Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Psychologické dopady trestného činu

  1. Jaké psychologické dopady může mít trestný čin?
  2. Jak se s dopady trestného činu vyrovnat?

Povaha trestných činů a jejich dopadů na oběť je velice různorodá. Neexistuje tedy obecný návod, jak se s nimi vyrovnat. Přesto zde můžete najít rady, které Vám mohou při zvládání náročné situace pomoci. Další tipy, co dělat, naleznete na těchto stránkách u jednotlivých trestných činů.


Pokud jste se stali obětí trestného činu:
  • V náročných situacích se lidé stávají citlivějšími a zranitelnějšími. Přijměte tento fakt a buďte tolerantnější sami k sobě.
  • Mluvte o události, o tom, co se stalo, jaké to má pro Vás následky. Může to být těžké, ale pomůže Vám to uspořádat si myšlenky, pochopit prožitou událost.
  • Řekněte svým blízkým, jak se cítíte. Sami mohou být zmateni, nemusí rozumět tomu, co se ve Vás děje a proč reagujete, tak jak reagujete. Zároveň mohou být nejistí, jak se k Vám mají chovat. Budete-li s nimi hovořit o svých pocitech, lépe Vás pochopí.
  • Požádejte své blízké o pomoc, ať už členy rodiny či přátele. Mohou Vám například pomoci vyřídit formální záležitosti (pojistná smlouva), půjčit finance na koupi odcizených předmětů, doprovázet Vás ve večerních hodinách, zůstat přes noc u Vás doma.
  • Pokud je to možné, vraťte se co nejdříve do každodenního života.
  • Myslete na svou životosprávu. Obzvlášť v náročných situacích je důležité dodržovat pitný režim, pravidelně jíst a spát.
  • Vyhněte se nadměrnému množství alkoholu.
  • Dopřejte si čas a prostor sami pro sebe. Věnujte se aktivitám, u kterých budete alespoň na chvíli moci zapomenout na prožitou událost (např. sport, příroda). Je důležité si odpočinout a načerpat nové síly.
  • Pokud u Vás došlo ke ztrátě pocitu bezpečí, snažte se o jeho obnovu. Dle povahy trestného činu může jít např. o zvýšení zabezpečení bytu či domu, ve večerních hodinách požádat o doprovod).
  • Nebuďte příliš nároční na sebe a svou výkonnost. Vytvořte si přiměřený plán na několik dní dopředu. Zvažte, co vše je potřeba v souvislosti s trestným činem vyřídit (např. nahlásit pojistnou událost, zajít k lékaři). Nezapomeňte na příjemné aktivity.
  • Snažte se být aktivní, pokud je to možné. Mnohým obětem trestných činů pomáhá např. komunikovat a spolupracovat s policií při vyšetřování. Aktivní zapojení se také napomáhá snížení pocitu bezmoci.
  • Neberte spravedlnost do svých rukou, spolupracujte s policií a dalšími orgány činnými v trestním řízení. Je to nejlepší a zároveň pro Vás nejbezpečnější způsob, jak dostát spravedlnosti.
  • Nesnažte se na prožitou událost zapomenout, nepotlačujte ani nezlehčujte své emoce. Psychika člověka potřebuje čas na to, aby náročnou událost zpracovala a vyrovnala se s ní.
  • Pokud na sobě v důsledku prožité události začnete pozorovat příznaky stresové reakce, vyhledejte včas odbornou pomoc. Odborník Vám může pomoci zbavit se psychických obtíží a zamezit riziku vzniku posttraumatické stresové poruchy. Vy pak budete schopni lépe řešit dopady trestného činu a rychleji se vrátit zpět do normálního života.
Pokud je obětí nebo svědkem trestného činu dítě:
  • Dítě do 18 let je dle zákona o obětech trestných činů zvlášť zranitelnou obětí. Zjistěte, jaká mu náleží práva.
  • Děti jakéhokoliv věku, stejně jako dospělí, vnímají, co se s nimi a kolem nich děje. Je důležité být dítěti k dispozici, když bude chtít mluvit o tom, co se stalo a co bude následovat, a to přiměřeně jejich věku.
  • Pokud je dítě vystrašené, slovně ho uklidňujte a utěšujte. Dejte mu najevo, že je ochráníte. Je důležité, aby se dítě cítilo v bezpečí.
  • Přijměte opatření, která zvýší bezpečí dítěte. Není však na místě jednat příliš úzkostně (např. nepouštět dítě samo z domu). Dítě může vycítit Váš strach a samo se stát úzkostným.
  • Podporujte dítě v projevování svých pocitů. Zároveň mějte na paměti, že zejména malé děti o svých prožitcích nedokážou mluvit tak dobře, jako dospělí. K vyjádření emocí může být vhodnější hra nebo kresba.
  • Snažte se, aby se dítě co nejdříve vrátilo zpět do normálního života. Buďte však tolerantnější k výkyvům ve školním výkonu, podporujte dítě v mimoškolních aktivitách.
  • Věnujte chování a prožívání dítěte zvýšenou pozornost. Pokud by došlo k výraznějším a déle trvajícím změnám v chování a prožívání dítěte, vyhledejte odbornou pomoc. Můžete tak předejít pozdějším problémům.
Pokud se obětí trestného činu stal někdo z Vašich blízkých:
  • Podpora rodiny a blízkých lidí pomáhá k vyrovnávání se s událostí. Projevte o něj/ni přirozený zájem. Pokud bude chtít o události hovořit, pozorně ho/ji vyslechněte. Podpořte ho/ji ve zvládání situace.
  • Tam kde je to možné, buďte nápomocní. Pomoc nabízejte i opakovaně, zároveň však nezapomínejte respektovat přání a potřeby oběti.
  • Informujte oběť trestného činu o možnostech odborné pomoci, popřípadě ji zprostředkujte.

vytisknout  e-mailem