POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE

podle zákona č. 106/1999 Sb.,

o svobodném přístupu k informacím

1. Název: Policie České republiky

2. Policie České republiky byla jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její postavení v současné době upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku veřejného pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Policie ČR je podřízena Ministerstvu vnitra ČR.

3. Organizační struktura Policie ČR – příloha č. 1

4. Kontaktní spojení:

Policie České republiky

Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje

Lannova třída 26

370 74 České Budějovice

Telefon: 974 221 229

Fax: 974 221 900

e-mail: krpc.sekret@pcr.cz

Adresa elektronické podatelny: epodatelna.policie@pcr.cz

Pracovní doba pro příjem podání ve formě elektronické pošty:

pondělí až pátek         7.30 hod. až 15.30 hod.

Tísňová linka: 158

Datová schránka krajského ředitelství: eb8ai73

5. Adresa internetových stránek: www.policie.cz/krajske-reditelstvi-jihoceskeho-kraje.aspx

6. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

S žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se můžete obracet na:

Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje

analyticko-právní oddělení

Lannova třída 26

370 74 České Budějovice

datová schránka eb8ai73

Policie ČR jako celek je samostatným povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“). Policie ČR má ze zákona povinnost poskytovat fyzickým i právnickým osobám informace vztahující se k její působnosti.  Žádost o informace lze podat u každého útvaru Policie ČR. Žádost se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Žádost učiněná elektronicky (e-mailem) musí být podána přes elektronickou podatelnu policie: epodatelna.policie@pcr.cz. Stejně tak může být žádost podána prostřednictvím jakékoliv datové schránky Policie ČR. Pro podání žádosti o informace nejsou stanoveny žádné formuláře. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Neobsahuje-li žádost tyto náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána přes elektronickou podatelnu policie, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Odvolání

Proti rozhodnutí Policie ČR o odmítnutí žádosti o informace může žadatel v souladu s § 16 zákona č. 106/1999 Sb. podat odvolání. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který rozhodnutí vydal, k Ministerstvu vnitra ČR, které je nadřízeným orgánem ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. Odvolání se podává písemně. Náležitosti odvolání stanoví správní řád. Policie ČR jako povinný subjekt, který rozhodoval v I. stupni, může napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání (§ 87 správního řádu). Jinak předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání Policií ČR.

Stížnost

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona; kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí; nebo který nesouhlasí s výši úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. Náležitosti stížnosti a forma jejího podání se řídí § 37 správního řádu. Stížnost se podává u povinného subjektu. Vzhledem k členitosti Policie ČR, doporučujeme stížnost podat u útvaru nebo organizačního článku Policie ČR, který vyřizoval nebo měl vyřizovat žádost o informace, k níž stížnost směřuje. Stížnost je třeba podat do 30 dnů ode dne doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. nebo do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. O stížnosti rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR. Policie ČR předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Postup při vyřizování žádostí o informace

Policie ČR jako povinný subjekt postupuje při vyřizování žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Podle ustanovení § 14 odst. 5 zákona Policie ČR posoudí obsah žádosti a brání-li nedostatek údajů o žadateli (např. chybí jméno a příjmení žadatele) postupu vyřízení žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. (např. vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží; v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti; v případě, že se požadované informace nevztahují k její působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žádosti žadateli; poskytne požadovanou informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, je-li zapotřebí licence podle § 14a zákona č. 106/1999 Sb., předloží v této lhůtě žadateli konečnou nabídku. Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může Policie ČR co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud však žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Policie ČR mu ji poskytne. To neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informace podána elektronicky a pokud je požadovaná informace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Lhůta pro poskytnutí informace

Lhůta pro poskytnutí informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit nejvýše o deset dní z následujících důvodů: vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost; vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti; konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

7. Stížnosti

Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 správního řádu jsou za stížnost považována taková podání, ve kterých dotčené osoby poukazují na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu, přičemž správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany.

Pojem „dotčené osoby“ je vymezen v ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu, jakožto osoby, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Dotčené osoby mohou jednat osobně nebo v zastoupení. V takovém případě se rozlišuje zastoupení zákonné (vzniklé přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu) a smluvní. Zástupcem může být jak osoba fyzická, tak i právnická. Způsobilost jednat v zastoupení je zapotřebí prokázat

S přihlédnutím k ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu lze za nevhodné chování považovat zejména porušování povinnosti chovat se zdvořile a podle možností vycházet vstříc.

Pojem „úřední osoba“ je vymezen v ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu, jakožto každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.

Stížnost lze ve smyslu ustanovení § 175 odst. 3 správního řádu podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

Stížnost by měla být co nejkonkrétnější. Měla by obsahovat všechna známá fakta. Směřuje-li proti policistovi, měla by obsahovat zejména jméno či služební číslo, případně registrační značku vozidla, jehož posádka vykonávala služební činnost.

Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.

Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 4 správního řádu se stížnost podává u toho správního orgánu, který vede řízení.

V rámci Policie ČR je tedy zapotřebí podat stížnost u útvaru Policie ČR, proti jehož příslušníkovi nebo zaměstnanci směřuje. Za správné vyřízení stížnosti odpovídá ředitel útvaru Policie ČR.

Uvedené určení příslušnosti je nutno důsledně dodržovat. V první řadě je nutno obracet se na ředitele příslušného policejního útvaru (tj. na nadřízeného konkrétnímu příslušníku nebo zaměstnanci Policie ČR). Pokud ten, kdo stížnost podává, tento postup nedodrží, prodlužuje se doba vyřízení stížnosti. Není tedy na místě zasílat stížnosti k rukám ministra vnitra či policejního prezidenta (samozřejmě s výjimkou, že právě oni jsou nadáni kompetencí k vyřízení, což jsou situace zřídka kdy se vyskytující).

Stížnost, která nebyla vyřízena ihned, musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení útvaru příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

8. Upozornění podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

Podle ustanovení § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů může každý upozornit na nedostatky v činnosti policisty, zaměstnance nebo policejního útvaru. Každý může upozornit také na skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které naplňuje znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.

Takové upozornění (přičemž zákon nestanoví jeho formu) musí přijmout každý policista nebo útvar Policie ČR. Ten, kdo upozornění učinil, může požádat, aby byl vyrozuměn o opatřeních, která byla na základě upozornění přijata a policie takové vyrozumění poskytne do 30 dnů.

Tímto postupem není dotčeno oznámení protiprávního jednání podle trestního řádu (trestní oznámení).   

9. Trestní oznámení

Trestní oznámení, tj. oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, lze učinit písemně, ústně do protokolu, elektronicky, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Oznámení je povinen převzít každý útvar Policie ČR.

Oznamovatel může požádat o vydání potvrzení o převzetí trestního oznámení a žádat, aby byl do 1 měsíce od oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních. Oznamovatel by měl doložit, na jakém základě činí závěr o podezření ze spáchání trestného činu (např. listinné nebo věcné důkazy, specifikace výše škody, rozsah zranění). Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda, morální nebo jiná škoda (poškozený), má také právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisu a jejich částí.

Trestní oznámení je povinen přijímat i státní zástupce.

Upozornění:

Zaslání podání podle trestního řádu na elektronickou adresu epodatelna.policie@pcr.cz negarantuje doručení podání příslušnému policejnímu orgánu téhož dne – viz usnesení Ústavního soudu č. IV. ÚS 2524/17 ze dne 12. června 2018.

10. Vyřizování žádostí subjektu údajů týkajících se zpracování osobních údajů 

10.1 Zpracování osobních údajů v působnosti GDPR -  Právo na přístup, opravu, výmaz osobních údajů a další práva

Podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „GDPR“, má subjekt údajů (tj. fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují) právo získat od policie potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud tomu je tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a dalším informacím, jež stanoví právní předpis. 

Podle čl. 16, čl. 17, čl. 18 GDPR může subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že policie provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů nebo v rozporu se zákonem, např. jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, požádat policii o provedení opravy, omezení zpracování, doplnění nebo výmaz osobních údajů.

10. 2 Zpracování osobních údajů v působnosti zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (mimo působnost GDPR)  - Právo na přístup, opravu, výmaz osobních údajů a další práva

Při zpracování osobních údajů policií, na které se GDPR nevztahuje (ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. d) GDPR), sdělí policie v souladu s § 28 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, na žádost subjektu údajů, zda zpracovává osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Jestliže takové údaje spravující orgán zpracovává, předá je subjektu údajů a sdělí mu informace stanovené předmětným zákonem.

V souladu s § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, provede policie na základě žádosti subjektu údajů opravu nebo doplnění osobních údajů, případně připojení dodatečného prohlášení, výmaz nebo omezení zpracování osobních údajů jejich zvláštním označením, jestliže žadatel popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné či nikoli nebo musí-li být tyto údaje uchovávány pro účely dokazování.

10.3 Zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému II a Vízovém informačním systému - Právo na přístup, opravu, výmaz osobních údajů

Každá fyzická osoba může v souladu s čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 a čl. 58 rozhodnutí Rady 2007/533/SV uplatnit právo přístupu k údajům vloženým do Schengenského informačního systému II.

Podle čl. 41 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 a čl. 58 odst. 5 rozhodnutí Rady 2007/533/SV může každá fyzická osoba požádat ve vztahu k osobním údajům uloženým k její osobě v Schengenském informačním systému II o opravu věcně nepřesných údajů nebo výmaz protiprávně uchovávaných údajů.

Ve smyslu § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jsou tato práva uplatňována vůči policii, jako spravujícímu orgánu osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

Každý má podle čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008  právo získat sdělení o údajích, které jsou o něm zaznamenány ve Vízovém informačním systému, a informaci o členském státu, který tyto údaje do Vízového informačního systému předal. Tento přístup k údajům může poskytnout pouze členský stát. Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému, které do systému vkládá.

V souladu s čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 může každá fyzická osoba požádat ve vztahu k osobním údajům uloženým k její osobě ve Vízovém informačním systému o opravu věcně nesprávných údajů a o vymazání údajů, které byly zaznamenány v rozporu se zákonem.

10. 4 Informace k podání žádosti

Písemnou žádost týkající se výše uvedených práv subjektu údajů k informacím je možné zaslat:

• do datové schránky Policejního prezidia České republiky gs9ai55,
• na adresu Policejní prezidium České republiky, Strojnická 27 (PO BOX 62/K-SOU), 170 89 Praha 7,
• prostřednictvím elektronické podatelny epodatelna.policie@pcr.cz,
• nebo ji podat osobně na kterékoliv podatelně (služebně) policie v úředních hodinách.

V žádosti je nutné uvést identifikační údaje nezbytné k vyřízení žádosti, tj. jméno, příjmení a datum narození, a adresu trvalého bydliště nebo jinou doručovací adresu pro zaslání odpovědi.

S ohledem na povinnosti policie jako správce, příp. spravujícího orgánu je sdělení o zpracování osobních údajů doručováno do vlastních rukou žadatele tak, aby bylo zamezeno situaci, že by se dostalo do rukou třetí osoby.

Pokud žadatel zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí týkajících se zpracování osobních údajů jinou osobu, vyžaduje policie doložení speciální plné moci (tedy jednoznačně vyjadřující, že se vztahuje na vyřízení žádosti o sdělení osobních údajů), na které musí být ověřena pravost podpisu žadatele.

Pokud žadatel zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí týkajících se zpracování osobních údajů jinou osobu, vyžaduje policie doložení speciální plné moci (tedy jednoznačně vyjadřující, že se vztahuje na vyřízení žádosti o sdělení osobních údajů), na které musí být ověřena pravost podpisu žadatele.

S ohledem na povinnosti advokáta, stanovené zejména § 16 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v případech, kdy subjekt údajů zmocní k úkonům souvisejícím s žádostí týkající se zpracování osobních údajů advokáta, postačí doložení generální plné moci bez úředně ověřeného podpisu.

Žádosti týkající se zpracování osobních údajů v Schengenském informačním systému II a Vízovém informačním systému je možné podat také na formulářích, které jsou ke stažení na webových stránkách policie:

• https://www.policie.cz/clanek/zpracovani-osobnich-udaju-policii-ceske-republiky.aspx

Případně na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů:

• Formulář SIS II (https://www.uoou.cz/formulare/ds-3285/archiv=0&p1=3280)
• Formulář VIS (https://www.uoou.cz/formulare/ds-4696/archiv=0&p1=3281)

10. 5 Informace k vyřízení žádosti

V souladu s čl. 12 odst. 3 GDPR poskytne policie na žádost podle čl. 15 až 22 GDPR informace o přijatých opatřeních, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce.

Podle § 30 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, policie vyřídí žádost podle § 28 a § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne jejího podání. O vyřízení žádosti policie subjekt údajů písemně informuje.

V souladu s čl. 12 odst. 5 GDPR je žádost o sdělení informace o zpracování osobních údajů vyřizována bezplatně.  Jestliže jsou však žádosti podané subjektem údajů zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména proto, že se opakují, může policie uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací nebo odmítnout žádosti vyhovět.

Podle § 30 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, nemusí být žádosti vyhověno, v případě, že je zjevně nedůvodná, nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.

Při vyřizování žádosti nedochází ke sdělení informace týkající se zpracování osobních údajů o vedení identifikačních a kontaktních údajů subjektu údajů v souvislosti s přijetím podání, nedochází-li v této souvislosti ke zpracování dalších osobních údajů, a dále o vedení identifikačních údajů v souvislosti se vstupem do objektů policie.

Při vyřizování žádosti nedochází rovněž ze strany policie ke sdělení informace ze spisových materiálů souvisejících s případným výkonem profesní činnosti žadatele, ve kterých současně vystupuje pouze v postavení zástupce fyzické či právnické osoby, znalce, tlumočníka či jiném obdobném postavení.

Na postup při vyřizování žádosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.

Žádost je vyřizována v českém jazyce.

Bližší informace Vám podají pracovníci odboru pověřence pro ochranu osobních údajů Kanceláře policejního prezidenta na tel. +420 974 835 775.

10.6. Další práva uplatňovaná v režimu GDPR - Právo odvolat udělený souhlas se zpracováním osobních údajů, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů

Policie může zpracovávat osobní údaje na základě čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR také v případech, kdy jí k tomu subjekt údajů udělil souhlas.

Je-li zpracování osobních údajů založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na plnění smlouvy se subjektem údajů a zpracování se provádí automatizovaně, má subjektu údajů v souladu s čl. 20 GDPR právo požadovat předání těchto údajů jinému správci.

Subjekt údajů má právo souhlas se zpracováním osobních údajů poskytnutý policii podle výše uvedených ustanovení kdykoli odvolat.

Je-li zpracování osobních údajů založeno na plnění úkolů ve veřejném zájmu, výkonu veřejné moci nebo plnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby, má subjekt údajů právo vznést námitku proti zpracování, a to v souladu s čl. 21 GDPR z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace.

Ohledně náležitostí podání platí obdobně informace k podání žádosti (viz 10. 4).

10.7. Právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů a právo žádat soudní ochranu

Subjekt údajů má v souvislosti se zpracováním osobních údajů právo požádat o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů prostřednictvím Úřadu pro ochranu osobních údajů a podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů jako dozorového orgánu.

Kontaktní údaje Úřadu pro ochranu osobních údajů:

adresa: Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7

e-mail: posta@uoou.cz

ID datové schránky: qkbaa2n

webové stránky: www.uoou.cz

Výše uvedenými právy subjektu údajů není dotčeno právo žádat o soudní ochranu.

11. Přehled nejdůležitějších předpisů

• zákon č. 273/2008 Sb. ze dne 17. července 2008, o Policii České republiky
• zákon č. 361/2003 Sb. ze dne 23. září 2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
• zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, trestní zákoník
• zákon č. 141/1961 Sb. ze dne 29. listopadu 1961, o trestním řízení soudním (trestní řád)
• zákon č. 500/2004 Sb. ze dne 24. června 2004, správní řád
• zákon č. 250/2016 Sb. ze dne 12. července 2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• zákon č. 251/2016 Sb. ze dne 15. června 2016, o některých přestupcích
• zákon č. 361/2000 Sb. ze dne 19. října 2000, o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
• zákon č. 326/1999 Sb. ze dne 30. listopadu 1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
• zákon č. 119/2002 Sb. ze dne 8. března 2002, o střelných zbraních a střelivu
• zákon č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999, o svobodném přístupu k informacím
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
• zákon č. 110/2019 Sb. ze dne 13. března 2019, o zpracování osobních údajů                                                
• zákon č. 137/2001 Sb. ze dne 29. března 2000, o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
• zákon č. 45/2013 Sb. ze dne 30. ledna 2013, o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů)                                                                                                                                                
• zákon č. 254/2019 Sb., ze dne 10. září 2019, o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
• zákon č. 354/2019 Sb., ze dne 3. prosince 2019, o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Nahlédnutí do těchto právních předpisů umožní v úředních hodinách kancelář ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje.

12. Sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. v podmínkách Policie ČR:

Každý povinný subjekt je v souvislosti s poskytováním informací oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádné rozsáhlé vyhledání informací. Povinný subjekt musí žadateli před poskytnutím informace písemně oznámit, že bude požadovat úhradu za poskytnutí informace a výši této úhrady. Poskytnutí informace je pak podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady tuto úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží.

Aktuální sazebník úhrad za poskytování informací v rezortu Ministerstva vnitra ČR – příloha č. 2

13. Výroční zpráva o činnosti Policie ČR v oblasti poskytování informací – příloha č. 3

14. Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. – příloha č. 4

Ostatní povinně zveřejňované informace jsou zveřejněny na internetových stránkách www.policie.cz   nebo jsou k nahlédnutí v úředních hodinách na oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje.      

Sazebník úhrad za poskytování informací

Policie ČR se řídí sazebníkem uhrad za poskytování informací v organizační složce státu Ministerstva vnitra (schválen ministrem vnitra pod č.j. MV-12381-1/EKO-2009, uveřejněn ve Věstníku MV ča. 34/2009). 

Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím se stanoví tato výše úhrad za poskytování informací

I. Náklady na pořízení kopií
a) Za pořízení jednostranné kopie formátu A4 1,50 Kč
b) Za pořízení oboustranné kopie formátu A4 2,60 Kč
c) Výše úhrady za pořízení jednostranné nebo oboustranné kopie jiného formátu než formátu A4 se stanoví jako poměrný násobek sazby, byť i částečně zaplněné, formátu A4.
d) Pokud je požadovaná informace obsažena v publikaci nebo tiskovině vydávané Ministerstvem vnitra, Policií ČR nebo Hasičským záchranným sborem ČR hradí se náklady ve výši ceny příslušného výtisku, pokud se informace poskytuje formou prodeje tohoto výtisku.

II. Náklady na opatření technických nosičů dat
a) Za 1 ks diskety, pokud tuto formu vyžaduje žadatel 8,- Kč
b) Za 1 ks CD, pokud tuto formu vyžaduje žadatel 6,- Kč
c) Za 1 ks DVD (4,7 GB), pokud tuto formu vyžaduje žadatel 8,- Kč
V případě použití jiného technického nosiče dat se náklady stanoví ve výši pořizovací ceny požadovaného technického nosiče dat.

III. Náklady na odeslání informace žadateli
a) Náklady za použitou nebo požadovanou poštovní službu se hradí ve výši skutečných nákladů.

IV. Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací
a) Pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informace činí náklady za každou celou 1 hodinu mimořádně rozsáhlého vyhledávání  251,- Kč

V. Osvobození od úhrady nákladů
a) Úhrada nákladů na balné se nevyžaduje.
b) Pokud je poskytnutí informace spojeno s mimořádně rozsáhlým vyhledáváním informace celkově kratším než 1 hodinu, úhrada nákladů podle bodu IV písm. a) se nevyžaduje.
c) Pokud celkové náklady na poskytnutí informace po uplatnění osvobození podle písm. a) a b) jednomu žadateli na základě jedné jeho žádosti nepřesáhnou částku 100,- Kč, poskytuje se informace bezplatně.

Podle tohoto sazebníku se postupuje ode dne následujícího po dni schválení (od 25. února 2009).

Výroční zprávy podle zákona č. 106/1999 Sb. 

Výroční zprávy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - Policie České republiky

Vyřizování žádostí o informování o osobních údajích a opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 83, § 84 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky 

PRÁVO PŘÍSTUPU SUBJEKTU ÚDAJŮ K INFORMACÍM

Vyřizování žádostí podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Policie České republiky předá každému subjektu údajů (fyzické osobě) informaci o zpracování osobních údajů vztahujících se k jeho osobě. Pokud subjekt údajů (fyzická osoba) zjistí nebo se domnívá, že Policie České republiky provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou jeho soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může požádat o vysvětlení i odstranění takto vzniklého stavu. Zejména se může jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Vyřizování žádostí týkajících se informování o osobních údajích a opravy nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů podle § 83 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky

Podle § 60 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je Policie České republiky oprávněna zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. S tímto oprávněním souvisí institut informování o osobních údajích, včetně práva na opravu, likvidaci, blokování, doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů a poskytnutí vysvětlení, upravený v § 83 zákona č. 273/2008 Sb.

Ustanovení § 83 zákona č. 273/2008 Sb. umožňuje každé fyzické osobě podat žádost o informaci týkající se zpracování osobních údajů vztahujících se k její osobě včetně práva na opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů a žádat o vysvětlení.

Vyřizování žádostí o poskytnutí informace o osobních údajích podle čl. 109 Schengenské prováděcí úmluvy a o opravu a výmaz osobních údajů podle čl. 110 Schengenské prováděcí úmluvy

V souladu s čl. 109 Schengenské prováděcí úmluvy a na základě § 83 a § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. může každá fyzická osoba uplatňovat právo přístupu k osobním údajům, které se jí týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému. Toto právo uplatňuje vůči Policii České republiky jako správci osobních údajů zpracovávaných v národní části Schengenského informačního systému České republiky.

V souladu s čl. 110 Schengenské prováděcí úmluvy a na základě § 83 a § 84 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb. může každá fyzická osoba uplatnit právo na opravu fakticky chybných údajů zpracovávaných v Schengenském informačním systému, které se jí týkají, a právo na výmaz právně chybných údajů.
Podle čl. 114 odst. 2 Schengenské prováděcí úmluvy má každá fyzická osoba právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o ověření údajů, které se jí týkají a jsou uloženy v Schengenském informačním systému, jakož i o ověření jejich využívání.

 Podmínky podání žádosti týkající se práva přístupu subjektu údajů k informacím – viz. úvodní dokument.

2 PZI_příloha č. 1_organizační schéma Policie ČR 2021.pdf

Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. v roce 2021:

1. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-15072-9/KM-2021 (KŘP kraje Vysočina)

2. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-33765-2/KM-2021 (KŘP Moravskoslezského kraje)

3. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-104788-10/KM-2021 (Ředitelství služby cizinecké policie)

4. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-192160-2/KM-2021 (Policejní prezidium České republiky)

Dokumenty jsou zveřejněny na internetových stránkách www.policie.cz (Povinně zveřejňované informace – bod 15.2) nebo jsou k nahlédnutí v kanceláři ředitele.

Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb. v roce 2020:

1. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-49417-5/KM-2020 (KŘP Libereckého kraje)
2. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-98407-2/KM-2020 (Policejní prezidium ČR)
3. rozhodnutí o stížnosti - č. j. MV-195756-2/KM-2020 (KŘP Moravskoslezského kraje)

Dokumenty jsou zveřejněny na internetových stránkách www.policie.cz (Povinně zveřejňované informace – bod 15.2) nebo v úředních hodinách na analyticko-právním oddělení Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje.

Seznam poradních orgánů, poradenských společností, poradců, advokátních kanceláří, advokátů, vykonávající činnost, poskytujících služby pro Ministerstvo vnitra České republiky (Zpráva o plnění úkolu 2.2.4 Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2013-2014)

seznam poradních orgánů - II. pololetí 2014.pdf

seznam poradních orgánů - I. pololetí roku 2015.pdf

seznam poradních orgánů - II. pololetí roku 2015.pdf

Seznam poradních orgánů - I. pololetí roku 2016.pdf

seznam poradních orgánů - II. pololetí roku 2016.pdf

seznam poradních orgánů - I. pololetí roku 2017.pdf

seznam poradních orgánů - II. pololetí roku 2017.pdf

Seznam poradních orgánů - I. pololetí roku 2018.pdf

seznam poradních orgánů - II. pololetí roku 2018.pdf

seznam poradních orgánů - I. pololetí roku 2019.pdf

seznam poradních orgánů - II. pololetí roku 2019.pdf

seznam poradních orgánů - I. pololetí roku 2020.pdf

seznam poradních orgánů - II. pololetí roku 2020.pdf