Alkohol za volantem
Žadatel požádal o zodpovězení otázek týkajících se problematiky alkoholických nápojů a zjišťování jejich požití v souvislosti s řízením vozidla.
K otázce č. 1 – „Považuje se nealkoholické pivo za alkoholický nápoj?“
Odpověď:
Co je alkoholický nápoj, je vymezeno v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde je v ustanovení § 2 písm. k) uvedeno, že pro účely tohoto zákona se rozumí, citujeme:
„alkoholickým nápojem lihovina, víno a pivo; alkoholickým nápojem se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.“
Vzhledem k tomu, že z údaje výrobce (cca 0,5%) není zřejmé, zda skutečná výše objemového procenta alkoholu v daném nápoji přesahuje nebo nepřesahuje zákonem stanovenou hodnotu, nelze jednoznačně říci, zda daný nápoj považovat za alkoholický nebo nealkoholický.
K otázce č. 2 – „Mohu před jízdou vypít jedno nealkoholické pivo?“
Odpověď:
Otázka nealkoholického piva a jeho užití před jízdou není nikde upravena. Je proto nutné vycházet z obecně platné právní úpravy. Zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) je stanovena povinnost řidiče, kdy řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem. Schopnost odbourávání alkoholu je odvislá od metabolismu každého jedince. Proto i po vypití jednoho nealkoholického piva doporučujeme dodržení určitého časového odstupu, minimálně 15 minut, do zahájení jízdy.
K otázce č. 3 – „Mohu před jízdou vypít dvě nealkoholická piva?“
Odpověď: Obsahuje-li nealkoholické pivo určité procento alkoholu, lze předpokládat, že i konzumací většího počtu těchto piv bude docházet ke zvýšení koncentrace alkoholu v organismu, i když ne tak progresivně jako při konzumaci klasického piva. Časová prodleva před zahájením jízdy by měla být přiměřená počtu konzumovaných piv.
K otázce č. 4 – „Nařídí mi policista v případě opakovaného zjištění 0,05 promile alkoholu v krvi krevní zkoušku?“
Odpověď: V ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. se mimo jiné uvádí, citujeme: Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. Z uvedeného vyplývá, že pokud je i opakované orientační vyšetření s pozitivním výsledkem provedeno analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, policista Vás nemusí vyzývat k provedení odborného lékařského vyšetření.
K otázce č. 5 – „Pokud bude závěr krevní zkoušky, že jsem nepil alkoholické nápoje, budu mít nárok na odškodnění?
Odpověď: Z ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb. vyplývá, že pokud se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v biologickém materiálu neprokáže, náklady na toto vyšetření nese osoba, která k vyšetření vyzvala. Náhrada případné škody je upravena zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
K otázce č. 6 – „Pokud ano, ponesou náklady takového odškodnění daňoví poplatníci nebo ten, kdo je za zvolený postup zodpovědný?
Odpověď: Otázka nákladů je rovněž upravena v zákoně č. 82/19998 Sb.