Policie České republiky  

Přejdi na

Naším cílem je Vaše bezpečí


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Trestní řízení

Přípravné řízení

Přípravné řízení je předsoudním stadiem řízení, jehož účelem je připravit podklady pro řízení před soudem. Jde o neveřejné řízení, ve kterém orgány činné v trestním řízení:

  • prověřují podezření ze spáchání trestného činu,
  • opatřují podklady pro podání obžaloby, tedy zjišťují, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě odůvodněno do té míry, aby byla podána obžaloba a věc předána soudu, nebo zda je tu důvod pro jiné rozhodnutí a jiný postup,
  • vyhledávají a zajišťují důkazy důležité pro objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu.
Tyto činnosti provádí policejní orgán. Nad jeho činností vykonává dozor státní zástupce, který následně rozhoduje o podání obžaloby k soudu.
 
Přípravné řízení obsahuje dvě základní fáze:
Fáze prověřování (postup před zahájením trestního stíhání)
  • Podnětem k zahájení trestního řízení může být podání trestního oznámení  nebo výsledky vlastní činnosti orgánů činných v trestním řízení.
  • Prověřování je zahájeno sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem. V případě nutnosti jsou ještě před sepsáním tohoto záznamu provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony.
  • V této fázi se objasňují a prověřují skutečnostinasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Prověřování zahrnuje např. podání vysvětlení, obstarávání podkladů, ohledání místa činu, ohledání věcí, obstarání znaleckých posudků, zajišťování stop, např. otisků prstů, provádí neodkladné a neopakovatelné úkony).
  • V závěru této fáze orgán činný v trestním řízení:
    • Zahájí trestní stíhání a následuje fáze vyšetřovací.
    • Nezahájí trestní stíhání z důvodu:
      • odevzdání věci příslušnému orgánu, např. k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo ke kázeňskému či kárnému řízení,
      • odložení věci pro nepřípustnost či neúčelnost stíhání nebo pro nezjištění skutečnosti opravňující zahájení trestního řízení (lze podat stížnost proti usnesení o odložení věci), nebo
      • dočasného odložení věci, je-li to třeba k objasnění.
Fáze vyšetřování
  • Fáze vyšetření začíná usnesením o zahájení trestního stíhání.
  • V některých případech je nutný souhlas poškozeného s trestním stíháním.
  • Policejní orgán vyhledává důkazy k objasnění trestného činu.
  • Tato fáze zahrnuje např. výslechy svědků, podání vysvětlení, ohledání věcí, obstarání znaleckých posudků a další úkony. Ty úkony, které byly provedeny před zahájením trestního stíhání, není nutné opakovat.
  • V závěru této fáze na návrh policejního orgánu dochází ze strany státního zástupce k:
    • podání obžaloby, po kterém následuje soudní stadium řízení, tedy hlavní líčení, nebo předběžné projednání,
    • odklonění – např. zahájení jednání o dohodě a vině, podmíněné zastavení trestního stíhání atd.,
    • postoupení věci jinému orgánu, např. k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo ke kázeňskému či kárnému řízení,
    • zastavení trestního stíhání, např. z důvodu neprokázání, že se skutek stal, případně, že ho spáchal obviněný, pro nepřípustnost stíhání pro úmrtí pachatele, nedostatek věku apod., zanikla-li trestnost činu, nebo obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný,
    • přerušení trestního stíhání.
Průběh přípravného řízení je znázorněn také v grafickém schématu.
Cílem tzv. zkráceného přípravného řízení je postavit obviněného v co nejkratší době před soud. Může se konat za splnění následujících předpokladů:
  • jde o trestný čin, o němž přísluší konat v prvním stupni řízení okresnímu soudu a horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje pět let, a
  • podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
  • v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě dvou týdnů postavit před soud.
Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Jde-li o nezletilého, je třeba předem vyrozumět jeho zákonného zástupce. To neplatí, pokud provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit.
 

Dohoda o vině a trestu

Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují, že se trestný čin stal a spáchal ho obviněný, státní zástupce může zahájit jednání o dohodě o vině a trestu. Návrh může podat obviněný nebo státní zástupce.

Dohodu o vině a trestu lze uzavřít pouze u přečinů, tedy u:
  • všech nedbalostních trestných činů,
  • úmyslných trestných činů, za které zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let.
Poškozený má právo se účastnit jednání o dohodě o vině a trestu.
Součástí dohody může být i dohoda o náhradě škody a její výši, o níž by jinak rozhodoval (na návrh poškozeného) soud v hlavním líčení. Právo na náhradu škody v rámci jednání o dohodě o vině a trestu může poškozený uplatnit nejpozději při prvním jednání o uzavření dohody. Jednání se nemusí osobně účastnit, ale návrh může uplatnit písemně. Dohodu ale uzavírá obviněný a státní zástupce. Poškozený se k tomu může vyjádřit. Pokud s výší náhrady škody nesouhlasí, může navrhnout, aby o náhradě rozhodl později soud.

Pokud dohoda není uzavřena, pokračuje řízení standardním způsobem, tedy státní zástupce podá obžalobu a následuje hlavní líčení.
 

Řízení před soudem

Řízení před soudem zahrnuje předběžné projednání obžaloby (nemusí být vždy), hlavní líčení a případně opravné řízení.¨V hlavním líčení se rozhoduje o hlavní otázce trestního řízení, o vině obžalovaného a o trestu, popřípadě i o ochranném řízení a o náhradě škody (tzv. adhezní řízení). Průběh hlavního líčení zahrnuje:

  • počátek hlavního líčení – zahrnuje mj. sdělení věci, která bude projednávána, zjištění, zda se dostavily osoby, které byly předvolány nebo vyrozuměny, přednesení obžaloby, zjištění, zda poškozený navrhuje, aby pachateli byla uložena povinnost k náhradě škody.
  • dokazování – zahrnuje provádění důkazů, např. výslech obžalovaného, svědků a znalců, případně čtení protokolů o dřívější výpovědi, předkládání posudků, zpráv, dalších listin a věcných důkazů.
  • závěr hlavního líčení – zahrnuje přednesení závěrečných řečí, případně usnesení o doplnění dokazování. Závěrečnou řeč za poškozeného může pronést zmocněnec.
  • rozhodnutí soudu – soud může rozhodnout o vrácení věci státnímu zástupci, zastavení trestního stíhání, podmíněném zastavení trestního stíhání a schválení narovnání, přerušení trestního stíhání, nebo rozhodnout rozsudkem.

Opravné řízení

Řádné opravné řízení (tzv. odvolací řízení) je řízení o opravných prostředcích, kterými jsou odvolání a stížnost.

Mimořádné opravné řízení je řízení o opravných prostředcích, kterými jsou dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Jde o opravné prostředky směřující proti již pravomocným (tj. nezměnitelným a závazným) rozhodnutím.

Vykonávací řízení

V této fázi jde o vykonání pravomocného rozsudku, zejména o výkon trestu nebo ochranného opatření (např. výkon trestu odnětí svobody, domácího vězení, příp. výkon ochranné léčby aj.).
 

Další druhy řízení

Trestní řízení je upraveno v trestním řádu a oběť trestného činu v něm má postavení poškozeného a svědka. V průběhu trestního řízení může být projednáván také návrh poškozeného na náhradu škody (tzv. adhezní řízení). Vedle toho v některých případech mohou probíhat další řízení, kterých se oběť trestného činu účastní:
  • občanské řízení soudní (dle občanského soudního řádu), ve kterém může oběť být v roli žalobce, např. v případě žaloby na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, pokud nárok nebyl uplatněn v rámci trestního řízení,
  • správní řízení (dle správního řádu), ve kterém oběť může být v roli žadatele o peněžitou pomoc.

vytisknout  e-mailem