Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

Policie České republiky – KŘP kraje Vysočina

Informace o výsledku vyšetřování

Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. 

 

Krajské ředitelství policie kraje Vysočina obdrželo dne 14. února 2023 cestou datové schránky podání  označené  jako žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákona 106/1999 Sb.,“), ve kterém žadatel požaduje: 

„Vážení, obracím se na vás v zastoupení mého klienta, X.Y.  (dále jen jako „klient“ nebo také „žadatel“). Plná moc je přílohou tohoto dopisu.

Můj klient byl dne 14.11.2019 u Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, Vrchlického 46, 587 24 Jihlava (dále jen „policejní orgán“), podávat ve smyslu 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen jako „trestní řád“), vysvětlení ve věci údajného trestného činu zpronevěry, a to na základě oznámení o skutečnostech údajně nasvědčujících tomu, že byl údajně spáchán trestný čin, které učinila společnost X.Y.  O tomto podání vysvětlení mého klienta byl dne 14. 11. 2019 sepsán policejním orgánem úřední záznam, č.j. KRPJ-45595-97/TČ-2019-160080.

Usnesením policejního orgánu ze dne 27. 02. 2020, č.j. KRPJ-45595-101/TČ-2019-160080 byla věc odložena. Toto usnesení bylo žadateli na základě jeho písemné žádosti poskytnuto, a to prostřednictvím datové schránky dne 31. 03. 2021.

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), žádám policejní orgán o zpřístupnění následujících informací a poskytnutí následujících dokumentů:

Úředního záznamu o podaném vysvětlení  - A.B.
Úředního záznamu o podaném vysvětlení - C.D.
Úředního záznamu o podaném vysvětlení  - E.F. 
Úředního záznamu o podaném vysvětlení  - G.H.
Úředního záznamu o podaném vysvětlení  - I.J.
Úředního záznamu o podaném vysvětlení  - K.L.
Úředního záznamu o podaném vysvětlení  - M.N.
 Úředního záznamu o podaném vysvětlení  O.P.

(dále společně jen jako „požadované informace“)

Ve smyslu § 17 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím žádám o potvrzení předpokládané výše úhrady nákladů, budou-li účtovány.“

Povinný subjekt se seznámil s obsahem žádosti a konstatuje, že se žádost o poskytnutí informace dotýká šetření, které vedl policejní orgán odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie kraje Vysočina (dále jen “povinný subjekt“). V této souvislosti je důležité uvést, že k předmětné věci povinný subjekt vyřizoval již dvě žádosti o poskytnutí informací, které podal prostřednictvím svého právního zástupce stejný žadatel.

Žádostí ze dne 18. 3. 2021 JUDr. J.H. (dále jen „žadatel“) požadoval zpřístupnění informací a poskytnutí čtyř dokumentů, a to konkrétně oznámení oznamovatele o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, na základě kterého  byly zahájeny úkony trestního řízení vedeného u policejního orgánu pod spisovou značkou KRPJ-45595/TČ-2019-160080, usnesení o odložení věci podle § 159a trestního řádu, kterým policejní orgán odložil věc vedenou policejním orgánem danou spisovou značkou, případnou stížnost oznamovatele proti usnesení policejního orgánu o odložení věci dle předchozího bodu a případné rozhodnutí státního zástupce o stížnosti oznamovatele proti usnesení o odložení věci policejním orgánem. Kopie těchto čtyř dokumentů byly žadateli poskytnuty dne 30. 3. 2021 formou příloh k odpovědi na žádost.

Dále žadatel žádostí ze dne 6. 4. 2021 v téže trestní věci, ze které policejní orgán část vyčlenil a přidělil věcně a místně příslušnému policejnímu orgánu - oddělení hospodářské kriminality územního odboru Žďár nad Sázavou do samostatného trestního řízení, požadoval poskytnutí tří dokumentů, a to konkrétně usnesení o odložení věci podle § 159a trestního řádu, kterým policejní orgán věc odložil, stížnost oznamovatele proti usnesení policejního orgánu o odložení věci a rozhodnutí státního zástupce o stížnosti oznamovatele proti usnesení o odložení věci policejním orgánem. Kopie těchto tří písemnosti byly žadateli  dne 8. 4. 2021 poskytnuty povinným subjektem formou příloh k odpovědi na žádost.

Třetí žádostí ze dne 14. 2. 2023 žadatel požaduje v téže trestní věci poskytnutí osmi úředních záznamů o podání vysvětlení konkrétních v žádosti jmenovaných osob. O tom, že tyto konkrétní osoby podávaly v dané věci vysvětlení, má žadatel povědomí z materiálů, které mu byly v minulosti již poskytnuty. Vzhledem k tomu, že nemá k dispozici samotný obsah těchto dokumentů, snaží se obcházením zákona a zneužitím práva tyto informace získat s využitím zákona 106/1999 Sb.  V této souvislosti povinný subjekt konstatuje, zejména vzhledem k tomu, že se jedná o v pořadí již třetí žádost v téže trestní věci, že musí vyhodnotit  skutečný obsah podání žadatele. Po důkladném vyhodnocení obsahu třetí podané žádosti povinný subjekt došel k závěru, že se v případě této žádosti jedná o nahlížení do trestního spisu a nelze tedy pro účel získání požadovaných dokumentů využívat informační zákon.

Podle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů se tento zákon „nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.“ Zvláštním zákonem je považován zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), kde je nahlížení do spisů upraveno v ustanovení § 65.

Bližším výkladem ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., je, že se tento zákon nevztahuje mimo jiné na poskytování informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Z tohoto ustanovení vyplývá úmysl zákonodárce nezdvojovat právní úpravu pro získání informace, je-li komplexně upraveno její poskytování, včetně případného odepření a opravných prostředků. Právní úprava současně nevylučuje, aby zákonodárce upravil způsob poskytování informace včetně toho, komu je taková informace poskytnuta, v rozsahu zvláštních právních předpisů odlišně od obecného zákona č. 106/1999 Sb.

Současně platí, že v případě uplatnění žádosti označené jako žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., na níž se však na základě ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. tato nevztahuje, je třeba postupovat přímo podle zvláštní úpravy, neboť skutečnost, že se podání posuzuje podle obsahu, je nejen zásadou správního práva, ale prostupuje celým právním řádem, (viz např. § 41 odst. 2 občanského soudního řádu, § 59 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. nebo § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.). Opačný postup by byl jak v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, také by více zatížil samotného žadatele, který by musel svoji žádost uplatnit dle jiného právního předpisu, neboť jeho původní žádost musí být odmítnuta.

Zvláštními ustanoveními ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. je i ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb. a § 65 trestního řádu, které upravují problematiku nahlížení do spisu, neboť splňují podmínky stanovené v § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Takový závěr je potvrzen i judikaturou správních soudů. Současně platí, že za žádost o nahlédnutí do spisu je třeba považovat nejen takové žádosti, které směřují k získání celého spisu, ale i ty, jež umožňují žadatelům získat jeho podstatnou část. V souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího správního soudu, viz rozsudky 10 As 118/2018 ze dne 28. 11. 2018 a zejména 8 As 51/2019 ze dne 24. 9. 2020, je za takové žádosti třeba považovat jakékoliv žádosti, které se svým rozsahem blíží žádosti o poskytnutí celého spisu.

V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 193/2014 ze dne 18. 1. 2018 je institut nahlížení do spisu podle ustanovení § 38 zákona č. 500/2004 Sb. a § 65 trestního řádu třeba chápat jako speciální vůči poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Současně dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 118/2018 ze dne 28. 11. 2018 nemá význam ani to, že podání bylo nazváno jako žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto povinný subjekt vyhodnotil Vaši žádost mimo režim zákona č. 106/1999 Sb. jako žádost o nahlížení do spisu dle § 65 trestního řádu. Z tohoto důvodu máte možnost se se žádostí obrátit k policejnímu orgánu činnému v trestním řízení tedy na odbor hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
28. únor 2023

vytisknout  e-mailem