Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Moravskoslezský kraj název

Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje

Historie četnictva a policie

  • Úvodní slovo
  • Uniformy
  • Vycházkové pásy
  • Četnická výbava
  • Četnické čepice
  • Četnické přilby
  • Četnické fotografie
  • Fotografie policistů
  • Chladné zbraně - bodáky
  • Chladné zbraně - šavle
  • Chladné zbraně policie
  • Palné zbraně četnictva
  • Vývoj četnictva na Moravě od r. 1915 do r. 1938 ve schematismech
  • Československé četnictvo
  • Státní policejní úřady
  • Komunální (obecní) policie

Úvodní slovo

Úvodní slovo

        Vítám vás na stránkách z historie policie a četnictva. Každá organizace a není tomu jinak i u té naší – Policie České republiky, si váží svojí historie a tradic. Z tohoto důvodu vznikly i tyto stránky, aby případnému zájemci přiblížily období dávno minulá a kolegům policistům ukázaly hrdost s jakou strážci zákona nosili svoje uniformy. Při tvorbě stránek jsem čerpal ze svojí sbírky a archivu a v několika případech využil pomoci svých přátel a kolegů policistů, také sběratelů. Nejde zde o vyčerpávající přehled, ale o presentaci soukromé sbírky policisty a rád přivítám každou novou informaci, která obohatí moje poznání v tomto směru.
      Organizace bezpečnostní služby v Československé republice byla spjata s výkonem správy bývalé Rakousko-uherské monarchie. V roce 1754 zřídila císařovna Marie Terezie ve Vídni úřad policejních komisařů, který byl v roce 1772 císařem Josefem II. Pozměněn na policejní ředitelství. Podle vzoru tohoto úřadu byla v roce 1784 zřízena policejní ředitelství na území následně vzniklé Československé republiky a to v Praze, Brně a Bratislavě. V Olomouci bylo zřízeno policejní komisařství. V ostatních městech a na venkově příslušel výkon bezpečnostní služby vrchnosti a městským obcím. Obecním zřízením českým z roku 1864 byl výkon bezpečnostní služby uložen obcím. V 50. a 60. letech 19. století bylo na území bývalé rakouské monarchie organizováno četnictvo. V nařizovacím listě z 18.6.1850 bylo systematizováno 16 četnických pluků . Pluk č. 2 byl zřízen v Praze a č. 3 v Brně . Četnictvo bylo tehdy podřízeno nejvyššímu policejnímu a dvorskému úřadu při ministerstvu vnitra. Na této základně byla budována organizace bezpečnostního aparátu Československé republiky.

npor. Mgr. Miroslav Spurný

Uniformy

Uniformy

Vlevo blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli vz. 24 k použití ve službě, vpravo vycházková úprava
Blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli Blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli
Blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli
Blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli-vycházková úprava Blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli-vycházková úprava
Blůza vrchního strážmistra četnictva z roku 1937 s opaskem a pouzdrem na pistoli-vycházková úprava

Vlevo plášť vrchního strážmistra četnictva z roku 1921 se služebním opaskem (tzv. dohodou), vpravo detail nárameníku s distinkčním odznakem na témže plášti.

Plášť vrchního strážmistra četnictva z roku 1921 se služebním opaskem Plášť vrchního strážmistra četnictva z roku 1921 se služebním opaskem
Detail nárameníku s distinkčním odznakem na témže plášti Detail nárameníku s distinkčním odznakem na témže plášti

Blůza strážníka sboru uniformovované stráže bezpečnosti z roku 1931. Jedná se o úpravu blůzy zavedené ve dvacátých letech spočívající v novém límcovém vyložení a nahrazením velkých knoflíků s iniciálami ČS novými s malým st. znakem. Malé knoflíky zůstaly původní. Na levé kapse blůzy je připevněno služební číslo, které bylo používáno tehdy, když strážník neměl na hlavně přilbu, ale čepici. Na červené spletené šňůrce byla nošena píšťalka. Blůza je doplněna služebním opaskem (u policie nebyl používán prsní řemen jako u četnictva) a pouzdrem na pistoli vz. 27.
Blůza strážníka sboru unifor. stráže bezpečnosti z roku 1931 Blůza strážníka sboru unifor. stráže bezpečnosti z roku 1931
Úprava blůzy zavedené ve dvacátých letech Úprava blůzy zavedené ve dvacátých letech

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Vycházkové pásy

Vycházkové pásy

Výnosem MV ze dne 16. ledna 1925, čís. 86.234-13-1924 byl pro četnické důstojníky zaveden vycházkový pás (nahoře). Výnosem MV ze dne 17. února 1927, čís. 77.795-13-1926 byl zaveden vycházkový pás pro vrchní strážmistry (uprostřed) a vycházkový pás pro sbor strážmistrů (dole). Pro generály byla stuha pásu ze zlatého tkaniva. Všechny i později zavedené vycházkové pásy se nosily pouze na blůze.

Vycházkové pásy

Výnosem MV ze dne 10. července 1930, čís. 10.317-13 byl zaveden nový vycházkový pás pro generály, důstojníky i gážisty bez hodností třídy. Na snímku jsou dvě varianty důstojnického vycházkového pásu. Generálové měli identickou sponu, ovšem stuha vyla vyrobena ze zlatého tkaniva.

Vycházkové pásy

Vycházkový pás pro četnické gážisty bez hodnostní třídy z roku 1930, zaveden stejným výnosem jako pás důstojnický.

Vycházkové pásy

Vycházkový pás pro četnické gážisty bez hodnostní třídy z období Protektorátu Čechy a Morava. Podle výnosu MV ze dne 13. října 1939, čís. 56.148/1939-12 byl střední státní znak Československé republiky na sponě nahrazen větším státním znakem protektorátu.

Vycházkové pásy

Policie (Státní sbor stráže bezpečnosti)


Oběžníkem MV ze dne 29. května 1938, č. B-3500-23/5-38-P byl u uniformovaného policejního strážního sboru Československé republiky zaveden vycházkový pás. Vyobrazen je vycházkový pás pro policejní gážisty bez hodností třídy. Policejní důstojníci měli sponu pásu včetně posuvek neleskle zlacenou a vetkávané sloupky v pásu byly ze zlaceného dracounu.

Vycházkové pásy


Oběžníkem MV ze dne 28. prosince 1939, č. B-3428-3/11-39-P byl obdobně jako u četnictva, nahrazen střední státní znak Československé republiky větším státním znakem Protektorátu Čechy a Morava.

Vycházkové pásy

 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii

Četnická výbava

Četnická výbava

Svěrací řetízek se signovaným zámkem (uprostřed) a spojovací řetízek

patřily k povinné výbavě každého četníka. Byl to jednoduchý a účinný prostředek k poutání a používán byl u prvorepublikového četnictva po celou dobu jeho existence. Tato bezpečnostní složka nikdy neměla předpisem zavedena pouta.

 

Svěrací řetízek se signovaným zámkem (uprostřed) a spojovací řetízek Svěrací řetízek se signovaným zámkem (uprostřed) a spojovací řetízek
 

Ukázky četnických služebních legitimací ve služebních deskách

Legitimace byla umístěna v pravé části. Do levé části se umísťovaly jiné písemnosti a služební knížka. Vlevo je umístěna služební legitimace prvorepubliková, vpravo je legitimace z období protektorátu. V kapsách desek nosil četník psací potřeby (obálky, úřední korespondenční lístky, papír a různé formuláře) opatřené razítkem stanice.

 

Ukázky četnických legitimací ve služebních deskách Ukázky četnických legitimací ve služebních deskách
 

 

 

Ukázky četnických legitimací ve služebních deskách Ukázky četnických legitimací ve služebních deskách

 

Ukázky služebních knížek

Nahoře prvorepubliková, dole z období protektorátu. Služební knížka byla uložena ve služebních deskách ve služební brašně. Veškerá vnější služba, která byla četníku předepsána ve staniční služební knize, byla velitelem stanice zapsána i do služební knížky na levé straně. Na pravé straně zapisoval četník svoje výkony. Po návratu z obchůzky předkládal četník služební knížku ihned veliteli stanice, který současně přijal hlášení o průběhu služby a poznačil do ní informaci o návratu četníka. Četnická služební knížka byla platná i jako cestovní průkaz, aby mohl četník při služební cestě po železnici užít vojenského tarifu.
Ukázky služebních knížek Ukázky služebních knížek
Ukázky služebních knížek Ukázky služebních knížek
 

Obušek a píšťalka

Obušek byl zaveden jako součást služební výzbroje u všech četníků s výjimkou četnických důstojníků. Obušky byly nošeny pouze četníky zařazenými do tzv. semknutých oddílů nasazených při výtržnostech, demonstracích apod. Do běžné služby bylo obušky zakázáno nosit i za předpokladu, že se při ní hlídka střetne s demonstranty. Vrchní strážmistři používali obušky slabší (na obrázku).
Služební píšťalku
obdržel každý četník jako nedílnou součást výstroje. Prvořadě sloužila k přivolání pomoci, když byl četník v nouzi, nebo při pronásledování pachatele. Používána byla i k vydávání smluvených signálů semknutým četnickým oddílům při nasazení proti demonstrantům, nebo při výtržnostech.

Obušek a píšťalka Obušek a píšťalka
 

 

 
 

 

 

 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Četnické čepice

Četnické čepice

 

   
Čepice generála četnictva 1919-1921 Čepice generála četnictva 1919-1921919-1921
 
Čepice strážmistra četnictva 1927-1930 Čepice strážmistra četnictva 1927-1930
Čepice praporčíka četnictva 1937-1939 Čepice praporčíka četnictva 1937-1939
Čepice vrchního strážmistra četnictva 1930-1937 Čepice vrchního strážmistra četnictva 1930-1937
Čepice četníka na zkoušku v hodnosti četaře 1930-1939 Čepice četníka na zkoušku v hodnosti četaře 1930-1939
Čepice kapitána četnictva 1930-1939 Čepice kapitána četnictva 1930-1939
Čepice strážmistra četnictva Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945 Čepice strážmistra četnictva Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945
Čapka (lodička) četníka na zkoušku v hodnosti svobodníka 1930-1939 Čapka (lodička) četníka na zkoušku v hodnosti svobodníka 1930-1939
Čapka (lodička) majora četnictva 1930-1939 Čapka (lodička) majora četnictva 1930-1939

 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Četnické přilby

Četnické přilby

Přilba pro četnictvo,
byla zavedena jako součástka služební výzbroje výnosem MV ze dne 9. března 1928, čís. 15.144-13. Vyrobena byla ze zaječích a králičích chlupů, ztužena šelakem a impregnována. Po stranách byla opatřena dvěma ventilačními otvory, ztuženými plechovými kroužky. Vnitřek přilby je opatřen podšívkou a koženým potítkem. Přilba byla zavedena jak pro četnické gážisty mimo hodností třídy, tak i pro výkonné důstojníky, konající bezpečnostní službu. Nosila se vždy ve službě obchůzkové, dozorčí i polní četnické službě. V pohotovostní službě se nenosila. Kožený podbradník se užíval vždy při zařazení do oddílu. V obchůzkové službě, případně jiných službách se používal pouze tehdy, bylo-li to podle daných okolností nutné, případně účelné.

Přilba pro četnictvo z roku 1928 Přilba pro četnictvo z roku 1928
 

Ocelová přilba vz. 32,
u četnictva zavedena v roce 1938 pro oddíly zařazené do jednotek Stráže obrany státu.
Ocelová přilba vz.32 z roku 1938 Ocelová přilba vz.32 z roku 1938
Ocelová přilba vz. 32 z roku 1938 Ocelová přilba vz. 32 z roku 1938

Přilba pro četnictvo upravená v roce 1939
na základě výnosu MV ze dne 13. října 1939, čís. 56.148/1939-12, který nařídil odstranění středního státního znaku Československé republiky a jeho nahrazení větším znakem Protektorátu Čechy a Morava.
Přilba pro četnictvo upravená v roce 1939 Přilba pro četnictvo upravená v roce 1939
 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Četnické fotografie

Četnické fotografie

1919

Společná fotografie četníků z počátků republiky z níž jsou
zcela zřejmé značné odlišnosti v používaných stejnokrojích.

Důstojník četnictva a četnický gážista bez hodnostní
třídy, ozbrojený karabinou vz. 95.

Fotografie četníků z roku 1919 Fotografie četníků z roku 1919
Fotografie četníků z roku 1919 Fotografie četníků z roku 1919

Důstojník četnictva. Na důstojníkovi je vidět, že si předpisem
nařízenou šedozelenou kravatu, případně černou kravatu
k bílé košili, vysvětlil po svém.

Strážmistr četnictva po 9 letech služby.
 
Fotografie četníků z roku 1919 Fotografie četníků z roku 1919
 
Fotografie četníků z roku 1919 Fotografie četníků z roku 1919

 


 

1921

Četníci ve stejnokrojích zavedených v roce 1921. Četnický strážmistr vpravo dole se stejnokrojem naprosto vymyká předpisu

Společná fotografie četníků ve stejnokrojích z roku 1921.
Četník sedící vlevo je ve starším typu pláště a čepice. Na nohou má nepředpisové kožené kamaše (holenice), neboť v
tehdejší době upravoval předpis pouze tzv. ovinovačky.

Fotografie četníků z roku 1921 Fotografie četníků z roku 1921
Fotografie četníků z roku 1921 Fotografie četníků z roku 1921

 


 

1927

 
 Četníci ve vycházkových stejnokrojích. Četníci ve vycházkových stejnokrojích, nahoře uprostřed
četník ve služebním stejnokroji. Fotografie byla pořízena
v období 1927-1930.  
 
Fotografie četníků z roku 1927 Fotografie četníků z roku 1927
 
Fotografie četníků z roku 1927 Fotografie četníků z roku 1927
 
Fotografie četníků z roku 1927 Fotografie četníků z roku 1927

 

  Zajímavá společná fotografie četníků a
příslušníků sboru uniformované stráže
bezpečnosti, pořízena v období 1928-1930.

 


 

1930

Fotografie četníků z roku 1930 Fotografie četníků z roku 1930
Fotografie četníků z roku 1930 Fotografie četníků z roku 1930
Fotografie četníků z roku 1930 Fotografie četníků z roku 1930
Fotografie četníků z roku 1930 Fotografie četníků z roku 1930

 


 

1937

Fotografie četníků z roku 1937 Fotografie četníků z roku 1937
Fotografie četníků z roku 1937 Fotografie četníků z roku 1937
Fotografie četníků z roku 1937 Fotografie četníků z roku 1937
 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Fotografie policistů

Fotografie policistů

Příslušník olomoucké městské stráže z období kolem roku 1911 Příslušník olomoucké městské stráže z období kolem roku 1911
Pražský policista z roku 1919 Pražský policista z roku 1919
Strážník sboru unifor. stráže bezpečnosti kolem roku 1922 Strážník sboru unifor. stráže bezpečnosti kolem roku 1922
Příslušníci sboru unifor. stráže bezpečnosti z období kolem roku 1930 Příslušníci sboru unifor. stráže bezpečnosti z období kolem roku 1930
Příslušníci sboru unifor. stráže bezpečnosti v Ostravě 1931-1939Příslušníci sboru unifor. stráže bezpečnosti v Ostravě 1931-1939
Příslušníci jízdního oddílu sboru unifor. stráže bezpečnosti v roce 1931 Příslušníci jízdního oddílu sboru unifor. stráže bezpečnosti v roce 1931
Příslušníci st. unifor. policejního sboru z roku 1938 Příslušníci st. unifor. policejního sboru z roku 1938
Příslušník st. unifor. policejního sboru z roku 1938 Příslušník st. unifor. policejního sboru z roku 1938
 
Příslušník st. unifor. policejního sboru z roku 1938 Příslušník st. unifor. policejního sboru z roku 1938
 
Příslušník dopravní policie po roce 1939 Příslušník dopravní policie po roce 1939

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Chladné zbraně - bodáky

Chladné zbraně - bodáky

 Bodák pro karabinu vz. 90
Četnictvem používán v období let 1918-1935.
Bodák pro karabinu vz.90 Bodák pro karabinu vz.90
Bodák pro karabinu vz.90 Bodák pro karabinu vz.90
Bodák pro karabinu vz.90 Bodák pro karabinu vz.90
 

Bodák pro pušku vz. 95
Četnictvem používán v období let 1918-1935 společně s karabinou vz. 95 i když v předpise o zbraních a střelbě četnictva vydaném Věstníkem četnictva čís. 13 z roku 1925 je uveden bodák vz. 95 pro karabinu, opatřený na nákružku muškou.

Bodák pro pušku vz.95 Bodák pro pušku vz.95
Bodák pro pušku vz.95 Bodák pro pušku vz.95
Bodák pro pušku vz.95 Bodák pro pušku vz.95
 

Bodák pro karabinu vz. 95
Věstníkem četnictva č. 13 z roku 1925 zmiňovaný vzor, používán v období let 1918-1935.

Bodák pro karabinu vz.95 Bodák pro karabinu vz.95
Bodák pro karabinu vz.95 Bodák pro karabinu vz.95
Bodák pro karabinu vz.95 Bodák pro karabinu vz.95
 

Bodák pro pušku vz. 24
Doposud nebyl nalezen předpis, který by jeho zavedení u četnictva upravoval. Podle signatury na hlavičce jílce je ovšem převzetí této zbraně četnictvem prokazatelné. Období ve kterém byla tato zbraň používána nelze jednoznačně vymezit.
Bodák pro pušku vz.24 Bodák pro pušku vz.24
 
Bodák pro pušku vz.24 Bodák pro pušku vz.24
 
 
Bodák pro pušku vz.24 Bodák pro pušku vz.24

 


  Bodák pro krátkou četnickou pušku vz. 33
Četnictvem zbraň používána od roku 1935. Na snímcích je bodák v původním provedení a povrchové úpravě.
Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33
Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33
Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33

 


  Bodák pro krátkou četnickou pušku vz. 33 v tzv. protektorátní úpravě
Všechny kovové součástky byly načerněny a obústek pochvy byl zajištěném šroubkem. Po této úpravě byl bodák do pochvy vkládán otočen o 180o kolem svislé osy.
Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 v tzv. protektorátní úpravě Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 v tzv. protektorátní úpravě
Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 v tzv. protektorátní úpravě Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 v tzv. protektorátní úpravě
Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 v tzv. protektorátní úpravě Bodák pro krátkou četnickou pušku vz.33 v tzv. protektorátní úpravě
 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Chladné zbraně - šavle

Chladné zbraně - šavle

 Šavle pro četnické důstojníky (vz. 24)
Zavedena výnosem MV ze dne 22. ledna 1924, čís. 84.662-13-1923. Na šavli je vázán třapec pro četnické důstojníky a generály, používaný v letech 1930-1939. Do roku 1930 používali četničtí důstojníci třapec stříbrný.
Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 Šavle pro četnické důstojníky vz. 24
Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 Šavle pro četnické důstojníky vz. 24
Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 Šavle pro četnické důstojníky vz. 24

 


Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů
Zavedena výnosem MV ze dne 17. února 1927, čís. 77.795-13-1926. Na šavli je vázán třapec pro vrchní strážmistry četnictva, používaný v letech 1927-1930. Od roku 1930 používali četničtí gážisté bez hodnostní třídy třapec stříbrný, bez vetkaného malého státního znaku. K připevnění šavle se používal opasník, který je na snímku vlevo.

Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů
Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů

 Četnická služební šavle
Zavedena výnosem MV ze dne 14. září 1928, čís. 54231-13. Na šavli vázán třapec pro sbor strážmistrů, používaný v letech 1927-1930.
Ve společném závěsníku je umístěn bodák vz. 95 pro poddůstojníky.
Četnická služební šavle Četnická služební šavle
 
Četnická služební šavle Četnická služební šavle
 
Četnická služební šavle Četnická služební šavle
 

Šavle pro četnické důstojníky (vz. 24) protektorátní úprava
Úprava stávající šavle byla nařízena výnosem MV ze dne 13. října 1939, čís. 56.148/1939-12. Spočívala v přeletování středního státního znaku Československé republiky menším znakem Protektorátu Čechy a Morava, jinak zůstala beze změn.

Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 v protektorátní úpravě Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 v protektorátní úpravě
Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 v protektorátní úpravě Šavle pro četnické důstojníky vz. 24 v protektorátní úpravě

Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů, protektorátní úprava
Úprava stávající šavle byla nařízena stejným výnosem jako u šavle pro četnické důstojníky. Státní znak Československé republiky byl přeletován větším znakem Protektorátu Čechy a Morava, jinak zůstala beze změn.

Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů v protektorátní úpravě Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů v protektorátní úpravě
Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů v protektorátní úpravě Vycházková šavle pro vrchní strážmistry a sbor strážmistrů v protektorátní úpravě

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Chladné zbraně policie

Chladné zbraně policie

 Šavle vz. 27 - převzata Policejním ředitelstvím v Brně.
Policejní dlouhá chladná zbraň jejíž podrobný popis je uveden v § 3 odst. 2, Oběžníku MV ze dne 11. května 1931, čís. 31.763/1931-5, kterým je vydán předpis o služební výzbroji a o užívání úředního (služebního) stejnokroje, služební výzbroje a jiných pomůcek pro výkon služby u sborů uniformované stráže bezpečnosti. Základní rozdíl mezi šavlí vz. 27 pro úředníky a pro gážisty bez hodnostní třídy byl ve výzdobě koše. Zatímco pro gážisty bez hodnostní třídy nebyl koš zdoben, pro úředníky byly na koši písmena „ČSR“ v lipovém listě.

Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně
 
Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně
Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně
Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně
Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně
Šavle vz. 27 převzata Policejním ředitelstvím v Brně

 
Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově.
Na šavli je vázán třapec pro gážisty bez hodnostní třídy v hodnostech pomocný strážník, strážník a nadstrážník.
Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově
Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově
Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově
Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově Šavle vz. 27 převzata Státním policejním úřadem v Mikulově

 Šavle pro státní úředníky (čekatele)
služby právní u politických a státních policejních úřadů a pro státní úředníky vyšší pomocné správní služby a kancelářské služby u okresních a státních policejních úřadů Zavedena vládním nařízením č. 59 ze dne 26. března 1931 o úředním (služebním) stejnokroji státních zaměstnanců v politické a státní policejní službě. Zbraň je popsána v § 10 první části tohoto nařízení. V některých novodobě vzniklých publikacích je zbraň označována jako „kord“ (zbraň s rovnou čepelí), předpis ji ovšem jednoznačně označuje jako „šavli“.

Šavle pro státní úředníky (čekatele) Šavle pro státní úředníky (čekatele)
 
Šavle pro státní úředníky (čekatele) Šavle pro státní úředníky (čekatele)
Šavle pro státní úředníky (čekatele) Šavle pro státní úředníky (čekatele)
Šavle pro státní úředníky (čekatele)

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Palné zbraně četnictva

Palné zbraně četnictva

Četnická karabina vz. 90 Četnická karabina vz. 90
Náboj do četnické karabiny vz. 90 a 95 Náboj do četnické karabiny vz. 90 a 95
Četnická karabina vz. 90 Četnická karabina vz. 90

Četnická karabina vz. 95 Četnická karabina vz. 95
Náboj do četnické karabiny vz. 90 a 95 Náboj do četnické karabiny vz. 90 a 95
Četnická karabina vz. 95 Četnická karabina vz. 95

Krátká puška vz. 33 pro četnictvo a finanční stráž Krátká puška vz. 33 pro četnictvo a finanční stráž
Krátká puška vz. 33 pro četnictvo a finanční stráž Krátká puška vz. 33 pro četnictvo a finanční stráž

Pistole vz. 13 Pistole vz. 13
Pistole vz. 22 Pistole vz. 22
Pistole vz. 22 Pistole vz. 22

 


Pistole vz. 24 Pistole vz. 24
Náboj pro pistoli vz. 24 Náboj pro pistoli vz. 24

 


 

Palné zbraně policie

Puška vz. 24 Puška vz. 24
Pistole vz. 27 Pistole vz. 27

 


Snímky zbraní – četnická karabina vz. 90, 95, krátká puška vz. 33, puška vz 24, pistole vz. 22, 24 a 27 byly použity s laskavým svolením www.asp.asportal.cz

 

Zvětšené fotografie předmětů naleznete ve Fotogalerii.

Vývoj četnictva na Moravě od r. 1915 do r. 1938 ve schematismech

Vývoj četnictva na Moravě od r. 1915 do r. 1938 ve schematismech

 

Zemské četnické velitelství č. 4 v Brně ( Landesgendarmeriekomando Nr. 4 zu Brünn)
Velitelství č. Sídlo Početní stav Počet okresních velitelství Počet stanic
č. 1 Brno 119 mužů 2 35
č. 2 Olomouc 96 mužů 3 29
č. 3 Znojmo 112 mužů 3 32
č. 4 Brno 106 mužů 3 26
č. 5 Kroměříž 119 mužů 4 33
č. 6 Mor. Ostrava 130 mužů 3 26
č. 7 Jihlava 90 mužů 3 24
č. 8 Uherské Hradiště 128 mužů 3 33
č. 9 Hranice 92 mužů 3 24
č. 10 Šumperk 102 mužů 3 30
č. 11 Mor. Třebová 126 mužů 3 35
č. 12 Mor. Krumlov 85 mužů 3 23
Celkem        
29 velitelství   1305 mužů 36 okresních velitelství 350 četnických stanic

Poznámka: Veškeré názvy obcí, uvedené v této i následujících tabulkách jsou použity z dobových názvosloví, použitých v pramenech ze kterých jsem čerpal.
Četnické oddělení č. 2 v Olomouci podle stavu z roku 1915
Okresní velitelství Četnické stanice
český název (německý název český název (německý název)
Olomouc (Olmütz) Olomouc, Nová Ulice (Olmütz-Neugasse)
Olomouc, Nový Svět (Neustift bei Olmütz)
Hodolany (Hodolein)
Příkazy (Přikas)
Hněvotín (Nebotein)
Velká Bystřice (Groswisternitz)
Hlubočky (Hombok)
Dub (Dub)
Velký Týbec (Grosteinitz)
Dolany (Dollein)
Drahanovice (Drahanowitz)
Svatý Kopeček (Heligenberg)
Litovel (Littau) Hunčovice (Huntschowitz)
Vilémov (Willimau)
Bílá Lhota (Weisöhlhütten)
Bouzov (Busau)
Konice (Konitz)
Brodek u Litovle (Deutschbrodek)
Přemyslovice (Přemyslowitz)
Šternberk (Sternberk) Štěpánov (Stefanau)
Německá Huzová (Deutschhause)
Domštát (Domstadtl)
Dětřichov (Dittersdorf an der Mähr.-schles.)
Nádraží (Zentralbahn)
Uničov (Mähr.-Neustadt)
Oskava (Oskau)
Jívová (Giebau)
Dlouhá Loučka (Unterlangendorf)
Hradečná (Markesdorf)

Zemské četnické velitelství pro Moravu se štábem v Brně podle stavu z roku 1921
Doplňovací oddělení
Exponovaní četničtí štábní důstojníci v Brně, Olomouci, Moravské Ostravě
Oddělení Početní stav Okresní četnické velitelství Počet stanic
č. 1 Brno 143 mužů Brno 31
č. 3 Znojmo 144 mužů Znojmo 24
Moravský Krumlov 13
č. 4 Brno 125 mužů Vyškov 17
Hustopeč 13
č. 7 Jihlava 115 mužů Jihlava 11
Dačice 17
č. 12 Tišnov 95 mužů Tišnov 10
Nové Město na Moravě 14
č. 13 Třebíč 164 mužů Velké Meziříčí 12
Moravské Budějovice 13
Třebíč 11
č. 2 Olomouc 97 mužů Olomouc 14
Litovel 10
č. 10 Šumperk 135 mužů Šumperk 18
Zábřeh 15
č. 11 Mor. Třebová 128 mužů Moravská Třebová 16
Boskovice 18
č. 14 Šternberk 115 mužů Šternberk 14
Rymařov 9
Beroun nad Moravou 9
č. 16 Prostějov 122 mužů Prostějov 11
Přerov 10
č. 5 Kroměříž 143 mužů Kroměříž 10
Holešov 14
Vsetín 8
č. 6 Mor. Ostrava 165 mužů Moravská Ostrava 17
Místek 12
č. 8 Uh. Hradiště 142 mužů Uherské Hradiště 18
Uherský Brod 15
č. 9 Hranice 160 mužů Hranice 12
Nový Jičín 14
Valašské Meziříčí 10
č. 15 Hodonín 226 mužů Hodonín 17
Kyjov 9
Mikulov 12
CELKEM
Oddělení Početní stav Okresních četnických vel. Stanic
16 2219 mužů 36 498
Účetní skupiny
Účetní skupina č Sídlo Administrovala odd. č.
1 Brno 1,4,11,15
2 Olomouc 2,10,14,16
3 Jihlava 3,7,12,13
4 Moravská Ostrava 5,6,8,9

Četnické oddělení č. 2 Olomouc podle stavu z roku 1921
Okresní četnické velitelství Četnické stanice
Olomouc Olomouc
Horka
Novosady
Charváty
Příkazy
Hněvotín
Velká Bystřice
Hlubočky
Dub
Velký Týnec
Dolany
Drahanovice
Svatý Kopeček
Náměšť
Litovel Litovel
Hunčovice
Vilémov
Bílá Lhota
Bouzov
Konice
Brodek u Litovle
Přemyslovice
Bohuslavice u Konice
Stražisko

Četnické oddělení č. 2 Olomouc podle stavu z roku 1928
Okresní četnické velitelství Pátrací stanice Četnické stanice Početní stav
Olomouc Olomouc (pro obě okresní četnická velitelství a všechny uvedené četnické stanice) Olomouc 6 mužů
Horka nad Moravou 3 muži
Nové Sady 2 muži
Charváty 2 muži
Příkazy 2 muži
Hněvotín 3 muži
Velká Bystřice 5 mužů
Hlubočky 3 muži
Dub nad Moravou 3 muži
Velký Týnec 3 muži
Dolany 4 muži
Drahanovice 3 muži
Svatý Kopeček 3 muži
Náměšť na Hané 2 muži
Litovel Litovel 6 mužů
Unčovice 3 muži
Vilémov 3 muži
Bílá Lhota 3 muži
Bouzov 3 muži
Cholina 3 muži
Konice 5 mužů
Brodek u Konice 3 muži
Přemyslovice 3 muži
Hvozd 3 muži
Stražisko 2 muži
Celkem 25 stanic 91 mužů

Četnické oddělení č. 2 Olomouc podle stavu z roku 1937
Četnická pátrací stanice Početní stav pátrací stanice Četnická silniční kontrolní stanice Početní stav silniční kontrolní stanice Okresní četnická velitelství Počet četn. stanic Početní stav v četn. stanicích
Olomouc 11 mužů Olomouc 6 mužů Olomouc 14 49 mužů
Šternberk 15 56 mužů
Moravský Beroun 10 39 mužů
Zábřeh 14 64 mužů
Celkem
  11 mužů   6 mužů   53 stanic 208 mužů

Policejní úřad v Olomouci
Policejní úřad Datum zřízení Rozloha obvodu v hektarech Počet obyvatel Počet obsazených míst
uniform. stráže neuniform. stráže
Policejní úřad v Olomouci 1920 4 053 70 000 113 11

Poznámka: V Olomouci byl zřízen policejní úřad na úrovni komunální (obecní) policie. Státní policejní úřad byl zřízen až 31.10.1938 vyhláškou MV č. 373/1938.

Československé četnictvo

Československé četnictvo 

 Československé četnictvo bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, plnícím bezpečnostní úkoly na celém území státu. Definitivní podobu nabyla organizační struktura vydáním zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb. z. a n. ze dne 14. dubna 1920. Tímto zákonem bylo četnictvo republiky Československé definováno jako: „Vojensky organizovaný sbor strážný, jenž určen jest k tomu, aby podle stávajících zákonný předpisů a podle nařízení příslušných úřadů státních udržoval v celém území Československé republiky veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost.“[1]
      Četnictvo bylo orgánem státní politické správy určeným k vykonávání bezpečnostní služby s podřízeností státním politickým úřadům. V oblasti výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby a dále ve věcech správních a hospodářských bylo podřízeno četnickým důstojníkům. V poslední instanci pak v obou uvedených oblastech podléhalo ministerstvu vnitra. K udržování vojenského pořádku a kázně ve sboru byl povolán generální velitel četnictva, který byl přidělen na ministerstvo vnitra. MV rozhodovalo o tom, jak má být četnictvo organizováno, o početních stavech, jak bude vykonávána služba a jak mají být četníci vycvičeni. Otázka výzbroje spočívala v dohodě MV a MNO.
      Organizace četnictva musela rovněž odpovídat organizaci ostatních úřadů a v místech sídel politických a soudních úřadů byla zřizována přiměřená četnická velitelství. Aby byla zajištěna komunikace mezi četnictvem a armádou, byl k četnictvu přidělen důstojník československého vojska. Jistou zvláštností bylo povolávání příslušníků četnictva v určitých lhůtách k vojenským cvičením, při kterých četníci podléhali vojenským předpisům a zákonům. Těchto cvičení se účastnili četníci, kteří s přihlédnutím k věku byli jinak povinni vojenským cvičením podle branného zákona. Při válečném stavu musela pak přejít část četnictva k polní bezpečnostní službě pod přímé vojenské velení.
      Politický úřad prvého stupně byl představeným úřadem pro četnictvo, v jehož obvodu byla služba vykonávána a příslušelo mu bezprostřední řízení služby a dohled na jejím vykonáváním. Pokud bylo třeba užít četnictva samosprávným městem, nebo městem s tzv. municipálním právem (kde byla zřízena policie), povolával je do služby politický úřad druhého stupně. Ostatním státním civilním a vojenským úřadům, jakož i samosprávným úřadům nebylo četnictvo podřízeno.
     Soudy a státní zastupitelství v případě trestní pravomoci byly oprávněny vyžádat si službu četnictva přímo. Pokud šlo o jiné obory působnosti jak trestní, mohly dožadovat četnické služby prostřednictvím příslušných politických úřadů. Tímto způsobem mohly o činnost četnictva žádat státní civilní a vojenské úřady a úřady samosprávy. Politické státní úřady rovněž určovaly, kdy má četnictvo spolupůsobit v záležitostech místní policie. Nesměla tím ovšem utrpět četnická bezpečnostní služba.
     Všechny příkazy, které četnictvo obdrželo, bylo povinno ihned a bez průtahů vykonat a současně se zdržet jakýchkoli komentářů a posuzování rozkazů. Upustit od vykonání příkazu mohli četníci pouze tehdy, pokud by se příčil četnickým povinnostem, byl v rozporu se zájmy státu nebo trestním zákonem. Takový případ byl četník povinen ihned nahlásit svému představenému. Za obsah příkazu byl odpovědný ten úřad, který jej četnictvu vydal.
      Četnictvo podléhalo vojenským trestním zákonům a soudům a platil pro ně vojenský služební řád. Disciplinární předpisy pro ně stanovilo MV. Službu konající četník měl zákonem stanovená práva stráže civilní i vojenské a současně i oprávnění použít zbraň. Současně byli oprávnění proti osobě, proti níž zakročovali, užít slov „ve jméno zákona“ a této výzvě byl každý, včetně osoby vojenské, povinen uposlechnout. Později si však mohl na jednání četníka stěžovat.


1) § 1 zákona č. 299 ze dne 14. dubna 1920.

Státní policejní úřady

Státní policejní úřady 

  Státní policie byla na území vzniklé Československé republiky plně zorganizována a konsolidována ve druhé polovině 20. let minulého století. Některé prameny uvádějí datum 28.10.1928.[2] Síť státně policejních úřadů byla postupně zhušťována, takže policejní ředitelství nebo komisařství se postupně nalézala ve všech politicky, průmyslově, obchodně nebo bezpečnostně důležitých místech republiky. Tyto úřady vykonávaly funkce policie správní a úkoly policie kriminální. 
      Pojem bezpečnostní policie je značně široký a zahrnuje v sobě mnohé obory veřejné správy. Moderní doba si ohraničila pojem policie, která má pečovat o trestně právní ochranu občanů proti zločinu novým termínem - policie kriminální. Jejím úkolem je chránit právní řád a bezpečnost těch právních subjektů (života, majetku, cti apod.), které chrání svými ustanoveními trestní právo.
      Na základě zákona ze dne 13. července 1922 č. 230 Sb z. a n. o sborech stráže bezpečnosti a zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř.z. o služebním poměru státních úředníků a státního zřízenectva (služební pragmatiky) bylo vydáno Nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. října 1922 č. 295 k provedení citovaného zákona č. 230 Sb.
      V podstatě byly zřízeny dva policejní sbory. Nutno ovšem podotknout, že označení „policista“ se ve dvacátých letech minulého století vůbec neužívalo. Oficiální názvy pro policejní sbory byly „Sbor uniformované stráže bezpečnosti“ (dále i SUSB) a „Sbor neuniformované stráže bezpečnosti“ (dále i SNSB). Termín, či označení „policista“ se ve služebních předpisech objevuje až v roce 1938.
       SUSB vykonával policejní službu správní a pořádkovou a SNSB plnily úkoly kriminální policie.
       Uniformovaná stráž bezpečnosti byla založena na podřízení moci velitelské. Sbor neuniformované stráže bezpečnosti byl založen na podřízení úřední moci představenské. Toto spočívalo v tom, že příslušníci sboru se museli bezpodmínečně podřídit příkazům velitele u SUSB a představeného u SNSB.
       Sbory stráže bezpečnosti, a to oba zmíněné, nebo jen jeden, příslušely k těm státním úřadům policejním nebo politickým, u nichž byly zřízeny. Sbory, jejich velitelé, nebo představení a jejich členové byli služebně, pořádkově, disciplinárně a osobně podřízeni přednostovi úřadu. V případě, že byl člen sboru přikázán k výkonu služby jinému úřadu, byl služebně podřízen přednostovi tohoto úřadu. Ve věcech osobních, pořádkových a disciplinárních však byl i nadále podřízen přednostovi toho úřadu, k němuž původně náležel.
       Vnitřními předpisy se určovalo rozdělení sborů a služební řád. Tím byla stanovena pravidla pro výkon služby ve služebních hodinách, ale i mimo ně. Byly stanoveny předpisy o služebním oděvu, zbrani, pomůckách potřebných pro výkon služby a způsobu, jak tyto pomůcky opatřit. Současně byly stanoveny podmínky pro přijetí do služby u některého ze sborů, podmínky výcviku a vyškolení členů sborů až po zkušební řád. V neposlední řadě byly stanoveny podmínky pro sestavení disciplinárních komisí a řízení před nimi.
       Členové sborů se dělili na úředníky a gážisty mimo hodnostní třídy. Pro úředníky platily obecné předpisy o státních úřednících a pro gážisty mimo hodnostní třídy pak obecné předpisy o státních zřízencích a podúřednících.
      Úředníkům sborů příslušel zejména dozor, kontrola, vedení služby a také péče o řádné vyškolení mužstva.
      Podle systematizačních zásad v každém sboru připadalo na 100 gážistů mimo hodnostní třídy zpravidla 32 strážníků u SUSB nebo policejních agentů II. třídy u SNSB, 38 nadstrážníků u SUSB nebo policejních agentů u SNSB, 20 obvodních inspektorů II. třídy a 10 obvodních inspektorů I. třídy. Inspektorům příslušel i hodnostní přídavek, který činil u obvodního inspektora II. třídy 200,-Kč ročně a u obvodního inspektora I. třídy 300,- Kč ročně.


2) KOLEKTIV. Kapesní policejní praktikum na rok 1937. 1 vyd. Praha: Nový věstník Čs. stráže bezpečnosti, 1936. 431 s. (s. 111)

Komunální (obecní) policie

Komunální (obecní) policie

  Komunální či také obecní policie nebyla jednotně organizována. Některé malé komunální policie se omezovaly na pouhou podporu četnictva. Existovala ovšem i města, jejichž komunální policie byla dobře řízena, s pevným organizačním řádem a co se týče výkonu služby se plně vyrovnala státním policejním úřadům.

vytisknout  e-mailem