Poradní komise
Žadatelka požádala o následující informace:
„V souladu se z. č. 106/1999 Sb. tímto žádám o informace ve veřejném zájmu, ochraně veřejného zájmu a kontrole státní správy, a to informací ohledně povinností členů poradní senátní komise:
1) Jaké jsou povinnosti člena senátní poradní komise, pokud se ze své pozice dozví skutečnosti nasvědčující protiprávnímu jednání ze strany služebního funkcionáře, které vydal napadené rozhodnutí, které je předmětem odvolání?
2) Je člen senátní poradní komise policistou nebo má nějakým zákonným způsobem omezeny své pravomoci a povinnosti související se služebním slibem, Rozkazem č. 1/2003 Sb. Etický kodex, zákonem o policii, zákonem o služebním poměru a interními akty řízení (ZPPP a PPP)?
3) Jakým zákonným způsobem se lze bránit proti nečinnosti člena senátní poradní komise v případě nepřijetí žádných opatření v případě zjištění nasvědčujících k tomu, že došlo k protiprávnímu jednání?
4) Jakého skutku se dopustí člen senátní poradní komise v případě nepřijetí žádných opatření v případě zjištění nasvědčujících k tomu, že došlo k protiprávnímu jednání?“
Policie České republiky jako povinný subjekt sdělila žadatelce k jednotlivým bodům následující informace:
Dotaz č. 1
Jaké jsou povinnosti člena poradní komise, pokud se ze své pozice dozví skutečnosti nasvědčující protiprávnímu jednání ze strany služebního funkcionáře, který vydal napadené rozhodnutí, které je předmětem odvolání?
Předně je třeba uvést, že podle § 190 odst. 7 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), přezkoumává odvolací orgán napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, v rozsahu, jaký je uveden v odvolání. Zákonnost přezkoumává v celém rozsahu. K vadám řízení přihlíží jen tehdy, pokud mohly mít vliv na zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutí.
Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a řízení zastaví, popřípadě rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal; jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí (§ 190 odst. 8 zákona o služebním poměru).
Podle čl. 3 odst. 3 rozkazu policejního prezidenta č. 281/2017, kterým se zřizuje poradní komise policejního prezidenta a některých dalších služebních funkcionářů (dále jen „RPP č. 281/2017), činí předseda senátu v řízení potřebné úkony, provádí důkazy, umožňuje účastníkovi uplatnění jeho procesních práv a vyžaduje potřebné podklady, odborná vyjádření a součinnost odborných pracovišť.
V souladu s čl. 3 odst. 4 RPP č. 281/2017 zpracuje předseda senátu po provedení všech potřebných úkonů návrh rozhodnutí. O návrhu rozhodnutí hlasuje senát. Je-li výsledek hlasování odlišný od návrhu rozhodnutí, příslušné změny zapracuje do návrhu předseda senátu. Podle odst. 5 RPP č. 281/2017 předkládá předseda poradní komise návrh rozhodnutí podle odstavce 4 referátníkem příslušnému služebnímu funkcionáři.
Senát poradní komise tedy přezkoumá v rámci zákonných instrukcí napadené rozhodnutí podle § 190 odst. 7 zákona o služebním poměru a podle svých zjištění zpracuje návrh rozhodnutí, v němž navrhne postup podle § 190 dost. 8 zákona o služebním poměru, který předseda poradní komise následně předloží příslušnému služebnímu funkcionáři.
Dotaz č. 2
Je člen senátní poradní komise policistou nebo má nějakým zákonným způsobem omezeny své pravomoci a povinnosti související se služebním slibem, rozkazem č. 1/2003 (Etický kodex), zákonem o policii, zákonem o služebním poměru a interními akty řízení (ZPPP a PPP)?
V poradní komisi je celkem 46 policistů a 12 zaměstnanců Policie ČR a 1 zaměstnanec Institutu pro veřejnou správu Praha. V obecné rovině lze odkázat na odpověď uvedenou pod bodem 1. Nadto je nutné zdůraznit, že policista je po celou dobu trvání služebního poměru povinen dodržovat v dotazu uvedené právní předpisy, stejně jako zaměstnanec po dobu trvání pracovního poměru (vyjma služebního slibu a zákona o služebním poměru).
Dotaz č. 3
Jakým způsobem se lze bránit proti nečinnosti člena senátní poradní komise v případě nepřijetí žádných opatření v případě zjištění nasvědčujících tomu, že došlo k protiprávnímu jednání?
Účastník řízení (odvolatel) může využít postup podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (opatření proti nečinnosti) a v případě nesouhlasu s výsledkem řízení může využít postup podle § 193 nebo § 196 zákona o služebním poměru (přezkoumání rozhodnutí ministrem vnitra nebo soudem).
Dotaz č. 4
Jakého skutku se dopustí člen senátní poradní komise v případě nepřijetí žádných opatření v případě zjištění nasvědčujících k tomu, že došlo k protiprávnímu jednání?
Požadované informace směřují ke zpracování právní analýzy, ke kterému není Policie České republiky podle zákona č. 106/1999 Sb. povinna. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet právní analýzy či zpracovávat právní stanoviska na základě zadání žadatele. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt nemá zpracované právní stanovisko k dané problematice, nevztahuje se na tento bod žádosti jeho informační povinnost podle výše uvedeného zákona.
pplk. JUDr. Lucie Žárská