Policie České republiky – KŘP Jihomoravského kraje
Vítáme Vás na stránkách okresního ředitelství PČR Vyškov
Rozšiřováním hranic města bylo postupně (zejména ve 40. letech 20. st.) integrováno k Vyškovu-Středu a Vyškovu-Předměstí dalších sedm obcí - Brňany, Křečkovice, Nouzka, Nosálovice, Dědice a osady Pazderna a Hamiltony.
Od 50. let 20. st. probíhala výstavba socialistických sídlišť (Víta Nejedlého, Hraničky, Palánek atp.), v nichž nacházelo své domovy stále početnější vyškovské obyvatelstvo. Dochází k dalšímu rozvoji města s důrazem na rozšíření průmyslových závodů, zlepšení obchodní sítě, výstavbu nových škol a zdravotních či kulturně-společenských zařízení (budování sportovišť, otevření nemocnice, adaptace kina aj.).
Po revolučních událostech roku 1989 se nová politická reprezentace města snažila o jeho další zvelebování. Z větších investičních akcí je možné připomenout např. dostavbu nové základní školy na Letním Poli (1994), rekonstrukci krytého bazénu a letního plaveckého areálu (2000), novou bytovou výstavbu v ulici Hybešova (2004) či rekonstrukci budovy Nádražní 4 pro Knihovnu Karla Dvořáčka a Základní uměleckou školu (2003). Důraz je přitom velkou měrou kladen i na regeneraci kulturních památek.
Dnes zaujímá Vyškov rozlohu více než 5 000 ha, počet obyvatel se pohybuje kolem 22 500. Centrem města v nadmořské výšce 245 m nadále - jako již od středověku - zůstává trojúhelníkové náměstí, přejmenované na Masarykovo, které se v 1. polovině 90. let dočkalo celkové rekonstrukce a vytvoření pěší zóny, jež se stala místem příjemné relaxace.
Významnou událostí bylo napojení města na dálniční síť, dálnici D1 Praha - Brno - Vyškov, pokračující rychlostní komunikací severně až do Olomouce a dále do Ostravy. Do roku 2006 by měl být otevřen další úsek dálnice D 1 Vyškov-Mořice, jež bude po celkovém dokončení pokračovat přes Kroměříž a Přerov do Lipníku nad Bečvou a stane se součástí páteřního dálničního tahu České republiky.
Nejen výhodné dálniční spojení, ale i prozíravá politika města přitáhla významné investory, kteří se soustředili v průmyslových zónách vybudovaných na obvodu města. Dnes patří 30hektarová průmyslová zóna Sochorova na severozápadním okraji města k nejúspěšnějším v České republice. Narozdíl od těžšího výrobního průmyslu zóny Sochorova je další průmyslová zóna Nouzka v jihozápadní části města zaměřena převážně na služby a výrobní služby, část území je využívána ke komerčním aktivitám. Průmyslové zóny se staly významným faktorem, který ovlivňuje zaměstnanost ve městě i v okolním regionu. Přesto úroveň nezaměstnanosti na Vyškovsku přesahuje 10 %.
Vyškov je neodmyslitelně spojen s armádou. Již od roku 1936 je sídlem vojenské posádky, díky Vysoké vojenské škole pozemního vojska se Vyškov stal v roce 1972 univerzitním městem. Rok 2003 poznamenaly razantní změny v souvislosti s reformou Armády ČR. Ačkoli vstoupila VVŠ PV do svého historicky posledního akademického roku a byl oznámen i počátek pozvolného přesunu Střední vojenské školy mimo Vyškov, vznik nového Ředitelství výcviku a doktrín dokazuje pokračující důležitost města v armádní struktuře, kterou si udržuje rovněž díky rozsáhlému výcvikovému prostoru.
Ve městě je rozvinuta síť mateřských, základních, středních škol a učilišť, k významným vzdělávacím institucím patří bezpochyby i Základní umělecká škola, Knihovna Karla Dvořáčka nebo Dům dětí a mládeže. Dění ve Vyškově obohacují svou prospěšnou činností desítky neziskových organizací v oblasti sociálních služeb, kultury, sportu aj.