Pořádkové jednotky a antikonfliktní týmy
Žadatel se domáhal informací ohledně pořádkových jednotek a antikonfliktních týmů Policie České republiky. Konkrétně požadoval následující informace:
- Pořádková jednotka, její vznik, definice a účel nasazení. Případný odkaz na právní normy, které problematiku řeší.
- Antikonfliktní tým, jeho vznik, definice, účel nasazení. Případný odkaz na právní normy, které problematiku řeší.
- Pořádková jednotka Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, její vznik, počet členů, statistika nasazení od doby jejího vzniku a rozdělení nasazení (např. sportovní utkání, politické akce, živelné pohromy apod.).
- Antikonfliktní tým Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jeho vznik, počet členů, statistika nasazení od doby jeho vzniku a rozdělení nasazení (např. sportovní utkání, politické akce, živelné pohromy apod.).
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. poskytla žadateli následující informace:
Ad a)
Na základě analýz bezpečnostních rizik a potřeb Policie České republiky při plnění jejích úkolů vyplývajících z právních předpisů byla v polovině 90. let minulého století zformulována nová pravidla a vytvořeny podmínky pro vznik nových organizačních článků k ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti. V květnu 1995 z nich vzešel první podnět ke zřízení stálé pořádkové jednotky. Její působnost se původně vztahovala na území hlavního město Prahy, avšak na základě požadavků ředitelů ostatních krajských správ Policie České republiky se brzy rozšířila na ostatní krajská a okresní města. Stálá pořádková jednotka poskytovala profesionálně vycvičené a vybavené policisty, kteří byli schopni kdykoli, rychle, efektivně a adekvátně v mezích zákona reagovat na vývoj bezpečnostní situace.
V roce 1998 byla stálá pořádková jednotka podstatně reorganizována a v roce 2003 přejmenována na speciální pořádkovou jednotku. Vedle ní působily na celém území České republiky tzv. okresní pořádkové jednotky, které byly tvořeny z policistů služebně zařazených v různých organizačních článcích okresních ředitelství policie. Počínaje rokem 2000 pak začaly vznikat na jednotlivých krajských správách Policie České republiky krajské pořádkové jednotky. V roce 2010 jich bylo celkem osm a všechny působí i v současnosti.
Na počátku roku 2010 bylo území České republiky rozděleno na čtrnáct služebních obvodů nově zřízených krajských ředitelství policie. Nová organizační struktura útvarů Policie České republiky s územní působností si vyžádala přijetí odpovídajících opatření k zajištění bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku. Součástí těchto opatření bylo také zvýšení počtu krajských pořádkových jednotek z původních osmi na čtrnáct. Dále byla zpracována koncepce předpokládající zřízení nových speciálních pořádkových jednotek. Tyto jednotky se vznikly v rámci Krajských ředitelství policie Jihomoravského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. V současné době působí v rámci Policie České republiky čtyři speciální pořádkové jednotky a dvanáct krajských pořádkových jednotek. V souvislosti se zřízením speciálních pořádkových jednotek Krajských ředitelství policie Jihomoravského a Moravskoslezského kraje byly krajské pořádkové jednotky těchto útvarů s ohledem na úsporu nákladů zrušeny.
Speciální pořádkové jednotky a krajské pořádkové jednotky jsou výkonnými složkami policie působícími pod jednotným velením. Jejich činnost vychází ze zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní úkoly pořádkových jednotek spočívají v ochraně bezpečnosti osob a majetku a zajišťování veřejného pořádku. Pořádkové jednotky působí rovněž v případech mimořádných situací, katastrof, živelních pohrom nebo průmyslových havárií, které svým rozsahem a charakterem vyžadují nasazení specializovaných sil a prostředků. Mohou být také použity k posílení přímého výkonu služby pořádkové policie, a to zejména v místech narušení veřejného pořádku a zvýšeného výskytu trestné činnosti.
Ad b)
Od 90. let minulého století se postupně zvyšoval počet a rostla závažnost zákroků Policie České republiky v případech hromadného narušení veřejného pořádku. Tento vývoj souvisel s růstem agresivity některých účastníků veřejných akcí s účastí většího počtu osob, například demonstrací, sportovních podniků a podobně. Postup policejních sil při ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku v některých takových případech vyvolával kritiku, a proto bylo nutno hledat způsob zdokonalení taktiky řešení událostí tohoto druhu. V roce 2006 Policie České republiky převzata z praxe policejních orgánů Spolkové republiky Německo koncepci antikonfliktních týmů. Aplikace tohoto projektu v praxi byla zahájena už v prvním pololetí roku 2006, kdy první čeští policisté absolvovali školení. Od té doby proběhlo 20 specializačních kurzů pro členy antikonfliktních týmů.
Antikonfliktní tým představuje skupinu speciálně vyškolených policistů, jejichž základním úkolem je transparentním způsobem prostřednictvím komunikace předcházet protiprávnímu jednání účastníků veřejných shromáždění, jejich vzájemným konfliktům, střetům mezi nimi a zakročujícími policisty, předcházet projevům agresivity tam, kde se shromažďuje větší počet lidí a kde takové projevy hrozí. Antikonfliktní týmy složené z vybraných policistů se orientují na cílové skupiny účastníků veřejných akcí, ale také na místní obyvatelstvo, na diváky a na zástupce sdělovacích prostředků. Vedou s nimi rozhovory a intenzivně jim vysvětlují smysl a účel probíhajících policejních opatření. Zaměřují se přitom zejména na takové situace, kdy postup policejních sil nemusí být veřejnosti zcela pochopitelný. Členové antikonfliktních týmů upozorňují účastníky shromáždění na aktuální právní stav akce a na jednání, které může přerůst v protiprávní činnost.
Způsob práce antikonfliktních týmů se osvědčil v praxi a během uplynulých osmi let významně ovlivnil veřejné mínění ve prospěch Policie České republiky a přispěl také ke zlepšení jejího mediálního obrazu. Z pilotního projektu ověřovaného zpočátku ve třech tehdejších krajských správách Policie České republiky se projekt antikonfliktních týmů rozšířil do všech současných čtrnácti krajských ředitelství policie. Aktuálně mají antikonfliktní týmy více než 210 členů a nezastupitelným způsobem se podílejí na úspěšné ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku během veřejných akcí za účasti většího počtu osob.
Ad c)
Pořádková jednotka je složka Policie České republiky, která zpravidla zakročuje pod jednotným velením a působí na území krajského ředitelství policie. Vyžaduje-li to bezpečnostní situace, může působit i na jiných místech České republiky. Tato složka může mít formu speciální (stálé) pořádkové jednotky, nebo pořádkové jednotky krajského ředitelství, která je tvořena z policistů zařazených například v obvodních odděleních nebo jiných organizačních článcích útvaru a je velena rozkazem ředitele krajského ředitelství na konkrétní bezpečnostní opatření.
Pořádková jednotka chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a provádí bezprostřední opatření k jeho obnově, byl-li závažným způsobem narušen. Podílí se také na plnění úkolů policie v rámci integrovaného záchranného systému při přípravě a provádění záchranných a likvidačních prací a na výkonu služby v případech opatření vyžadujících nasazení většího počtu sil a prostředků policie (například při sportovních či kulturních akcích nebo pátrání po osobách a věcech). Dále spolupůsobí při zákrocích zásahové jednotky krajského ředitelství policie, Útvaru rychlého nasazení a dalších služeb policie, zajišťuje ozbrojené doprovody (například cenin nebo jaderného materiálu) a posiluje výkon hlídkové nebo jiné služby na stanoveném území.
Činnost pořádkových jednotek je upravena interním aktem řízení policejního prezidenta o zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Pořádková jednotka Krajského ředitelství policie Středočeského kraje vznikla v roce 2000 v souvislosti s přípravami na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku při konání zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze. Počet členů pořádkové jednotky se průběžně měnil. V době založení se pohyboval v řádu desítek policistů. V současné době tvoří pořádkovou jednotku 261 policistů.
Statistické údaje dokumentující činnost jednotky od jejího vzniku až do roku 2007 nejsou k dispozici. Nasazení jednotky od roku 2008 do současnosti dokumentuje následující tabulka:
|
ROK
|
Sportovní riziková utkání
|
Extremistické akce (demonstrace, koncerty, pochody)
|
Ostatní
(součinnost s ostatními útvary, pátrací akce, hudební produkce, volby, pochody aj.)
|
|---|---|---|---|
|
2008
|
13
|
8
|
2
|
|
2009
|
11
|
10
|
5
|
|
2010
|
17
|
7
|
7
|
|
2011
|
16
|
10
|
6
|
|
2012
|
29
|
4
|
1
|
|
2013
|
23
|
6
|
6
|
Ad d)
Antikonfliktní tým působí na území příslušného krajského ředitelství policie, a vyžaduje-li to bezpečnostní situace, může působit i na jiných místech České republiky. Základním úkolem antikonfliktního týmu je transparentním způsobem prostřednictvím komunikace předcházet agresivnímu jednání osob během bezpečnostního opatření. Za tím účelem se orientuje na stanovené cílové skupiny osob (sportovní fanoušky, sympatizanty extremistických hnutí apod.), na místní obyvatelstvo a na zástupce sdělovacích prostředků. Vysvětluje v rámci rozhovorů smysl a účel opatření a konkrétního postupu policie a v případě potřeby diskutuje s účastníky shromáždění i o blízkých oblastech problémů. Přitom upozorňuje osoby dotčené bezpečnostním opatřením na zákonné povinnosti policie v případě spáchání protiprávního jednání.
Antikonfliktní tým je nasazován při bezpečnostním opatření zejména tam, kde lze obecně očekávat zesílenou potřebu komunikace mezi účastníky shromáždění a nasazenými policisty nebo mezi různými názorovými skupinami osob. Členové antikonfliktního týmu upozorňují osoby dotčené bezpečnostním opatřením na právní posouzení situace a na hranici vzniku protiprávního jednání. Antikonfliktní tým se uplatní tam, kde nejsou konkrétní bezpečnostní opatření zcela pochopitelná pro veřejnost, kde je třeba objasnit zákonnou roli policie nebo transparentním postojem vysvětlit základní klidový postoj policie a její zákonné povinnosti v případě spáchání protiprávního jednání, včetně důvodů pro zákrok. Nasazením antikonfliktního týmu lze prolomit negativní skupinové dynamické procesy.
Při bezpečnostním opatření je antikonfliktní tým postaven naroveň ostatním zúčastněným složkám policie (pořádkové jednotce, zásahové jednotce apod.). Policisté antikonfliktního týmu plní výhradně úkoly uložené tomuto týmu.
Členství v antikonfliktním týmu je založeno na bázi dobrovolnosti. Ověření předpokladů policisty pro činnost v antikonfliktním týmu se provádí formou pohovoru se zájemcem za účasti psychologa. Členové antikonfliktních týmů jsou zejména povinni zúčastňovat se specializačních kurzů, instrukčně metodických zaměstnání a společných cvičení s pořádkovou jednotkou krajského ředitelství policie (zejména k procvičování modelových situací).
Antikonfliktní tým Krajského ředitelství policie Středočeského kraje vznikl 1. dubna 2013 a měl 23 zakládajících členů. V současné době disponuje 14 členy. Za dobu svého trvání byl nasazen do 94 bezpečnostních opatření. Během těchto opatření 583 policistů antikonfliktního týmu odpracovalo 6 342 hodin.
|
ROK
|
Počet opatření
|
Fotbalová utkání
|
Pochody
|
Koncerty
|
Demonstrace, shromáždění
|
|---|---|---|---|---|---|
|
2007
|
4
|
nesledováno
|
nesledováno
|
nesledováno
|
nesledováno
|
|
2008
|
8
|
nesledováno
|
nesledováno
|
nesledováno
|
nesledováno
|
|
2009
|
9
|
4
|
2
|
0
|
3
|
|
2010
|
14
|
9
|
2
|
1
|
2
|
|
2011
|
15
|
8
|
3
|
3
|
1
|
|
2012
|
20
|
14
|
6
|
0
|
0
|
|
2013
|
22
|
8
|
9
|
1
|
4
|
PhDr. Jiří Vokuš, 2. ledna 2014