Zpráva o činnosti služby pořádkové policie za rok 2013
Informace o práci pořádkových a zásahových jednotek, antikonfliktních týmů, potápěčů, počty vykázání a další výsledky uniformovaných policistů.
Počty organizačních článků služby pořádkové policie (OOP, MOP a další)
V rámci služby pořádkové policie vykonávalo v roce 2013 přímý výkon služby celkem 595 výkonných organizačních článků Policie ČR. Jednalo se zejména Obvodní (místní) oddělení Policie ČR (dále jen „OOP, MOP“), Oddělení hlídkové služby, Pohotovostní motorizovanou jednotku, Speciální pořádkové jednotky, Zásahové jednotky, Oddělení potápěčských činností a výcviku, Oddělení kynologie a hipologie, atd. Na těchto výkonných organizačních článcích působilo celkem 17 531 policistů, kteří vykonávali službu ve služebním stejnokroji. Jejich základním posláním v rámci přímého výkonu služby pro veřejnost je především ochrana bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku. Jedním z hlavních úkolů pořádkové policie je, aby svým preventivním působením předcházela trestné činnosti a zabraňovala páchání protiprávních jednání. V případě, že se již protiprávní jednání stalo, zjišťuje a koná k jeho objasnění další potřebné úkony.
V roce 2013 bylo u Policie ČR celkem 522 obvodních či místních oddělení policie, na kterých bylo služebně zařazeno celkem 13 313 příslušníků Policie ČR. Kromě výše uvedených činností policisté zařazení na těchto odděleních prováděli zpracování spisových materiálů trestního řízení ve věcech s trestní sazbou do tří let trestu odnětí svobody, kterých byla naprostá většina z celkového počtu trestních spisů vedených u Policie ČR. Dále policisté OOP, MOP, řešili spisy přestupkového řízení a podíleli se v největší míře na úkonech vykázání v problematice domácího násilí.
Pro ochranu před narušováním veřejného pořádku především u akcí, kterých se zúčastňuje velký počet osob, jsou zřízeny pořádkové a speciální pořádkové jednotky v rámci jednotlivých krajských ředitelství policie. Před nasazením krajských a speciálních pořádkových jednotek působí na osoby, proti kterým má zákrok směřovat, policejní antikonfliktní týmy (dále AKT), jejichž snahou je nenásilným jednáním a působením osoby odradit od páchání protiprávního jednání.
Nasazení pořádkových jednotek – porovnání 2012-2013
|
PČR KŘ
|
Počet nasazení za
rok 2012
|
Počet nasazení za
rok 2013
|
|---|---|---|
|
KŘP – hl. města Prahy (SPJ+PJ)
|
3 153
|
4 212
|
|
KŘP – Středočeského kraje
|
35
|
49
|
|
KŘP – Jihočeského kraje
|
20
|
33
|
|
KŘP – Plzeňského kraje
|
39
|
60
|
|
KŘP – Karlovarského kraje
|
23
|
54
|
|
KŘP – Ústeckého kraje
|
224
|
719
|
|
KŘP – Libereckého kraje
|
23
|
39
|
|
KŘP – Královéhradeckého kraje
|
23
|
23
|
|
KŘP – Pardubického kraje
|
57
|
46
|
|
KŘP – Jihomoravského kraje
|
333
|
273
|
|
KŘP – kraje Vysočina
|
23
|
38
|
|
KŘP – Zlínského kraje
|
29
|
46
|
|
KŘP – Moravskoslezského kraje
|
1 377
|
1 471
|
|
KŘP – Olomouckého kraje
|
28
|
32
|
|
Celkem
|
5 387
|
7095
|
AKT působí v rámci Policie ČR od roku 2006 a od té doby byly nasazeny na více než 1400 policejních bezpečnostních opatřeních. Od roku 2010 jimi disponuje každé krajské ředitelství Policie ČR. V akci je AKT možno vidět na shromážděních osob, demonstracích, pochodech, při doprovodech sportovních fanoušků mimo sportoviště, technoparty, či jiných společenských akcích. Členové AKT pomáhají veřejnosti i Policii ČR. Účastníkům akcí, veřejnosti i médiím vysvětlují smysl a účel policejního opatření, důvody konkrétního postupu policie a aktuální bezpečnostní situaci. Upozorňují osoby dotčené opatřením na zákonné povinnosti policistů v případě spáchání protiprávního jednání, s cílem tlumit emoce, a tím předcházet agresivnímu jednání. V náročných situacích operují AKT v „první linii“ a jsou tudíž neustále pod drobnohledem. Každé jejich nasazení důkladně monitorujeme a následně profesně analyzujeme. Prostřednictvím transparentní komunikace ukazují vstřícnou tvář Policie ČR, čímž jí zlepšují její image.
Antikonfliktní týmy – porovnání 2012-2013
|
AKT PČR KŘP
|
Počet nasazení za
rok 2012
|
Počet nasazení za
rok 2013
|
|---|---|---|
|
KŘP – hl. města Prahy
|
49
|
37
|
|
KŘP – Středočeského kraje
|
20
|
22
|
|
KŘP – Jihočeského kraje
|
14
|
22
|
|
KŘP – Plzeňského kraje
|
17
|
16
|
|
KŘP – Karlovarského kraje
|
5
|
4
|
|
KŘP – Ústeckého kraje
|
21
|
21
|
|
KŘP – Libereckého kraje
|
12
|
10
|
|
KŘP – Královéhradeckého kraje
|
10
|
11
|
|
KŘP – Pardubického kraje
|
18
|
13
|
|
KŘP – Jihomoravského kraje
|
16
|
33
|
|
KŘP – kraje Vysočina
|
9
|
19
|
|
KŘP – Zlínského kraje
|
9
|
22
|
|
KŘP – Moravskoslezského kraje
|
19
|
32
|
|
KŘP – Olomouckého kraje
|
9
|
22
|
|
Celkem
|
228
|
284
|
Po roce 1989 došlo k nárůstu kriminality a závažné trestné činnosti. Zvýšila se i brutalita pachatelů. Bylo na místě zřídit u policie specializovaný útvar určený k zásahu proti agresivním, nebezpečným nebo ozbrojeným pachatelům a proto bylo rozhodnuto o zřízení zásahových jednotek, které jsou využíványpředevším do nasazení a zákroku proti nebezpečnému pachateli, k jeho zajištění příp. eliminaci. Zákroky jsou prováděny pod jednotným velením. V roce 2013 byla kromě obligatorních činností zásahových jednotek činnost těchto jednotek směřována též k zákroku proti tzv. „aktivnímu (šílenému) střelci“, v Policii ČR s názvem AMOK. Zásahové jednotky jsou v rámci ČR zřízeny u 8 krajských ředitelství Policie ČR.
Zásahové jednotky – porovnání 2012-2013
|
Nasazení zásahových jednotek
|
rok 2012
|
rok 2013
|
|---|---|---|
|
počet nasazení
|
1 658
|
1577
|
|
zadrženo pachatelů
|
658
|
666
|
|
- z toho ozbrojeno
|
114
|
119
|
Činnost Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky (dále jen „ŘSPP“) v souvislosti s vývojem bezpečnostní situace
ŘSPP reagovalo v roce 2013 na provedený rozsah redukce počtu policistů za období 2010 – 2012. Ve spolupráci s krajskými ředitelstvími policie byla formulována potřeba posílení stávajících počtů policistů služby pořádkové policie tak, aby byl zaručen jednotný a nediferencovaný pohled na rozložení sil služby pořádkové policie na celém území ČR. Tato skutečnost bude mít pozitivní vliv na zlepšení bezpečnosti osob, majetku a zlepšení ochrany veřejného pořádku, neboť početně budou posílena především OOP, MOP.
Řízení významných bezpečnostních opatření velkého rozsahu
ŘSPP se na základě pokynu policejního prezidenta spolupodílelo na realizaci cvičení k ochraně osob před aktivním (šíleným) střelcem a jeho případné eliminaci – „AMOK“. Cvičení probíhala v reálných podmínkách u všech KŘP. Cílem cvičení bylo ověřit postupy policie při střelbě v zařízeních s potenciálně velkým počtem ohrožených (zraněných) osob.
ŘSPP se v roce 2013 podílelo na organizaci řízení velkého bezpečnostního opatření v souvislosti s konáním Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Toto opatření personálně zajišťovali policisté KŘP kraje Vysočina.
ŘSPP v roce 2013 připravovalo bezpečnostní opatření v souvislosti s konanou přepravou obohaceného uranu z ČR do Ruské federace. Akci připravovalo, projednávalo, realizovalo a řídilo ŘSPP. Dále se na akci podílelo přes sto policistů z různých KŘP, zejména hl. m. Praha, Středočeský, Pardubický a Královéhradecký (ale i dalších) a dále policisté pyrotechnické služby, letecké služby.
Na základě rozhodnutí Rady evropské organizace policií zabezpečujících veřejný pořádek a bezpečnost na železnici RAILPOL, které je pro její členské země zavazující, se konala v pořadí již šestá společná celoevropská kontrolní akce s názvem „24-BLUE“ na železnici a v jejím okolí, ke které se Policie České republiky připojila. Kontrolní akce proběhla ve dnech 9. - 10. října 2013. Kontroly byly prováděny v rámci běžného výkonu služby, konkrétní čas a místo, stejně tak jako předměty kontrol a počet policistů, kteří se akce zúčastnili, určovali ředitelé KŘP.
ŘSPP bylo národním koordinátorem pro organizační otázky a komunikaci se zahraničním partnerem, sběr a kompilaci dat z krajských ředitelství policie a pro zasílání souhrnných dat do zahraničí.
Ve dnech 27. - 29. listopadu 2013 se uskutečnilo vnitrostátní štábní cvičení orgánů krizového řízení s účastí výkonných prvků „BLANÍK 2013“, jehož záměrem bylo procvičit činnost postupů v oblasti boje proti terorismu, zajišťování veřejného pořádku a ochrany civilního letectví před protiprávními činy a jejich řešení formou součinnostního cvičení. Cvičení bylo zaměřené na řešení nevojenské krizové situace, specifikované v usnesení Bezpečnostní rady státu č. 295/2002 a č. 127/2004. V daném případě se jednalo o situaci, která by mohla nastat při ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti ČR velkého rozsahu. Cílem cvičení bylo především ověřit metodiku práce orgánů krizového řízení při řešení mimořádných událostí a získávat poznatky pro zlepšování pracovních postupů a součinnostních vazeb. Dalším důležitým výstupem cvičení bylo zhodnocení reálnosti zpracovaných krizových plánů, typových plánů a jejich příloh, operačních plánů a získání poznatků pro jejich upřesnění a doplnění. Jednalo se o vnitrostátní cvičení na ústřední úrovni.
Problematika domácího násilí je řešena převážně policisty služby pořádkové policie, kteří k jejímu řešení musí být zvlášť proškoleni. ŘSPP ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí zajišťuje lektory, kteří dále provádějí školení policistů služby pořádkové policie. Při řešení případů domácího násilí služba pořádkové policie úzce spolupracuje a Asociací pracovníků intervenčních center.
V tabulce je uveden počet vykázaných osob v roce 2013 v porovnání s rokem 2012. Proti předchozímu roku došlo k mírnému poklesu případů vykázání:
Počet vykázání – porovnání 2012-2013
|
KŘP
|
A
|
S
|
C
|
P
|
K
|
U
|
L
|
H
|
E
|
J
|
B
|
Z
|
M
|
T
|
Celkem
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
2012
|
138
|
106
|
64
|
30
|
111
|
204
|
104
|
52
|
105
|
43
|
150
|
102
|
101
|
97
|
1407
|
|
2013
|
155
|
111
|
63
|
39
|
97
|
156
|
113
|
41
|
83
|
73
|
128
|
101
|
94
|
107
|
1361
|
ŘSPP společně s odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR dále prosadilo, že dítě, které je svědkem domácího násilí, se považuje za ohroženou osobu. V současné době se v problematice domácího násilí projevuje další fenomén jeho formy, kdy se jedná o násilí na seniorech.
Problematika menšin- v roce 2013 došlo ke změně gesce za problematiku menšin, kterou z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování převzalo ŘSPP. Postupně dochází k převodu práce s menšinami a začlenění styčných důstojníků pro menšiny pod odbory služby pořádkové policie jednotlivých KŘP. Činnost v této oblasti se soustředí zejména na předcházení a řešení napětí mezi majoritou a minoritami a problémů v sociálně vyloučených lokalitách. V této souvislost lze zmínit zejména působení PČR v rámci programu prevence kriminality Úsvit, či z evropských fondů financovaný projekt „Zavádění policejních specialistů pro práci s romskou menšinou v sociálně vyloučených lokalitách“. Nezastupitelná role specialistů na menšiny je i při zvládání protiromských demonstrací v některých regionech ČR.
Odbor služební kynologie a hipologie- úkolem tohoto odboru jako součásti ŘSPP je zejména řízení a provoz chovatelské stanice služebních psů a výcvikových středisek služebních psů. Součástí odboru jsou výcviková střediska psovodů a služebních psů, ve kterých je zajišťován výcvik služebních psů a odborná příprava jak ve všestranné kynologii, tak ve specializovaných činnostech vyhledávání drog, lidských ostatků, výbušnin, akcelerantů požáru, zbraní a pachové identifikace osob. Tyto služby jsou poskytovány pro více než 500 psovodů a 600 služebních psů krajských ředitelství policie a celorepublikových útvarů. V roce 2013 se uskutečnilo 169 kurzů, jichž se zúčastnilo 447 psovodů s 582 psy. Další součástí odboru je chovatelská stanice služebních psů, ve které jsou odchováváni a vychováváni služební psi pro výkonné útvary. Na chovatelské stanici je zařazeno 23 chovných fen. V roce 2013 bylo v chovatelské stanici narozeno 96 štěňat a v průběhu roku bylo předáno 69 psů k výkonným útvarům, kde psovodi pokračují v jejich přípravě pro výkon služby. Odbor dále zajišťuje odbornou přípravu pro čtyřicet příslušníků oddělení služební hipologie.
Odbor speciálních potápěčských činností a výcvikuv rámci své působnosti odpovídá především za plnění úkolů v oblasti organizace, řízení a provádění potápěčských činností a za výcvik potápěčů u Policie ČR. V rámci své působnosti zejména zajišťuje, organizuje a vykonává komplexní potápěčské činnosti, včetně hloubkového potápění.
Potápěči ŘSPP se zúčastnili projektu MV ČR „Pomoc zemím západního Balkánu“, v jehož rámci pomáhali odminovat řeku Sávu a pomoci s výcvikem a školením kolegům z Černé Hory a Kosova. Jejich cesty do těchto zemí se uskutečnili v roce 2013 několikrát za velkého zájmu místních i českých sdělovacích prostředků.
Vyhodnocení potápěčské činnosti
|
|
rok 2012
|
rok 2013
|
rozdíl
|
|---|---|---|---|
|
Počet služebních potápěčů
|
94
|
92
|
- 2
|
|
Počet akcí
|
426
|
469
|
+ 43
|
|
Celkový počet hodin na akcích
|
11 487
|
15 148
|
+ 3 661
|
|
Počet pátrání celkem
|
299
|
336
|
+ 37
|
|
po pohřešovaných osobách
|
175
|
214
|
+ 39
|
|
po věcech s nimiž byla spáchána trestná činnost
|
55
|
40
|
- 15
|
|
po věcech pocházející z trestné činnosti
|
69
|
82
|
+ 13
|
|
Pomoc fyzickým a právnickým osobám
|
41
|
79
|
+ 38
|
|
Zajišťovací a preventivně informační činnosti
|
104
|
86
|
-18
|
|
Celková částka zachráněných hodnot v Kč
|
2 530 000,-
|
3 650 000,-
|
+ 1 120 000,-
|
Mezinárodní spolupráce
ŘSPP organizuje již 6. rokem za vysílání policistů PČR k výkonu služby do Chorvatska. Vysílání policistů je realizováno na základě „Memoranda o porozumění“ podepsaného dne 16. května 2013 ve Valbandonu v Chorvatsku. Postupně od 1. července do 31. srpna 2013 ve dvou měsíčních turnusech odjelo k výkonu služby do Chorvatské republiky v rámci letní sezony 8 policistů a policistek. Výkon služby prováděli čeští policisté společných hlídkách s chorvatskými policisty (vždy 1 Čech a 1 Chorvat) v nejnavštěvovanějších turistických lokalitách ve Splitsko-dalmatském kraji na policejní stanici v Omiši a Šibensko-kninském kraji na policejní stanici v Šibeniku a ve Vodici. Policisté byli určeni i pro službu na hlavních tazích a v letoviscích, kde se předpokládalo, že by mohly vzniknout nějaké problémy. Hlavním cílem vyslání českých policistů do Chorvatské republiky bylo zlepšení komunikace a spolupráce s českými turisty, dále preventivní působení proti páchání trestné činnosti a přestupků stejně tak, jako zlepšení dopravní bezpečnosti na chorvatských silnicích.
ŘSPP zastupuje Policii ČR v mezinárodní policejní organizaci AQUAPOL, který sdružuje národní poříční a přímořské oddíly policií zemí Evropské unie při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti a ve společném boji proti nadnárodní organizované kriminalitě a možnému terorismu na a v blízkosti vodních ploch. Na zasedání Rady AQUAPOLu v Budapešti v listopadu 2006 byla Česká republika přijata do této organizace jako pozorovatel a na zasedání v dubnu 2007 v belgickém Oostende za řádného člena této organizace. Policie České republiky je začleněna do pracovní skupiny zabývající se bezpečností a kriminalitou související s vodními plochami.
ŘSPP dále zastupuje Policii ČR v mezinárodní policejní organizaci RAILPOL, která je mezinárodní sítí policejních složek členských států Evropské unie, které jsou zodpovědné za plnění úkolů výkonu policejní služby, zejména udržování veřejného pořádku, na železnici a v obvodu železničních drah, (členem je i Švýcarsko, které není členem EU a připojeným členem americká celostátní policejní agentura AMTRAK). Dalším cílem RAILPOLu je zlepšení a zintenzivnění mezinárodní policejní spolupráce v oblasti této policejní činnosti, která se uskutečňuje prostřednictvím výměny informací, praktických zkušeností a také společných kontrolních akcí. RAILPOL spolupracuje nejen s národními policejními organizacemi, ale udržuje i kontakty s organizacemi na evropské úrovni a je uznávaným poradním partnerem Evropské komise v záležitostech mezinárodního policejního zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku na železnicích.
Priorita ŘSPP pro rok 2014
ŘSPP jako metodicko-řídící článek řadí mezi své hlavní priority ovlivnit u KŘP zajištění přítomnosti policistů Policie ČR v teritoriu a řádné vykonávání jejich činností stanovených jim především zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Služba pořádkové policie je totiž v převážné většině případů „první policejní složkou“, se kterou se občan setká při řešení situace spojené s ochranou bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo při řešení důsledků spáchané trestné činnosti. K naplňování této priority jsou vytvářeny vedením Policie ČR podmínky.
20. ledna 2014, plk. doc. Ing. Martin Hrinko, Ph.D., MBA, ředitel Ředitelství služby pořádkové policie