Reakce na články v Lidových novinách
V pondělí 13. února 2012 deník Lidové noviny zveřejnil na titulní straně článek pod názvem „Neumíte česky? Policie vás nepotrestá“ věnovaný jednomu konkrétnímu ustanovení závazného pokynu policejního prezidenta č. 221/2011, kterým se upravují některé postupy příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky v řízení o přestupcích. Týž deník v tomtéž vydání na straně 12 publikoval navíc ještě poznámku ke stejnému tématu nadepsanou „Ztraceni v pokynu“.
Autoři článku (Markéta Chaloupská a Josef Kolina) stejně jako autor poznámky (Daniel Kaiser) se shodně pozastavují nad zněním odstavce 8, článku 17 (Blokové řízení) uvedeného závazného pokynu. Ten stanoví: „Znalost českého jazyka na základní komunikační úrovni je pro vyřízení přestupku v blokovém řízení dostačující. Pokud přestupce prohlásí, že nerozumí českému jazyku nebo jím nemluví (neovládá ho), přestupek nemůže být projednán na místě a povinností pracovníků je zajistit přestupci tlumočníka a teprve pak přestupek vyřídit v blokovém řízení nebo zvolit postup jiný.“
Z citovaného ustanovení zmínění novináři vyvozují, že „porušování dopravních předpisů může být v Česku pro zahraniční řidiče beztrestné“. Doslova píší: „Pokyn má zaručit, že zahraniční řidiči budou mít zajištěno právo na spravedlivý proces. Jenže mezi policisty zapůsobil spíše jako návod, jak si ulehčit práci. V praxi si jej překládají tak, že cizí šoféry nebudou raději pokutovat vůbec.“ Údajně jim to přiznalo hned několik dopravních policistů. „Chci vidět, jak někde na vesnici bude hlídka volat tlumočníka. Tímto nařízením se cizinci staví do role nepostižitelných …“
Takový výklad uvedeného závazného pokynu policejního prezidenta Policejní prezidium ČR považuje za zavádějící, a pokládá proto za potřebné objasnit veřejnosti jeho smysl a způsob aplikace.
Tento pokyn především neupravuje postup policistů a zaměstnanců policie pouze v oblasti dopravních přestupků, jak by se snad z článků v Lidových novinách mohlo zdát. Upravuje jejich postup v oblasti veškeré přestupkové agendy spadající do působnosti Policie ČR. Neobjevil se z ničeho nic, nýbrž nahradil předchozí závazný pokyn policejního prezidenta upravující stejnou oblast činnosti policie. Byl vydán s cílem zohlednit legislativní a organizační změny, ke kterým v této oblasti došlo v poslední sobě. A konečně v ustanovení článku 17, odstavec 8, nepřinesl žádnou změnu oproti předchozímu právnímu stavu. I před jeho vydáním byli policisté a zaměstnanci policie povinni postupovat stejným způsobem, neboť je k tomu zavazoval zákon (viz právní podklady v příloze).
Účelem každého interního aktu řízení, mezi které patři také závazné pokyny policejního prezidenta, je konkrétní aplikace ustanovení upravených obecně závaznými právními předpisy a mezinárodními smlouvami s cílem poskytnout policistům a zaměstnancům policie jednotný návod, jak postupovat v konkrétních situacích. Jestliže z obecně závazných právních předpisů vyplývá, že obligatorní podmínkou vyřízení přestupku v blokovém řízení je ochota přestupce přijmout sankci (tj. zaplatit pokutu), pak je zřejmé, že tato podmínka nemůže být naplněna, pokud přestupce neovládá jazyk, ve kterém je blokové řízení vedeno. Přitom komunikace mezi policistou a přestupcem nemusí nutně probíhat v rodném jazyce jednoho nebo druhého, může být vedena v jazyce, na kterém se oba shodnou. Praktické zkušenosti policistů, kteří se blokovým řízením při plnění svých služebních povinností zabývají, ostatně ukazují, že ve většině případů dojde ke shodě, přestupek je v blokovém řízení projednán a pokuta na místě zaplacena.
Autoři článku zveřejněného v Lidových novinách tvrdí, že „klesající trend v pokutování cizinců odhalují i statistiky“ a své tvrzení dokládají čísly. „Zatímco v roce 2009 inkasovalo trestný bod 72 676 zahraničních řidičů, předloni už to bylo o tisícovku méně. Za rok 2011 pak evidují policisté ještě výraznější pokles. V blokovém řízení udělili pokutu 67 642 cizincům za volantem.“
Z citátu je na první pohled zřejmé, že autoři porovnávají neporovnatelné, tj. počet uložených pokut v blokovém řízení s počtem cizinců, kterým byly uděleny trestné body. Z takového porovnání samozřejmě nelze usuzovat na žádný trend. Udělování trestných bodů přitom nespadá do působnosti Policie České republiky a sluší se připomenout, že trestné body se ukládají za dopravní přestupky projednávané jak v blokovém, tak ve správním řízení. Policie disponuje statistickými údaji o počtech dopravních přestupků projednaných policisty v blokovém řízení se zahraničními přestupci, které tvrzení autorů článku nepotvrzují. Právě naopak. V roce 2011 policisté projednali v blokovém řízení 44 300 dopravních přestupků spáchaných přestupci ze zemí Evropské unie a 13 342 dopravních přestupků spáchaných přestupci z ostatních zemí. To činí dohromady 57 642 přestupků, tedy nikoliv 67 642, jak uvádějí Lidové noviny. V roce 2010 to bylo 50 228 a v roce 2009 42 539 dopravních přestupků projednaných policisty v blokovém řízení se zahraničními přestupci.
kpt. Mgr. Veronika Hodačová
PhDr. Jiří Vokuš
Preventivně informační odbor Policejního prezidia ČR
Praha 13. 2. 2012