Policie České republiky
Žadatel se domáhal následujících informací:
„1. Procentuální poměr naplnění požadovaného rozpočtu PČR ve vztahu ke konečnému schválenému rozpočtu v r. 2017. V případě existence údajů v časové ose, prosím o údaje za posledních 5 let.
2. V případě existence strukturovaných údajů (dle bodu 1.), prosím o rozčlenění na základní nákladové položky – investice, technika, vzdělávání,
3. Existuje audit materiálních potřeb, včetně střednědobého plánu na min. 3-5 let? Když ano, kdy byla vytvořena jeho aktuální verze?
4. Žádám o zaslání kopie aktuální verze uvedeného plánu. V případě, že některé položky podléhají režimu v rámci zákona 412/2005 Sb. žádám o informaci pouze o celkové sumě za uvedené položky.
5. Existuje audit personálních potřeb? Kdy byl vytvořen?
6. Počet plánovaných „tabulkových“ míst příslušníků PČR a zaměstnanců v letech 2000, 2016, 2017, 2018,
7. Ve kterém roce byl vykonán audit pracovního vytížení příslušníků PČR?
8. V případě existence auditu pracovního vytížení příslušníků PČR, žádám o jeho kopii.
9. V případě existence uvedeného auditu, jak se jeho výsledky projevily ve změnách organizační struktury? Tj. která tabulková místa byla zrušena a která naopak vytvořena?
10. S výjimkou vzniku NCBOZ, k jakým dalším změnám v organizační struktuře PČR na úrovni PP a KŘP došlo v letech 2010 – 2018?
11. Počty kázeňských přestupků příslušníků PČR v r.2016 a 2017 a jejich rozdělení na:
a. nepřiměřený zákrok
b. alkohol na pracovišti
c. nedodržení pracovní doby
d. neuposlechnutí rozkazu
e. neoprávněné nahlédnutí do spisů
f. jiné (v případě existence evidence dalších kategorií, prosím o podrobné rozdělení)
12. Z toho počet zjištění na základě:
a. OVK z vlastní iniciativy
b. iniciativy nadřízeného
c. stížnosti občana / právnické osoby
13. U případů uvedených v bodech 11. a 12. počet příslušníků s opakovaným kázeňským přestupkem
14. Počet příslušníků PČR se kterými byl ukončen /kteří ukončili služební poměr na základě opakovaných kázeňských přestupků v r. 2016 – 2017.
15. Počet příslušníků, kterým byla snížená/odebrána služební hodnost v r. 2016 - 2017
16. Počet stížností příslušníků PČR na svoje přímé nadřízené v r. 2016 – 2017
17. Procentuální rozdělení stížností občanů na PČR podle obsahu v r. 2010, 2016, 2017:
a. nepřiměřený zákrok
b. zneužití pravomoci
c. jiné (v případě existence evidence dalších kategorií, prosím o podrobné rozdělení)
18. Počet příslušníků, kterým byl v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 přiznán příjem dle § 113 písm. f, Zák. 361/2003 Sb., Uvedené číslo může být uvedeno buď absolutní hodnotou, alternativně i relativním údajem.
19. Počet příslušníků, kterým byla v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 přiznaná odměna dle § 113 písm. g, Zák. 361/2003 Sb., Uvedené číslo může být uvedeno buď absolutní hodnotou, alternativně i relativním údajem.
20. Počet příslušníků, kterým nebyl v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 přiznán příjem dle § 113 písm. f, Zák. 361/2003 Sb., v maximální zákonem přípustné výši. Uvedené číslo může být uvedeno buď absolutní hodnotou, alternativně i relativním údajem.
21. Počet BO (Bezpečnostních opatření) u odd. služební hipologie Brno, Zlín, Praha za rok 2016 a 2017,
22. Celkové náklady na odd. služební hipologie Brno, Zlín, Praha, za rok 2016 a 2017,
23. Celkový počet nově přijatých osob do sl. poměru v r. 2016 a v r. 2017 ve věku 40-55 let
a. z toho s VŠ vzděláním
24. Bude PP iniciovat změny příslušných zákonů, aby byla motivována generace zkušených manažerů k nástupu k PČR, když ano, jakým způsobem?
25. Počet napadených rozkazů z důvodu nezákonnosti v r. 2016 a 2017
26. Počet příslušníků s vyvozenou osobní odpovědností za nezákonný rozkaz v r. 2016 a 2017
27. Ve kterém roce byla naposled podrobena auditu psych. průprava příslušníků PČR?
28. V souvislosti s otázkou nelegální migrace PČR navýšila v určitých kapitolách svůj rozpočet. Prosím sdělit nárůst rozpočtu v jednotlivých kapitolách souvisejících s uvedenou problematikou v letech 2012 -2017.
29. Nákup dronů:
a. Drony v technické specifikaci, jak byly nakoupeny, lze na trhu pořídit za 50% ceny. Bude PP iniciovat revizi nákupu?
b. Jaké byla základní hodnotící kritéria výběru?
30. Kolik a jaká opatření PP byla přijata v roce 2016 a 2017 na zamezení svévole příslušníků PČR?
31. Kolik a jaká opatření PP byla přijata v r. 2016 a 2017 na zamezení úniků informací z interní databáze? (lustrace, tr. spisy)
32. Počet žádostí o odškodnění v r. 2016 a 2017 a jejich celková výše
33. Počet příslušníků PČR, kterým byla přisouzena osobní odpovědnost za náhradu škody v r. 2016 - 2017
34. Jaká opatření přijalo PP na základě kontroly cel předběžného zadržení a s tím spojených praktik příslušníků PČR, Ombudsmankou v r. 2017?
35. U dvou medializovaných nákupů, a to policejních uniforem a terénních vozidel byla vyvozena osobní odpovědnost? Když ano, jakým způsobem a vůči kolika příslušníkům/zaměstnancům PČR?
36. Medializovaný případ Kadlec: Z jakého důvodu nebyl uvedený příslušník PČR okamžitě postaven mimo službu a z jakých důvodů se PP neangažovalo za jeho okamžité postavení mimo službu ev. propuštění ze služebního poměru?
37. Akce „Cizinec“:
a. kdo a jakým způsobem vyhodnotil společenskou nebezpečnost uvedeného zásahu?
b. kdo a jakým způsobem vyhodnotil negativní ekonomické důsledky uvedeného zásahu?
c. kdo a jakým způsobem získal stanovisko autora zákona, na základě kterého byla akce iniciována?
d. na jakém principu byly vybrány podnikatelské subjekty pro uvedenou akci, když na podobném principu funguje většina subjektů zaměstnávajících větší počet osob, zařazených v dělnických profesích (Škoda, Metrostav, Vítkovice apod.) Je pouze logické, že postup PČR vyvolal dojem subjektivní selekce kontrolovaných subjektů.
Následně uvádím několik mediálně známých kauz. Prosím o sdělení, jak se v uvedených kauzách angažovalo PP, tj. ke každé z uvedených kauz žádám o informaci:
a) sledovalo PP uvedenou kauzu?
b) iniciovalo vnitřní šetření?
c) jaký byl výsledek uvedeného šetření?
d) jaká osobní odpovědnost byla vyvozena?
e) jaká opatření byla přijata, eventuálně jaké metodické pokyny byly přijaty?
f) Měla a když ano, jaké důsledky na interní procesy, způsoby kontroly, tok informací, organizační strukturu, eventuálně jiné.
V případě, že uvedenou kauzu PP nesledovalo, žádám pouze o informaci, že kauza nebyla sledována.
1. Únos dětí z Litoměřicka v r.2016 a jejich zadržování v garáži na okraji Ústí n. Labem
Rodiče šestnáctiletého chlapce, který byl pohřešován spolu se svou o tři roky mladší kamarádkou, je našli sami na základě indicií, které děti zapracovaly do několikastránkového dopisu. Ten jim pachatel dovolil napsat a sám ho pak poslal jeho rodičům. Rodiče šifru po opakovaném přečtení dopisu odhalili. Vydedukovali z ní místo, kde je únosce drží – v řadové garáži v ústecké čtvrti Střekov. Policisté ale podle rodičů dětí nebrali jejich odhalení vážně a odmítli v dané lokalitě po dětech pátrat.
2. Neoprávněný zásah policistů v září 2015 na Českolipsku
Incident se stal na konci září 2015 na poli v Bukovanech u Sloupu na Českolipsku. Policisté tam přijeli prověřit sklizeň technického konopí. Když jeden ze sběračů po zvolání jménem zákona údajně pomalu odložil svačinu a vstal ze země, policisté jej následně napadli teleskopickými obušky.
3. Návštěva čínského prezidenta v r. 2016
Policie jednala podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga při některých incidentech v ulicích Prahy nepřiměřeně a zmatečně. Některé lidi bezdůvodně zajišťovala a převážela je na služebnu Bartolomějská. Místo aby zakročila proti agresivním příznivcům čínského prezidenta nebo alespoň zjistila jejich totožnost, zakročila naopak proti oběti jejich útoku
4. Úmrtí zadrženého po nepřiměřeném zákroku dne 13.4.2015 v Praze u KŘP Praha, Kongresova ul.
Soud konstatoval nepřiměřený zákrok. I přesto nebyl nikdo potrestán.
5. 26.5.2013 útok policistů na občana Lotyšska v OC Nový Smíchov
Všichni 4 policisté byli nakonec odsouzeni. Poté, co muž skončil v místnosti pro zadržené, si pro něj přišly hned dvě dvoučlenné policejní hlídky. Tři policisté připoutaného cizince bili ranami pěstí, kopanci a dokonce i použili paralyzér. Čtvrtá policistka, se útoku na poškozeného neúčastnila, pak se ale podepsala pod nepravdivý úřední záznam hovořící o tom, že policisty nejprve napadl samotný Lotyš a oni se jen bránili.
6. 17. Listopad 2016 Praha
Šestapadesátiletý pár z Prahy, který se vracel z návštěvy galerie, byl napaden policistou. Policista fyzicky muže napadl a zkroutil mu ruku a ženu verbálně urážel jak on, tak další policista.
7. 2015 – neúměrná cena za posudky
Za posudky v kauze „Zelený“ PČR zaplatila za posudky sumu 400.000,- CZK. Uvedena skutečnost je důkazem neexistence jak veřejné, tak interní kontroly.
8. Případ Zuzana Candigliota 2015
Uvedený případ byl ukončen pravomocným rozhodnutím soudu o nepřípustnosti bezdůvodného vynucení kontroly totožnosti.
9. 5.7.2016 Zamlčení útoku ženy dvěma policisty
Uvedena žena nakonec v OC vraždila. I přes obžalobu, policisté nebyli postaveni mimo službu.
10. Žaloba Unie obhájců
Unie obhájců žaluje PČR za nezákonné odposlechy. Jedná se o závažný případ porušování základních lidských práv.
11. Leden 2015 Kolář – Kotrlý
Nepotrestání podřízeného Kotrlého za dopravní nehodu.
12. 23.1.2016 Doksy
Zastavení motorového vozidla na nepřehledném místě, fyzické napadení posádky vozidla zasahujícími policisty (Rueckl, Bína) a jejich následná obžaloba.
13. Nezákonné odposlechy
Na Nejvyšší soud se od roku 2012 obrátilo čtyřicet lidí, kteří byli odposloucháváni jako „vedlejší produkt“ trestního řízení. Jak plyne z odpovědi, kterou Nejvyšší soud poskytl, v deseti případech soud zjistil nezákonné nasazení odposlechů, osmnáct jich bylo v pořádku, zbylé případy odmítl. Jedná se o 35% neoprávněných odposlechů, přičemž se jedná pouze o případy řešené Nejvyšším soudem.
14. Zproštění obžaloby Věry Marešové – sestry z Rumburské nemocnice
Znalecké posudky žalobce, tudíž vypracované na pokyn PČR byly nesprávné. Bylo vydané opatření, zamezující podobným chybám v procesní přípravě jednotlivých případů?
15. Chování policie u protestů pražských taxikářů
PČR situaci pouze dokumentovala, ale protiprávní jednání nezastavila a ani mu nebránila.
16. Hoax Modrá velryba
Vůči komu a jakým způsobem byla vyvozena osobní odpovědnost za neexistující hrozbu?
17. Srpen 2016 ulice K dolům, Praha
Policisté použili vůči důchodkyni donucovací prostředky a spoutali, přičemž důchodkyně nekladla žádný odpor a použití donucovacích prostředků nebylo nutné. Případ řešen Ombudsmankou. Ombudsmanka policii v tomto případě vyčetla řadu pochybení. Podle ní policisté nesdělili důvod prokázání totožnosti, totožnost ženy nezjistili na místě, ale rozhodli se k převozu na služebnu. Šabatová kritizuje také použití pout a délku zajištění vzhledem k poruchám vozidla. Podle ní selhali i nadřízení zasahujících policistů, protože policie záznam z jejich vozu smazala, když si žena stěžovala a její stížnost krajský policejní ředitel odmítl jako neodůvodněnou.
18. Duben 2017 Blanensko
Policisté nedovolili styk otce a dcery s matkou zemřelého dítěte. Příklad extrémně necitlivého jednání.
19. Exsenátor Novák
Policii se nepodařilo doručit obvinění. Byla vyvozena osobní odpovědnost? Když ano, vůči komu a jak?
20. 17.1.2016 Pokus o znásilnění u pražského hl. nádraží a krádež mobilu příslušníkem PČR
Uvedený policista byl v minulosti opakovaně kázeňsky trestán. Jaká osobní zodpovědnost byla vyvozena u jeho nadřízeného?
21. Duben 2016 nezákonné domovní prohlídky
V souvislosti s pátráním po Lukáši Borlovi policisté vnikli do několika soukromých objektů bez povolení. Jaká byla vyvozena osobní odpovědnost a jaká opatření byla přijata?
22. Listopad 2014 pokus o vyloupení vily radního Blažka
K uvedenému došlo na základě provokace PČR. Jaká byla vyvozena osobní odpovědnost a jaká opatření byla přijata. Podobný případ provokace PČR a navedení k tr. činu se stal v posledních 3 letech opakovaně.
23. Viz předchozí bod – osvobození anarchistů v souvislosti s přípravou teroristického útoku na vlak.
Jako v předchozím případu byla příčinou policejní provokace. Jaká zodpovědnost byla vyvozena a jaká opatření byla přijata?
24. 13.6.2017 Policejní kontrola Brno Královo pole
Neoprávněna kontrola vozidla a bezdůvodná kontrola totožnosti a bezdůvodné použití donucovacích prostředků. Jaká byla vyvozena osobní odpovědnost?
25. Případ zkopaného motorkáře Čapka v OC Chodov
Policie zjevně kryla protiprávní postup obou zasahujících policistů. Z jakého důvodu?
26. 2.10.2017 Plzeň – zákrok Josefa Nemce a Vladimíra Slavotínka
V současnosti nejvíce medializovaný případ. Policisté nebyli postaveni mimo službu i přes jednoznačný videozáznam. Obviněn bude pouze jeden, přičemž dle výkladu Zák. 273/2008 Sb. i Etického kodexu Policie by měli být oba zasahující policisté zbaveni sl. hodnosti a z pol. sboru vyloučeni.
27. Případ Lukáš Nečesaný
Vůči komu byla vyvozena osobní odpovědnost za nedokonale procesně připravený případ.
28. 29.5.2016 Případ svázání a svlečení muže na policejní služebně
Za uvedené padl pouze kázeňský trest. Sdílí PP názor, že kázeňský trest je dostatečný?
29. Listopad 2014 Slaný
Policisté u Slaného zmlátili spoutaného muže. Zasahovalo jich osm. Po incidentu všichni zůstali ve službě. Souzeno pouze 5 zasahujících policistů, přičemž s odvoláním na Zák. 40/2009 Sb., i Zák. 273/2008 nesou všichni nedílnou zodpovědnost
30. Nákupy iPhone X
Vzhledem k publikovanému nedostatku investičních prostředků PČR je nákup uvedených zařízení minimálně sporný. Jakým způsobem PP komunikuje uvedenou záležitost?
31. Zbytečný nákup 300 vozidel
Dle NKÚ PČR nakoupila 300 nepotřebných vozidel. Jaká byla vyvozena osobní odpovědnost a jaká opatření byla přijata?
Policie České republiky poskytla žadateli následující informace:
Část I.
Ad 1.
|
2017 |
Rozpočet – skutečnost (Kč) |
Rozpočet - požadavek (Kč) |
Poměr (%) |
|---|---|---|---|
|
Platy zaměstnanců |
2 730 857 000 |
3 327 387 000 |
82,07 |
|
Služební příjmy příslušníků |
17 733 625 000 |
17 664 285 000 |
100,39 |
|
Ostatní platy |
144 547 000 |
141 021 000 |
102,50 |
|
Ostatní běžné výdaje |
4 326 164 00 |
6 396 361 000 |
67,63 |
|
Výdaje program. financování |
1 587 613 000 |
9 901 202 000 |
16,03 |
|
2016 |
Rozpočet – skutečnost (Kč) |
Rozpočet - požadavek (Kč) |
Poměr (%) |
|---|---|---|---|
|
Platy zaměstnanců |
2 450 096 000 |
2 529 961 000 |
96,84 |
|
Služební příjmy příslušníků |
16 914 916 000 |
16 494 030 000 |
102,55 |
|
Ostatní platy |
139 937 000 |
142 165 000 |
98,43 |
|
Ostatní běžné výdaje |
3 904 635 000 |
5 417 545 000 |
72,07 |
|
Výdaje program. financování |
1 128 001 000 |
3 655 664 000 |
30,86 |
|
2015 |
Rozpočet – skutečnost (Kč) |
Rozpočet - požadavek (Kč) |
Poměr (%) |
|---|---|---|---|
|
Platy zaměstnanců |
2 269 715 000 |
2 331 771 000 |
97,34 |
|
Služební příjmy příslušníků |
15 795 940 000 |
15 211 067 000 |
103,85 |
|
Ostatní platy |
142 375 000 |
134 893 000 |
105,55 |
|
Ostatní běžné výdaje |
3 534 691 000 |
4 185 828 000 |
84,44 |
|
Výdaje program. financování |
1 127 437 000 |
1 087 349 000 |
103,69 |
|
2014 |
Rozpočet – skutečnost (Kč) |
Rozpočet - požadavek (Kč) |
Poměr (%) |
|---|---|---|---|
|
Platy zaměstnanců |
2 163 982 000 |
nepředložen |
- |
|
Služební příjmy příslušníků |
15 060 463 000 |
nepředložen |
- |
|
Ostatní platy |
135 371 000 |
nepředložen |
- |
|
Ostatní běžné výdaje |
3 885 464 000 |
nepředložen |
- |
|
Výdaje program. financování |
802 301 000 |
nepředložen |
- |
Ad 2.
Viz ad 1.
Ad 3.
Audit materiálních potřeb je obsažen v „Koncepci rozvoje Policie České republiky do roku 2020“ naposledy aktualizované v roce 2017 a schválené vládou České republiky 5. června téhož roku.
Ad 4.
„Koncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020“ žadateli poskytnuta.
Ad 5.
Audit personálních potřeb je obsažen v „Koncepci rozvoje Policie České republiky do roku 2020“ naposledy aktualizované v roce 2017 a schválené vládou České republiky 5. června téhož roku.
Ad 6.
|
Plánovaná služební a pracovní místa |
||
|---|---|---|
|
Vždy k 1. lednu |
Příslušníci |
Zaměstnanci |
|
Rok 2000 |
46 116 |
12 036 |
|
Rok 2016 |
41 752 |
9 603 |
|
Rok 2017 |
41 753 |
9 631 |
|
Rok 2018 |
42 152 |
9 678 |
Ad 7.
Informace jsou obsaženy v „Koncepci rozvoje Policie České republiky do roku 2020“ naposledy aktualizované v roce 2017 a schválené vládou České republiky 5. června téhož roku.
Ad 8.
Viz ad 4.
Ad 9.
Informace jsou obsaženy v „Koncepci rozvoje Policie České republiky do roku 2020“ naposledy aktualizované v roce 2017 a schválené vládou České republiky 5. června téhož roku.
Ad 10.
Zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon č. 273/2008 Sb.“), bylo k 1. lednu 2012 zřízeno 14 krajských ředitelství policie (vznikla už k 1. lednu 2010):
Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy se sídlem v Praze,
Krajské ředitelství policie Středočeského kraje se sídlem v Praze,
Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích,
Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje se sídlem v Plzni,
Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech,
Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem,
Krajské ředitelství policie Libereckého kraje se sídlem v Liberci,
Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové,
Krajské ředitelství policie Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích,
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě,
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje se sídlem v Brně,
Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci,
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě.
Služební obvod každého krajského ředitelství policie je shodný s územním obvodem příslušného vyššího územního samosprávného celku.
Rozhodnutím policejního prezidenta byly k 1. lednu 2010 v rámci krajských ředitelství policie zřízeny následující útvary:
Obvodní ředitelství policie Praha I se sídlem v Praze,
Obvodní ředitelství policie Praha II se sídlem v Praze,
Obvodní ředitelství policie Praha III se sídlem v Praze,
Obvodní ředitelství policie Praha IV se sídlem v Praze,
Městské ředitelství policie Plzeň se sídlem v Plzni,
Městské ředitelství policie Brno se sídlem v Brně,
Městské ředitelství policie Ostrava se sídlem v Ostravě.
Obvodní ředitelství policie Praha I, Praha II, Praha III a Praha IV jsou řízeny Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy.
Městské ředitelství policie Plzeň je řízeno Krajským ředitelstvím policie Plzeňského kraje.
Městské ředitelství policie Brno je řízeno Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje.
Městské ředitelství policie Ostrava je řízeno Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje.
Služební obvod
Obvodního ředitelství policie Praha I je území obvodů Praha 1, Praha 6 a Praha 7,
Obvodního ředitelství policie Praha II je území obvodů Praha 2 a Praha 5,
Obvodního ředitelství policie Praha III je území obvodů Praha 3, Praha 8 a Praha 9,
Obvodního ředitelství policie Praha IV je území obvodů Praha 4 a Praha 10,
Městského ředitelství policie Plzeň je území okresu Plzeň - město,
Městského ředitelství policie Brno je území okresu Brno - město,
Městského ředitelství policie Ostrava je území okresu Ostrava – město.
Rozhodnutím policejního prezidenta bylo k 1. květnu 2011 ze služebního obvodu Městského ředitelství policie Ostrava vyňato území obce Stará Ves nad Ondřejnicí.
Rozhodnutím ministra vnitra byl k 1. červenci 2015 zřízen útvar s celostátní působností Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy.
K 1. září 2016 byl útvar s celostátní působností Útvar pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby přejmenován na Ochrannou službu.
Ad 11.
V roce 2016 Policie České republiky eviduje celkem 2 321 kázeňský přestupek a v roce 2017 celkem 2 512 kázeňských přestupků. Rozdělení přestupků v uvedené ani jiné struktuře povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá proto požadované informace k dispozici.
Ad 12.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 13.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 14.
Důvody skončení služebního poměru propuštěním jsou uvedeny v ustanovení § 42 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“). Důvod spočívající v „opakovaných kázeňských přestupcích“ mezi nimi není.
Ad 15.
Kázeňský trest odnětí hodnosti byl v roce 2016 uložen celkem 4 příslušníkům Policie České republiky a v roce 2017 celkem 2 příslušníkům Policie České republiky
Ad 16.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 17.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 18.
Požadované údaje nebyly žadateli poskytnuty, neboť nezaplatil úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.
Ad 19.
Viz ad 18.
Ad 20.
Viz ad 18.
Ad 21.
|
Oddělení služební hipologie |
2016 |
2017 |
|---|---|---|
|
Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy |
73 |
77 |
|
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje |
16 |
26 |
|
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje |
137 |
72 |
Ad 22.
|
Oddělení služební hipologie |
2016 (Kč) |
2017 (Kč) |
|---|---|---|
|
Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy |
112 288 230 |
118 247 207 |
|
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje |
9 859 785 |
10 843 006 |
|
Krajské ředitelství policie Zlínského kraje |
4 525 741 |
4 293 102 |
Ad 23.
V letech 2016 a 2017 bylo do služebního poměru k Policii České republiky přijato celkem 157 osob ve věku 40 až 55 let. Z uvedeného počtu má 85 osob vysokoškolské vzdělání.
Ad 24.
Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 25.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 26.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 27.
Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. do služebního poměru k Policii České republiky může být přijat státní občan České republiky, který je zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý k výkonu služby. Za osobnostně způsobilého se podle ustanovení § 15 odst. 3 téhož zákona považuje občan, u něhož byly podle závěru psychologa bezpečnostního sboru zjištěny takové osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru. Psychologické vyšetření je součástí každého přijímacího řízení. Proces zjišťování osobnostní způsobilosti uchazečů je průběžně monitorován pracovištěm vedoucího psychologa Policejního prezidia České republiky a na základě tohoto monitoringu je upravován příslušnými metodickými pokyny. Během služebního poměru je příslušník Policie České republiky povinen podrobit se na výzvu služebního funkcionáře lékařskému a psychologickému vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti k výkonu služby.
Výuka psychologie je součástí základní odborné přípravy příslušníků Policie České republiky. Vzdělávací program základní odborné přípravy byl naposledy aktualizován v roce 2018.
Ad 28.
|
2015 (Kč) |
2016 (Kč) |
2017 (Kč) |
|
|---|---|---|---|
|
Služební příjmy příslušníků |
77 420 000 |
241 606 807 |
255 135 256 |
|
Platy zaměstnanců |
348 000 |
1 626 335 |
1 650 717 |
|
Výdaje související s platy |
27 218 800 |
85 131 603 |
92 442 950 |
|
Ostatní běžné výdaje |
46 595 382 |
55 436 400 |
55 436 400 |
|
Výdaje program. financování |
37 077 951 |
19 850 000 |
0 |
|
Výdaje celkem |
188 660 133 |
403 651 144 |
404 665 323 |
Ad 29.
a) Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
b) Základním hodnotícím kritériem výběru byla ekonomická výhodnost. Zadavatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, hodnotil ekonomickou výhodnost nabídek podle nejnižší nabídkové ceny.
Ad 30.
Příslušníci Policie České republiky jsou při výkonu služby povinni konat v souladu s právními předpisy, především v souladu se zákonem č. 273/2008 Sb., zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 141/1961 Sb.“), zákonem č 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, atd. Zákon č. 273/2008 Sb. v ustanovení § 11 mimo jiné ukládá příslušníkům Policie České republiky dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma a postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. Příslušníci Policie České republiky jsou při výkonu služby rovněž povinni jednat v souladu s interními akty řízení, jež upravují jejich činnost v jednotlivých oblastech působnosti tohoto bezpečnostního sboru. Etický kodex Policie České republiky ukládá jejím příslušníkům jednat se všemi lidmi slušně, taktně, korektně a s porozuměním, respektovat jejich důstojnost, vhodně uplatňovat princip volného uvážení, nikdy nezacházet s žádnou osobou krutě, nehumánně ani ponižujícím způsobem. Porušením právního předpisu nebo interního aktu řízení se příslušník Policie České republiky dopouští trestného činu nebo přestupku, za který nese trestně právní nebo kázeňskou odpovědnost. Policie České republiky je při plnění svých úkolů podrobena veřejné kontrole. Zákon č. 273/2008 Sb. v ustanovení § 97 umožňuje každému upozornit na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty či zaměstnance policie nebo na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, přestupku nebo kázeňského přestupku.
Ad 31.
Příslušníci a zaměstnanci Policie České republiky jsou při výkonu služby, respektive práce, povinni konat v souladu s právními předpisy, především v souladu se zákonem č. 273/2008 Sb., zákonem č. 141/1961 Sb., zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, atd. Zákon č. 273/2008 Sb. v ustanovení § 115 mimo jiné ukládá příslušníkům a zaměstnancům Policie České republiky zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru. Příslušníci a zaměstnanci Policie České republiky jsou při výkonu služby rovněž povinni jednat v souladu s interními akty řízení, jež upravují užívání informačních systémů provozovaných tímto bezpečnostním sborem a nakládání s informacemi v nich obsaženými. Provoz informačních systémů Policie České republiky je trvale monitorován a tento monitoring umožňuje odhalit jejich případné zneužití. Porušením právního předpisu nebo interního aktu řízení se příslušník Policie České republiky dopouští trestného činu nebo přestupku, za který nese trestně právní nebo kázeňskou odpovědnost.
Ad 32.
Podle § 95 zákona č. 273/2008 Sb. náhradu škody způsobené Policií České republiky v souvislosti s plněním jejích úkolů poskytuje Ministerstvo vnitra České republiky. Požadované informace se proto nevztahují k působnosti Policie České republiky a tento povinný subjekt jimi nedisponuje. Z uvedeného důvodu na základě ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) předmětnou žádost v tomto bodě odkládá a žadatele odkazuje na Ministerstvo vnitra České republiky.
Ad 33.
Požadované informace povinný subjekt statisticky nevykazuje, a nemá je proto k dispozici.
Ad 34.
Veřejná ochránkyně práv provedla v roce 2017 několik namátkových kontrol v objektech vybraných krajských ředitelství policie, jež byly zaměřeny na problematiku policejních cel a omezování osobní svobody osob umísťovaných do policejních cel. Na základě výsledků provedených kontrol veřejná ochránkyně práv zaslala jednotlivým krajským ředitelstvím policie zprávu obsahující jednak závěry kontroly a jednak dílčí doporučení k nápravě případně zjištěných nedostatků. Jednotlivá krajská ředitelství policie vyhodnotila obdržené zprávy, podle uvedených doporučení přijala konkrétní opatření a informovala o nich veřejnou ochránkyni práv. Zjištěné nedostatky neměly systémový charakter, jenž by vyžadoval obecná opatření ze strany Policejního prezidia České republiky.
Ad 35.
Policie České republiky pořizuje stejnokrojové součástky a služební vozidla podle potřeb výkonu služby a v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti nebylo zaznamenáno pochybení, jež by mělo za následek vyvození osobní odpovědnosti vůči konkrétnímu příslušníkovi či zaměstnanci Policie České republiky.
Ad 36.
Osoba, jíž se týká tento bod žádosti o informace, nebyla zařazena v Policii České republiky, nýbrž v Policejní akademii České republiky. Uvedená vysoká škola není organizační součástí Policie České republiky a z hlediska zákona č. 106/1999 Sb. je samostatným povinným subjektem.
Ad 37.
Vyhodnocení policejní akce „Cizinec“, jež se uskutečnila ve dnech 27. – 29. března 2017 na celém území České republiky je zveřejněno na webových stránkách Policie České republiky (http://www.policie.cz/clanek/probehla-celorepublikova-policejni-akce-cizinec.aspx). Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Část II.
Ad 1.
Postup policejního orgánu v konkrétní trestní věci je podroben dozoru příslušného státního zástupce. Podle ustanovení § 174 zákona č. 141/1961 Sb. státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném trestním řízení, a je proto mimo jiné oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje, vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění, rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu nebo přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje a postup tohoto policejního orgánu byl podroben dozoru státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 2.
Pokud příslušník Policie České republiky při výkonu služby jedná v rozporu s právními předpisy, může se dopustit trestného činu, za který nese trestně právní odpovědnost. Vyhledávání, odhalování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník nebo zaměstnanec Policie České republiky, a rovněž vyšetřování trestných činů příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky je podle § 2 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, úkolem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 3.
Vyhodnocení bezpečnostní akce „Čína“, jež se uskutečnila s cílem zajištění bezpečnosti chráněných osob, veřejného pořádku a majetku, bezpečnosti osob a dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu v době státní návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky ve dnech 27. – 30. března 2016 v Praze a v Lánech, je zveřejněno na webových stránkách Policie České republiky (http://www.policie.cz/clanek/vyhodnoceni-bezpecnostni-akce-cina.aspx). Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 4.
Viz ad 2.
Ad 5.
Viz ad 2.
Ad 6.
Požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 7.
Viz ad 1. Případy, k nimž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a postup tohoto policejního orgánu je podroben dozoru státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze a státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 8.
V případě, k němuž se vztahují požadované informace, Ústavní soud České republiky ve svém usnesení I. ÚS 839/17 ze dne 28. listopadu 2017 mimo jiné konstatoval: „Důvodný předpoklad o tom, že se určitá osoba nachází v prostoru, v němž se zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky, a tím v posledku i zákonnost zásahu na jeho základě provedeného, je třeba posuzovat ve světle každého případu zvlášť. Tak tomu bylo i při kontrole stěžovatelky. Krajský soud i Nejvyšší správní soud jednotně souhlasily s tvrzením žalovaného, že vzpomínaný mezinárodní vlakový spoj bylo lze pokládat za prostor, v němž se skutečně mohou ve vyšší míře vyskytnout cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky. To bylo odůvodněno především poznatky policie o migračních trasách, založenými v příslušném správním spisu, z nichž se též podávalo, že tyto migrační trasy využívali i státní příslušníci evropských zemí (kupř. občané Republiky Kosovo). Ústavní soud toto zdůvodnění soudů pokládá z ústavně právního hlediska za zcela přijatelné.“ Z tohoto a dalších důvodů uvedených v odůvodnění citovaného usnesení Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Mgr. Zuzany Candiglioty podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 82/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný. Z týchž důvodů podle § 43 odst. 2 písm. b) téhož zákona odmítl i akcesorický návrh na zrušení části právního předpisu, tj. zákona č. 273/2008 Sb. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 9.
Viz ad 2.
Ad 10.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a postup tohoto policejního orgánu byl podroben dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 11.
Věc byla Policií České republiky vyřízena v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 12.
Viz ad 2.
Ad 13.
Viz ad 1. Případ, jehož se týká usnesení Nejvyššího soudu 4 Pzo 14/2016-21, náleží do působnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, respektive její předchůdkyně Inspekce ministra vnitra. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 14.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje a postup tohoto policejního orgánu byl podroben dozoru státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 15.
Požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 16.
Od dubna do září 2017 Policie České republiky zahájila v této věci úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, celkem v pěti případech. Tři z nich ve stejném časovém rozmezí odložila. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 17.
Požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 18.
Požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 19.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a postup tohoto policejního orgánu je podroben dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 20.
Viz ad 2.
Ad 21.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a postup tohoto policejního orgánu je podroben dozoru státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 22.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a postup tohoto policejního orgánu je podroben dozoru státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 23.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování a postup tohoto policejního orgánu je podroben dozoru státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 24.
Požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 25.
Viz ad 2.
Ad 26.
Viz ad 2.
Ad 27.
Viz ad 1. Případ, k němuž se vztahují požadované informace, náleží do působnosti Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje a postup tohoto policejního orgánu byl podroben dozoru státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 28.
Viz ad 2.
Ad 29.
Viz ad 2.
Ad 30.
Realizace nákupu spojovacích a komunikačních technologií pro potřeby Policie České republiky není podmíněna nedostatkem investičních prostředků. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Ad 31.
Povinnému subjektu není znám uvedený nákup vozidel. Policie České republiky využívá při obměně svého vozového parku rámcových dohod uzavřených Ministerstvem vnitra s dodavateli automobilní techniky podle opotřebení služebních vozidel a přidělených finančních prostředků. Další požadované údaje nemají charakter informací definovaný v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
PhDr. Jiří Vokuš, 14. srpna 2018