Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

prap. Přemysl Krátký

 

policista, KŘP Královéhradeckého kraje, odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál
daroval v roce 2008   

"Odběr je dodnes obestřen fámami."


Kdy a proč jste se rozhodl vstoupit do registru?
Chodím pravidelně darovat krev. Před mnoha lety jsem na transfuzní stanici v Hradci Králové viděl letáček ke kostní dřeni, a tak jsem se nechal zapsat do Českého národního registru kostní dřeně.  

Jak dlouho jste byl v registru, než jste se stal vhodným dárcem?
Zhruba po šesti, osmi letech, v roce 2008, kdy jsem si myslel, že už na mě asi zapomněli, mi telefonovali, že mě potřebují.
 
Jaký byl váš pocit, když jste se dozvěděl, že jste vhodným dárcem?
Nijak jsem se nerozmýšlel. V podstatě jsem si udělal pěkný výlet do Plzně.
 
Jak od tohoto okamžiku vypadal následující proces?
Přijel jsem do Fakultní nemocnice v Plzni, kde mi udělali kontrolní odběry, a prošel jsem pohovorem. Odběr je dodnes obestřen fámami. Dříve se odběr dělal štěpem z kosti a plno lidí s touto představou žije dodnes. I já jsem tam tehdy jel s tím, že mně to budou brát štěpem, i když by mi to nevadilo. Až v nemocnici jsem se dozvěděl, že se odběr dělá úplně jinak. Hovořil jsem o tom s paní doktorkou v souvislosti s volbou způsobu odběru. Samotný odběr byl zanedlouho, protože to z nějakého důvodu spěchalo. Celý proces od prvního telefonátu trval čtrnáct dní. Po odchodu z nemocnice, kde jsem byl hospitalizován tři dny, byl průběžně kontrolován můj zdravotní stav. Vybavuji si, že jsem byl dvakrát na kontrolních odběrech ve Fakultní nemocnici tady v Hradci Králové. Po krátké době mi volali z Plzně znovu, jestli bych ještě daroval lymfocyty. To jsem udělal. Odběr proběhl odstředěním z krve a trval čtyři hodiny. Tehdy jsem nebyl v nemocnici hospitalizován. Personál byl vždycky hodný a rád na něj vzpomínám… Na paní doktorku Janu Navrátilovou, pana doktora Svobodu a zejména na mateřský přístup paní doktorky Máji Švojgrové.
 
Pro jaký způsob odběru jste se rozhodl a proč?
Měl jsem možnost volby. Představa odběru krvetvorných buněk z tříselné žíly byla pro mě horší než odběr z pánevní kosti. Rozhodnutí bylo tedy nasnadě.
 
Byly informace, které jste o odběru kostní dřeně do té doby měl, shodné s tím, co se ve skutečnosti dělo?
Informací byl dostatek. Ale až v nemocnici jsem se dozvěděl, jak odběr probíhá.
 

„Vůbec mě to nebolelo, jsou určitě horší bolesti.“

 
Jak jste se cítil fyzicky a psychicky?
Po zákroku jsem se cítil dobře. Vůbec mě to nebolelo, jsou určitě horší bolesti. Trochu mi po odběru svědily vpichy, které jsem měl na zádech. Trochu to vypadlo jako ze science fiction. Do půl roku se ale oba vpichy zahojily.
 
Udělal byste totéž znovu?
Určitě.
 
Znáte příjemce? Jste v kontaktu?
Osobně jsem příjemce nepoznal. V kontaktu nejsme.
 
Osobní vzkaz kolegům …
Není se čeho bát.


Rozhovor ze dne 13. listopadu 2013
© Foto: Jan Foltán, 2013

vytisknout  e-mailem