Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Tábory nucené práce

Ve spolupráci s tiskárnou MV ČR vydal PČR ÚDVZK SKPV svoji další publikaci. V edici „Sešity“ č. 17 s názvem „Tábory nucené práce se zaměřením na tábory zřízené při uranových dolech v letech 1949 – 1951“, autor František Bártík. 

Sešit byl vydán nákladem 3 000 výtisků a je distribuován zejména do knihoven a škol v ČR.
Případným zájemcům je zdarma k dispozici v pracovní dny na těchto adresách:
            Praha 10, Přípotoční 300, tel.: 974 844 203, 974 844 214.
            Brno, Kounicova 643/24, tel.: 974 622 439,
            Příbram, Hornické muzeum Příbram Památník Vojna, tel.: 318 626 307, 318 633 138.

RESUMÉ

        Předkládaná studie si klade za cíl základní zmapování existence táborů nucených prací se zaměřením na tábory zřízené v oblastech těžby uranové rudy. Tábory nucené práce (TNP) vznikaly na základě zákona číslo 247/1948 Sb. o táborech nucené práce, který byl schválen dne 25. října 1948.

        O počtech lidí zařazených do TNP existují velmi rozdílné údaje. Podle střízlivých odhadů lze konstatovat, že jimi prošlo na 20 tisíc občanů. Na našem území existovaly TNP v letech 1948–1954, budovaly se v místech s nedostatkem pracovních sil.

        K tomu, aby byl občan přikázán do TNP, nemusel spáchat žádný trestný čin. Stačilo pouhé podezření, že ho může spáchat. Do TNP mohl být zařazen člověk mezi 18. – 60. rokem života, a to, až na výjimky, bez řádného soudu na dobu 3 měsíců až 2 let. Funkcionáři NV, členové KSČ a KSS si tak mohli vyrovnávat účty nejen se svými politickými odpůrci. O přikázání do TNP většinou rozhodovaly tříčlenné komise (tzv. přikazovací), jejich členy a náhradníky jmenoval KNV. Svoji činnost zrušily ke dni 31. červenci 1950, kdy došlo ke zrušení zákona číslo 247/1948 Sb. Další legalizaci TNP upravily zákony č. 88/1950 Sb. a č. 86/1950 Sb.

        Mezi jednotlivými tábory nucené práce existovaly velké rozdíly. Některé byly jen horšími „pionýrskými tábory“, jiné byly plně srovnatelné s vězeňskými zařízeními. K nejhorším patřily TNP při uranových dolech. O tento smutný primát se postaraly neutěšené táborové podmínky a zdraví škodlivé pracovní prostředí, které stálo na pokraji zájmu zodpovědných osob. TNP zřízené v oblastech těžby uranové rudy (oblast Jáchymova a Příbrami) představovaly zvláštní kapitolu historie TNP v Československu. V těchto oblastech bylo zřízeno 5 táborů.

        Význam TNP spočíval především v izolaci nepřátel tehdejšího zřízení, dále pak v akumulaci pracovních sil v místech, kde jich byl nedostatek a v neposlední řadě i v ekonomické oblasti.

Titulní strana

 

vytisknout  e-mailem