Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

90 let dopravní policie

V září uplynulo přesně 90 let od doby, kdy se na území tehdejší Československé republiky na vozovku poprvé postavil příslušník bezpečnostního sboru, aby zde řídil dopravu. Stalo se tak v Praze na křižovatce ve spodní části Václavského náměstí 2. září roku 1919. 

  1. 90 let dopravní policie
  2. Slavnostní setkání dopravní policie
První kroky
 
Snaha korigovat dopravu byla nutnou reakcí na rychle se rozšiřující automobilismus a související dopravní ruch. Do situace, kdy se po komunikacích neřízeně pohybovali chodci, koňské povozy, kočáry, tramvaje a stále častěji také automobily bylo nutné vnést řád a přimět účastníky provozu dodržovat  pravidla stanovená v uličním a jízdním řádu, která byla v té době ještě v plenkách. Nelehký úkol, který se navíc setkával s neochotou až odporem veřejnosti. Pro dohled nad dopravou bylo tedy vyškoleno 27 zkušených strážníků z běžných útvarů, kteří dohlíželi na provoz na pražských křižovatkách. V prosinci 1919 bylo potom zřízeno první samostatné dopravní oddělení, které mělo ke konci roku již 200 mužů. V roce 1920 byl do pražských ulic nasazen zvláštní cyklistický oddíl čítající 24 mužů, jehož úkolem bylo provádět kontroly na stanovených trasách. V témž roce vznikl také speciální oddíl, který v počtů 12 mužů v civilním oděvu dohlížel také na chodce nebo čistotu ulic. Se zvyšujícím se provozem bylo nutné vyřešit také mobilitu stále se rozšiřující „dopravní policie“. V roce 1926 byly proto pro její potřeby zakoupeny 4 motocykly s přívěsným vozíkem a 7 „solomotocyklů“. Prvními automobily byli strážci dopravy vybaveni teprve v roce 1936.
 
Řízení křižovatek za pomoci pokynů policisty brzy přestávalo stačit a bylo nutné zavést systém, který by zajistil plynulejší průjezd křižovatkami. Proto velitel dopravní stráže apeloval na nutnost zavedení světelných signálů – semaforů. První semafor s ručním přepínáním byl v Praze instalován na konci roku 1927. To opět představovalo náročný úkol pro muže zákona, kteří museli řidiče naučit správně na signály reagovat. Z uvedeného vyplývá, že se činnost dopravní stráže týkala jen hlavního města. Bezpečí na komunikacích však bylo nutné řešit i v menších městech a na venkově. Zde byl dohled svěřen do rukou četníků, kteří se problémům v dopravě zpočátku věnovali pouze okrajově po splnění ostatních úkolů. Situace v dopravě však vyvolala potřebu zakomponovat do struktury četnictva specializovaný útvar. Proto se od 1. května 1935 začaly zřizovat četnické silniční kontrolní stanice. Jejich obvody určovala silniční síť.   V květnu 1935 jich bylo 10 a do roku 1938 již 22.  
V období protektorátu došlo k reorganizaci policie, která přinesla v říjnu 1942 zrušení dopravní stráže. Řízení provozu přešlo na místní revíry a strážmistři dopravního oddělení mezi ně byli rozděleni.
 
Počátky novodobé historie
 
Po 2. světové válce se objevují první snahy o specializaci dohledu nad provozem prostřednictvím základních stanic SNB. Organizačním řádem Ministerstva národní bezpečnosti schváleného v červnu 1952 vznikla organizovaná dopravní služba jako   speciální výkonný aparát. U Hlavní správy Veřejné bezpečnosti byl ustanoven 4. Odbor, který  se dělil na 3 referáty (1. oddělení -   řízení silničního provozu, 2. Oddělení -řidičské průkazy, 3. Oddělení - řízení výchovy občanstva a řidičů).
 
Významný mezník představuje rok 1953, kdy byly založeny Dopravní inspektoráty   Veřejné bezpečnosti. Na tyto útvary byly přeneseny veškeré úkoly, které souvisely s provozem na komunikacích. Umístěny byly v sídle všech okresů a krajů. V Praze fungoval při Hlavní správě Veřejné bezpečnosti. V šedesátých letech došlo k územní reorganizaci státu a v důsledku toho byly decentralizovány výkonné funkce na dopravní inspektoráty okresních oddělení Veřejné bezpečnosti. To se odrazilo ve zlepšení dohledu na silniční provoz. Zároveň byl přímý výkon posílen o 400 míst. V návaznosti na legislativní změny byla u všech okresních oddělení Veřejné bezpečnosti ustavena družstva silničního dohledu. Na tato oddělení přešlo přezkušování  řidičů a absolventů autoškol, ale i schvalování technické způsobilosti  vozidel. Nově byly zřízeny správní odbory a správní skupiny a od dopravní služby byla odtržena veškerá agenda správního charakteru včetně přestupkového řízení. V dubnu 1964 se však správní agendy vrátily zpět a došlo tak k obnovení dopravní služby Veřejné bezpečnosti jako služby speciální. Toto rozdělení problematik bylo zachováno prakticky až do roku 2000. S menšími změnami byly dopravní inspektoráty   členěny na oblasti   dohledu nad silničním provozem, šetření dopravních nehod, dopravní inženýrství a agenda dopravně- správní   (evidence   vozidel, řidičů, správní – přestupkové řízení). V roce 2000 byla agenda dopravně-správní s účinnosti nového zákona o provozu na pozemních komunikacích převedena pod obecní úřady s rozšířenou působností.
   
Současnost
 
Přes řadu změn, kterými dopravní služba prošla, nalézáme některé odkazy minulosti dodnes. Řízení provozu   strážníky bylo nahrazeno světelnými křižovatkami, i když znalost   ručního řízení provozu je z důvodu   možného technického výpadku nebo náhlé reorganizace dopravy vyžadována dodnes u každého policisty dopravní služby.    Dopravní inspektoráty dnes   neprovádějí schvalování technické způsobilosti, kontrola technického stavu vozidel provozu je však na denním pořádku. Speciálně jsou policisté školeni na kontrolu užitkových vozidel, kterých přes Českou republiku denně projíždí několik tisíc. Vstupem do Evropské unie v květnu 2004 vzniká potřeba daleko více se zaměřit na kontrolu sociálních předpisů  u řidičů nákladní dopravy a kontrolu vozidel přepravující nebezpečné látky. Rovněž k tomuto probíhají pravidelná školení.
 
Stejně jako každá doba přináší ta dnešní svá specifika. V návaznosti na vývoj oblasti budování silniční sítě došlo a dochází k výstavbě a zřizování dálničních oddělení. Ta se zaměřují nejen na vlastní dohled nad silničním provozem a šetření dopravních nehod, ale   také dohled nad veřejným pořádkem, šetření obecných trestných činů v rámci obslužných zařízení dálnic a rychlostních komunikací. Samostatnou kapitolou je zavádění nových technických prostředků ať již k měření rychlosti, či   kontrole alkoholu nebo drog. Významný krok byl učiněn v tzv. digitalizaci.
Negativní vývoj následků dopravních nehod a zvyšující se provoz na pozemních komunikacích dnes vyvolává stále větší potřebu zajištění přítomnosti policistů v rizikových místech, v místech, kde dochází k nehodám, v místech, kde je potřeba zajistit vyšší bezpečnost účastníků silničního provozu, v místech, kde často řidiči porušují pravidla silničního provozu a ohrožují tak sami sebe a ostatní. S přihlédnutím k těmto aspektům došlo po dlouhé době (1.1.2008) k navýšení tabulkových míst policistů dopravní služby, a to o 800 na v současné době celkových 4200 tabulek.
 
Dopravní služba prošla za éru svého působení řadou změn a reorganizací, jejichž smyslem byl vždy dohled nad silničním provozem a zajišťování jeho bezpečnosti. Je zřejmé, že v podmínkách provozu, jaké známe dnes, bude mít dopravní policie stále své nezastupitelné místo.
 
(Informace čerpány z: Machutová M., Čadek J., Sudek Č., Tržil L., Historie dopravní policie, Milpo Media s.r.o, Praha 2009)
 
kpt. Mgr. Veronika Benediktová

vytisknout  e-mailem