Povinnost provést dechovou zkoušku u každé základní kontroly při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu zavádí interní předpis policie, který je účinný od 1. 1. 2010.

Změna praxe v oblasti základních kontrol je reakcí na stále příliš vysoký počet usmrcených a zraněných osob při dopravních nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu. Týkat se bude především oblasti dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o iniciativu ředitelství služby dopravní policie.

Byli bychom rádi, aby mělo opatření natolik preventivní účinky, že klesne počet řidičů přistižených za volantem pod vlivem alkoholu a zároveň se sníží počet dopravních nehod pod jeho vlivem včetně souvisejících následků.

Prioritním účelem je zjistit, zda je řidič alkoholem ovlivněn, proto není nutné provádět rovnou odborné měření prostřednictvím certifikovaných detekčních přístrojů Dräger. Postačí orientační zjištění „trubičkami“ nebo jinými elektronickými detekčními přístroji, jejichž výstup není možné použít jako důkaz ve správním nebo trestním řízení. Teprve pokud bude zkouškou naměřena pozitivní hodnota, bude provedeno odborné měření.

Každá hlídka vykonávající dohled nad bezpečností a plynulostí provozu je povinna mít u sebe detekční zařízení na zjišťování ovlivnění řidiče alkoholem. Využívány jsou různé typy detekce (alkoholtestery – „trubičky“, elektronické přístroje – Lion, Dräger). K orientačnímu měření je možné využít kterékoliv z těchto zařízení. K provedení odborného měření (tedy opakovaného provádění dechové zkoušky) jsou využívány přístroje Dräger, jejich výstup lze použít jako důkaz v dalším řízení. To znamená, že  řidič nemusí již podstoupit odborné lékařské vyšetření spojené s odběrem krve. Měřiče jsou dokupovány postupně.

Odborné měření spočívá v provedení dechové zkoušky ověřeným analyzátorem alkoholu v dechu. V případě pozitivního výsledku prvního měření je měření opakováno v intervalu 5 minut. Vzájemný rozdíl výsledků měření nesmí být u hodnot nad 0,24 ‰ větší než 10 %. Pokud tato situace nastane je nutné měření v uvedeném intervalu opakovat. Pokud i následné měření vykazuje 10% rozdíl, je řidič vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu.

Z  ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá že: “Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem 9a), odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.“

Z měřidel, které k provádění dechových zkoušek využívá Policie České republiky, splňuje stanovené podmínky analyzátor Dräger. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud je dechová zkouška za splnění všech podmínek provedena přístrojem Dräger, lékařské vyšetření, které je spojené s odběrem krve nebo jiného biologického materiálu, se provést nemusí. Záleží však také na okolnostech dechové kontroly. Nutnost provedení následného lékařského vyšetření zvažuje policista.

Opatření zavedené interním předpisem policie je reakcí na negativní vývoj v oblasti následků dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Statistická data ukazují, že při těchto dopravních nehodách ročně umírají desítky lidí. Právě tomu má opatření předcházet. Vychází přitom z oprávnění, která jsou Policii ČR svěřena legislativou.

Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen silniční zákon) vyplývá, že je řidič vozidla   povinen se na výzvu policisty, příslušníka Vojenské policie, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem (V souvislosti s návykovými látkami vyplývají z ustanovení § 5 silničního zákona pro řidiče povinnosti obdobné.).

Ustanovení § 124 odst. 9 písm. f) téhož zákona dává policii v této souvislosti oprávnění,   vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem (To opět platí obdobně pro návykové látky.).

Ani z jednoho tohoto ustanovení silničního zákona nevyplývá, že by policista mohl dechovou zkoušku provést pouze na základě podezření nebo důvodné domněnky, že je řidič pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Objevují se názory, že policisté při provádění dechových zkoušek vycházejí ze zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ale nejedná se o správnou interpretaciZvláštním právním předpisem, na který odkazuje ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) silničního zákona, je zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na tento předpis, konkrétně jeho ustanovení § 16, silniční zákon odkazuje pouze v souvislosti se způsobem provádění orientačního vyšetření zjišťujícího obsah alkoholu.