Užívání služebních dopravních prostředků
Žadatel se domáhal informací ohledně užívání služebních dopravních prostředků v Policii České republiky.
Konkrétně uvedl:
„Dle zákona č. 106/1999 Sb. tímto žádám o informace, zda Policie ČR povoluje, ať už na základě konkrétních uzavřených dohod, nebo na základě určité směrnice, případně jiného nařízení, využívání vozů pro soukromé účely? Jedná se např. o využití na pravidelné cesty do práce a z práce, o pravidelné využití auta o víkendech pro osobní potřebu apod. Pokud Policie ČR takovéto využití povoluje, žádám tímto o informaci, o kolik vozů v rámci Policie ČR se k datu 30. 9. 2013 jedná. Závěrem prosím o informaci, zda v tomto režimu je využíváno rovněž služební vozidlo značky 1AK 1846.“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. poskytl žadateli následující informace:
Užívání služebních dopravních prostředků v Policii České republiky je upraveno nařízením Ministerstva vnitra č. 33/2011, kterým se upravují zásady výkonu příslušnosti hospodaření a nakládání s automobilním majetkem a způsoby užívání služebních dopravních prostředků pro služební a pracovní účely (dále jen „NMV č. 33/2011“), a závazným pokynem policejního prezidenta č. 229/2011, o služebních dopravních prostředcích (dále jen „ZPPP č. 229/2011“). Oba interní akty řízení shodně stanoví, že služební dopravní prostředky se používají pro plnění služebních a pracovních úkolů (čl. 18 odst. 1 NMV č. 33/2011, čl. 4 ZPPP č. 229/2011). Z výše uvedeného vyplývá, že služební dopravní prostředky nelze využívat pro soukromé účely. (Výjimku představují pouze dopravní prostředky, které je možno si pronajmout u Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra podle čl. 13 přílohy č. 1 k NMV č. 33/2011, která stanoví zásady užívání dopravních prostředků formou dispečerského a trvalého přidělení pro služební a pracovní účely u útvarů ministerstva.) Oba zmíněné interní akty řízení rovněž shodně stanoví, že každá jízda služebním dopravním prostředkem musí být předem schválena k tomu zmocněným vedoucím pracovníkem. Čl. 5 ZPPP č. 229/2011 pak taxativně vyjmenovává vedoucí pracovníky oprávněné v rámci Policie České republiky schválit jízdu služebním dopravním prostředkem.
NMV č. 33/2011 a ZPPP č. 229/2011 upravují také parkování služebních dopravních prostředků. Služební dopravní prostředky musí být po skončení jízdy zaparkovány ve služebních objektech nebo na vymezených stanovištích. Parkovat mimo určené stanoviště (např. v místě bydliště řidiče) lze pouze na základě předchozího souhlasu příslušného vedoucího pracovníka. Čl. 7 ZPPP č. 229/2011 pak jednoznačně stanoví, že použití služebního dopravního prostředku k cestě do služby a zpět může být schváleno pouze z důvodů zajištění akceschopnosti.
Pojem akceschopnosti definuje závazný pokyn policejního prezidenta č. 227/2008, k zajištění akceschopnosti (dále jen „ZPPP č. 227/2008“). Pro účely tohoto interního aktu řízení se akceschopností rozumí připravenost vedoucích příslušníků policie a vedoucích zaměstnanců policie reagovat v důležitém zájmu služby na mimořádné situace bezprostředním nástupem k plnění úkolů policie, zejména k zajištění
a) opatření vyplývajících ze změny bezpečnostní situace,
b) kontroly výkonu a metodického usměrňování služby,
c) účasti na místě trestného činu, mimořádné události nebo bezpečnostní akce.
Výkon akceschopnosti je podmíněn možností telefonického spojení a oprávněním parkovat se služebním vozidlem policie mimo určené stanoviště.
Čl. 2 ZPPP č. 227/2008 stanoví, kteří vedoucí příslušníci policie a vedoucí zaměstnanci policie vykonávají a v rámci své působnosti formou vlastních interních aktů řízení zajišťují akceschopnost:
a) policejní prezident,
b) náměstek policejního prezidenta,
c) ekonomický ředitel Policejního prezidia České republiky,
d) ředitel útvaru policie s celostátní působností,
e) ředitel krajského ředitelství policie,
f) ředitel organizačního článku Policejního prezidia České republiky,
g) vedoucí odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky,
h) vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce,
i) vedoucí oddělení mediální komunikace a public relations,
j) vedoucí oddělení koncepce a strategické koordinace.
ZPPP č. 227/2008 dále stanoví, že zabezpečení akceschopnosti vychází z vývoje místní bezpečnostní situace, podmínek a potřeb policie. V rámci krajských ředitelství policie a útvarů zřízených v rámci krajského ředitelství policie je vedoucí policista povinen zajistit akceschopnost
a) vedení,
b) výjezdových skupin služby kriminální policie a vyšetřování,
c) dalších určených policistů a zaměstnanců policie.
Vedoucí policisté jsou odpovědní za optimální zabezpečení akceschopnosti tak, aby nedocházelo k duplicitám ve vykonávaných činnostech. Místo výkonu služební nebo pracovní pohotovosti vedoucí policisté a vedoucí zaměstnanci stanoví podle bezpečnostní situace s přihlédnutím k zajištění hospodárnosti.
Ustanovení citovaného interního aktu řízení se opírají o dikci zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. § 135 toho zákona praví:
(1) Ředitel bezpečnostního sboru a jeho zástupce mají nárok na užívání služebních prostředků k jiným účelům, a to
a) služebního vozidla a
b) jedné účastnické telefonní stanice
k výkonu služebního místa nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici za účelem zajištění okamžité dosažitelnosti.
(2) Služební funkcionář může příslušníkovi povolit použití služebního vozidla k cestě do služby a zpět v souvislosti s plněním činností v krizových štábech, bezpečnostních radách, při nařízené služební pohotovosti, službě přesčas, návratu ze služební cesty mimo dobu služby a v dalších případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby. Může též povolit používání účastnické telefonní stanice za účelem okamžitého vyrozumění o uložení služebního úkolu.
Závěrem lze tedy shrnout, že služební dopravní prostředky je možno užívat pouze k plnění služebních a pracovních úkolů, v mimopracovní době pak za účelem zajištění akceschopnosti a výkonu služební nebo pracovní pohotovosti. Celkový počet služebních vozidel určených k uvedenému účelu nelze uvést, neboť se neustále mění podle vývoje bezpečnostní situace jak na celém území státu, tak v jednotlivých regionech a lokalitách. K zajištění akceschopnosti a k výkonu služební nebo pracovní pohotovosti může být užito kteréhokoli služebního dopravního prostředku Policie České republiky.
PhDr. Jiří Vokuš, 15. listopadu 2013