Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Co je extremismus?

Vymezení pojmů; Extremismus je pojem velmi nejednoznačný, pojí se k němu celá řada definicí.  

1. Ministerstvo vnitra využívá ve své koncepční činnosti tuto pracovní definici:

Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:
• úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
• svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl 1 Ústavy),
• nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy),
• svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
• volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),
• ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),
• svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod).

Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm a).

Zpráva tedy vychází z jednotného pojetí extremismu jako podhoubí aktivit zaměřených proti ústavnímu zřízení a jím chráněným hodnotám. Extremismus obvykle používá tyto instrumenty: historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podporu verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konspirativní teorii.Ve světové politologické literatuře se obvykle rozlišuje extremismus levicový a pravicový a dále náboženský, ekologický a (v některých případech) národnostní (regionalistický)1. Poslední tři formy extremismu se v České republice vyskytují jen ojediněle, anebo vůbec ne, výklad se proto hlavně zaměřuje na extremisty pravicové (inspirované a používající v prvé řadě nacionální, rasovou, etnickou zášť, sympatizující s historickým fašismem nebo nacismem)2 a levicové (motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s historickým komunismem nebo anarchismem).

Přestože v ideálním pravolevém modelu jsou levicový a pravicový extremismus protipóly, realita je komplikovanější, neboť svoji roli hraje sociálně kulturní a historický kontext, na jehož pozadí se projevy těchto ideálních typů manifestují. To vede k tomu, že se tyto protipóly mohou projevovat v jednotlivých oblastech protiústavního konání s velmi rozdílnou intenzitou, i k různě citlivému vnímání společenské nebezpečnosti těchto protipólů.


V právu není pojem extremismus nijak definován. Zejména v souvislosti s rasově motivovanou trestnou činností se můžeme setkat s pojmem extremistická trestná činnost nebo trestná činnost s extremistickým podtextem. Pod tímto pojmem Ministerstvo vnitra rozumí ty formy trestné činnosti, o nichž je důvod se domnívat, že byly extremistickými postoji motivovány nebo ovlivněny. Alternativně lze v řadě případů používat i pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí.3 Jde o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku a jeho pohnutkou je apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality jsou také útoky proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, jsou-li motivovaná apriorní nenávistí vůči němu. V praxi se může jednat především o následující trestné činy:
• obecné ohrožení,
• násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci,
• hanobení národa, rasy a přesvědčení,
• podněcování k národnostní a rasové nenávisti,
• výtržnictví,
• vražda,
• ublížení na zdraví,
• omezování osobní svobody,
• vydírání,
• omezování svobody vyznání,
• porušování domovní svobody,
• porušování svobody sdružování a shromažďování,
• poškozování cizí věci,
• genocidium,
• podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka,
• persekuce obyvatelstva.
 

Poznámky:
1 Národnostní extremismus bývá některými vědci označován spíše jako etnický extremismus. Viz např. Zariski R., „Ethnic Extremism Among Ethnoterritorial Minorities in Western Europe: Dimensions, Causes and Institutional Responses“. In: Comparative Politics 21 (April 1989), s. 253 - 272. V České republice je v současnosti zanedbatelný díky utlumení činnosti nejmilitantnějších moravistů. Vrcholem jejich aktivit byly dopisy tzv. Moravské osvobozenecké či zemské armády z let 1993 – 2001, slibující teroristické útoky vůči nepřátelům Moravy, které však zůstaly nerealizovány. Viz Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001. Ministerstvo vnitra. Odbor bezpečnostní politiky. Praha 2002, s. 8, pozn. Č. 2.
2 S radikální a krajní pravicí bývají podle některých politologů spjaty následující typy nacionalismu: 1. konzervativní integrální nacionalismus (zbožštění vlastního národa na absolutní princip, nadřazený demokracii a humanitě, požadující právní a společenskou dominaci vlastního národa i ve vztahu k menšinám a cizincům, která se nemusí vždy pojit s rasovým pojetím národa), 2. biologické, rasové pojetí národa jako společenství krve, odpovídající nacismu a fašismu a 3. evropanské panárijství, odpovídající neonacismu.
3 Jde o obdobu tzv. „hate crimes“, což je termín používaný kriminologií angloamerického původu.

2. Vymezení extremismu se věnuje i celá řada dokumentů Rady Evropy. Vybrané dokumenty lze nalézt na níže uvedených odkazech:

http://assembly.coe.int//Main.asp?link=http://assembly.coe.int/Documents/WorkingDocs/doc03/EDOC9890.htm

http://assembly.coe.int/Documents/WorkingDocs/Doc08/EDOC11515.pdf

http://assembly.coe.int/Main.asp?link=/Documents/AdoptedText/ta02/ERES1308.htm

http://assembly.coe.int/Documents/AdoptedText/ta03/ERES1344.htm

http://assembly.coe.int/Documents/AdoptedText/ta03/ERES1344.htm

http://assembly.coe.int/Main.asp?link=/Documents/WorkingDocs/Doc01/EDOC9016.htm
 

vytisknout  e-mailem