Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Akceschopnost, služební a pracovní pohotovost

Žadatel zaslal Policejnímu prezidiu České republiky žádost následujícího znění: 

„1) Uveďte současný počet příslušníků s příplatkem za vedení k dnešnímu dni.

 2) Uveďte současný počet policistů bez příplatku za vedení k dnešnímu dni.

 3) Uveďte z jakého titulu nebo na jakém základě je možné, aby služební funkcionář používal služební  vozidlo k soukromým účelům, zda toto používání služebního vozidla upravuje nějaký interní akt nebo jiná právní norma.“

Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:

Ad 1) K datu podání předmětné žádosti o informace bylo v Policejním prezidiu České republiky zařazeno celkem 77 příslušníků Policie České republiky s nárokem na příplatek za vedení.

Ad 2) K datu podání předmětné žádosti o informace bylo v Policejním prezidiu České republiky zařazeno celkem 581 příslušníků Policie České republiky bez nároku na příplatek za vedení.

Ad 3) Užívání služebních dopravních prostředků v Policii České republiky je upraveno nařízením Ministerstva vnitra č. 33/2011, kterým se upravují zásady výkonu příslušnosti hospodaření a nakládání s automobilním majetkem a způsoby užívání služebních dopravních prostředků pro služební a pracovní účely (dále jen „NMV č. 33/2011“), a závazným pokynem policejního prezidenta č. 229/2011, o služebních dopravních prostředcích (dále jen „ZPPP č. 229/2011“). Oba interní akty řízení shodně stanoví, že služební dopravní prostředky se používají pro plnění služebních a pracovních úkolů (čl. 18 odst. 1 NMV č. 33/2011, čl. 4 ZPPP č. 229/2011). Z výše uvedeného vyplývá, že služební dopravní prostředky nelze využívat pro soukromé účely. (Výjimku představují pouze dopravní prostředky, které je možno si pronajmout u Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra podle čl. 13 přílohy č. 1 k NMV č. 33/2011, která stanoví zásady užívání dopravních prostředků formou dispečerského a trvalého přidělení pro služební a pracovní účely u útvarů ministerstva.) Oba zmíněné interní akty řízení rovněž shodně stanoví, že každá jízda služebním dopravním prostředkem musí být předem schválena k tomu zmocněným vedoucím pracovníkem. Čl. 5 ZPPP č. 229/2011 pak taxativně vyjmenovává vedoucí pracovníky oprávněné v rámci Policie České republiky schválit jízdu služebním dopravním prostředkem.

NMV č. 33/2011 a ZPPP č. 229/2011 upravují také parkování služebních dopravních prostředků. Služební dopravní prostředky musí být po skončení jízdy zaparkovány ve služebních objektech nebo na vymezených stanovištích. Parkovat mimo určené stanoviště (např. v místě bydliště řidiče) lze pouze na základě předchozího souhlasu příslušného vedoucího pracovníka. Čl. 7 ZPPP č. 229/2011 pak jednoznačně stanoví, že použití služebního dopravního prostředku k cestě do služby a zpět může být schváleno pouze z důvodů zajištění akceschopnosti.

Pojem akceschopnosti definuje závazný pokyn policejního prezidenta č. 227/2008, k zajištění akceschopnosti (dále jen „ZPPP č. 227/2008“). Pro účely tohoto interního aktu řízení se akceschopností rozumí připravenost vedoucích příslušníků policie a vedoucích zaměstnanců policie reagovat v důležitém zájmu služby na mimořádné situace bezprostředním nástupem k plnění úkolů policie, zejména k zajištění

a) opatření vyplývajících ze změny bezpečnostní situace,

b) kontroly výkonu a metodického usměrňování služby,

c) účasti na místě trestného činu, mimořádné události nebo bezpečnostní akce.

Výkon akceschopnosti je podmíněn možností telefonického spojení a oprávněním parkovat se služebním vozidlem policie mimo určené stanoviště.

Čl. 2 ZPPP č. 227/2008 stanoví, kteří vedoucí příslušníci policie a vedoucí zaměstnanci policie vykonávají a v rámci své působnosti formou vlastních interních aktů řízení zajišťují akceschopnost:

a) policejní prezident,

b) náměstek policejního prezidenta,

c) ředitel pro podporu výkonu služby Policejního prezidia České republiky,

d) ředitel útvaru policie s celostátní působností,

e) ředitel krajského ředitelství policie,

f) ředitel organizačního článku Policejního prezidia České republiky,

g) vedoucí odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky,

h) vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia České republiky,

i) vedoucí odboru tisku a prevence Policejního prezidia České republiky.

ZPPP č. 227/2008 dále stanoví, že zabezpečení akceschopnosti vychází z vývoje místní bezpečnostní situace, podmínek a potřeb policie. V rámci krajských ředitelství policie a útvarů zřízených v rámci krajského ředitelství policie je vedoucí policista povinen zajistit akceschopnost

a) vedení,

b) výjezdových skupin služby kriminální policie a vyšetřování,

c) dalších určených policistů a zaměstnanců policie.

Vedoucí policisté jsou odpovědní za optimální zabezpečení akceschopnosti tak, aby nedocházelo k duplicitám ve vykonávaných činnostech. Místo výkonu služební nebo pracovní pohotovosti vedoucí policisté a vedoucí zaměstnanci stanoví podle bezpečnostní situace s přihlédnutím k zajištění hospodárnosti.

Ustanovení citovaného interního aktu řízení se opírají o dikci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. § 135 toho právního předpisu praví:

(1) Ředitel bezpečnostního sboru a jeho zástupce mají nárok na užívání služebních prostředků k jiným účelům, a to

a) služebního vozidla a

b) jedné účastnické telefonní stanice

k výkonu služebního místa nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici za účelem zajištění okamžité dosažitelnosti.

(2) Služební funkcionář může příslušníkovi povolit použití služebního vozidla k cestě do služby a zpět v souvislosti s plněním činností v krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, službě přesčas, návratu ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. Může též povolit používání účastnické telefonní stanice za účelem okamžitého vyrozumění o uložení služebního úkolu.

Závěrem lze tedy shrnout, že služební dopravní prostředky je možno užívat pouze k plnění služebních a pracovních úkolů, v mimopracovní době pak za účelem zajištění akceschopnosti a výkonu služební nebo pracovní pohotovosti. K zajištění akceschopnosti a k výkonu služební nebo pracovní pohotovosti může být užito kteréhokoli služebního dopravního prostředku Policie České republiky.

PhDr. Jiří Vokuš, 9. března 2018

vytisknout  e-mailem