevilo. V budoucnosti je také třeba očekávat i problémy s čipovým zabezpečením platebních karet.
Problematika autokriminality
Krádeže motorových vozidel představují z pohledu organizovaného zločinu v současné době jedno z nejvíce organizovaných a zároveň velmi výnosných odvětví trestné činnosti, přičemž riziko odhalení zůstává poměrně nízké. Situace v odhalování a objasňování zůstává dlouhodobě velmi neuspokojivá. Tato trestná činnost probíhá s vysokým stupněm konspirace, pachatelé jsou velmi dobře seznámeni s metodami policejní práce a používají nejmodernější techniku.
V roce 2010 došlo v České republice opět k mírnému poklesu počtu krádeží motorových vozidel, bylo odcizeno 13109 vozidel (v roce 2009 bylo odcizeno 14770 vozidel). Z pohledu delšího časového horizontu lze říci, že od roku 2004 počet krádeží motorových vozidel stále mírně klesá. Příčin tohoto trendu je celá řada, ale jednou ze zásadních je ta, že v souvislosti s otevřením hranic v rámci Evropské unie se stále větší počet pachatelů z České republiky zaměřuje na krádeže vozidel v zahraničí, zejména v Rakousku a Spolkové republice Německo. A tento trend se neustále zvyšuje. Podle vyjádření německých a rakouských kolegů došlo v některých oblastech, především příhraničních, k poměrně velkému nárůstu této trestné činnosti. Je to dáno ekonomickou situací, kdy v těchto zemích mají pachatelé větší výběr zejména luxusních vozidel.
Aby bylo možné vozidlo získané trestnou činností prodat, musí bezpodmínečně následovat úprava vozidla takovým způsobem, aby byl zastřen jeho původ. Neoddělitelnou součástí autokriminality je tedy i následná legalizace výnosů z trestné činnosti. K legalizaci dochází ve dvou základních formách, a to buď demontáží na náhradní díly, nebo změnou identity celého vozidla, tedy jeho identifikátorů a dokladů. K následné legalizaci dochází především v České republice, což je umožněno nedostatečnou legislativou a kontrolní činností státních orgánů v této oblasti. Vlastní legalizace vozidel, včetně těch odcizených v zahraničí, je typicky latentní trestnou činností. Česká republika se v posledních letech stává zemí, kam jsou ve velké míře dovážena odcizená vozidla ze zahraničí. Tato vozidla jsou po legalizaci přihlášena do provozu v České republice, část z nich je dále vyvezena mimo hranice Evropské unie, především do zemí bývalého Sovětského svazu.
Legislativa, především v oblasti registrace motorových vozidel, tak nadále zůstává obrovským problémem. ÚOOZ se tomuto problému dlouhodobě důsledně věnuje. V rámci mezinárodní spolupráce a činnosti Národních kontaktních bodů pro autokriminalitu byl pracovníky odboru závažné majetkové trestné činnosti ÚOOZ proveden průzkum ve všech členských zemích Evropské unie ke zmapování situace na úseku kontrol původu vozidel v rámci registračního procesu. Na základě výsledků tohoto průzkumu byl podán na semináři v Bruselu návrh na zavedení povinných standardů registračního procesu ve všech členských státech. Tento legislativní návrh byl v příslušných pracovních skupinách schválen a dále bude pokračovat jednání k tomuto návrhu za účasti Evropské komise.
Stejně zásadním problémem je velmi vysoký stupeň organizovanosti pachatelů této trestné činnosti a zvyšující se podíl mezinárodního prvku. Mezi nejnebezpečnější prvky a projevy patří:
- zvyšující se podíl cizinců, kteří často tuto trestnou činnost organizují (jedná se především o ruskojazyčné skupiny, které mají stále vyšší stupeň organizovanosti a disponují vynikajícím technickým vybavením; stále častěji je užíváno násilných projevů jak uvnitř skupin, tak i navenek),
- krádeže vozidel v zahraničí, jejich následný převoz a legalizace v České republice,
- propojení na další skupiny páchající jiné druhy organizované trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti,
- napojení na policii a orgány státní správy (např. registry motorových vozidel),
- zvyšující se možnost použití přímého násilí ze strany pachatelů (např. při neúspěšné krádeži; velmi často jsou tito pachatelé ozbrojeni),
- zvyšující se počet typově nejzávažnějších případů se značnou škodou (krádeže kamionů, stavebních strojů, luxusních vozidel a sériové krádeže více vozidel najednou, např. z prodejen nebo skladů).