Policie České republiky – KŘP kraje Vysočina
Pozor na zneužití platební karty
JIHLAVSKO: Doporučení jak lze riziko zneužití platební karty omezit
Platební karty obecně rozdělujeme na platební karty debetní, tedy takové, u kterých držitel při platbě čerpá vlastní finanční prostředky na účtu v bance a dále na kreditní platební karty, u nichž klient při platbě čerpá úvěr, který později splácí.
Podle způsobu uložení dat na kartě rozlišujeme platební karty elektronické, obsahující vlastní čip s uloženými údaji, které lze používat v bankomatech a na obchodních místech vybavených elektronickým platebním terminálem a platební karty embosované, které jsou charakteristické vystouplým písmem, kde jsou údaje karty uloženy na magnetickém proužku a které lze oproti elektronickým platebním kartám použít i na obchodních místech, které jsou vybaveny iprinterem (tzv. žehličkou).
Čipové karty jsou obecně bezpečnější, ale s ohledem na skutečnost, že je velké množství bankomatů, které nemají zařízení na čtení čipů, musí mít elektronické platební karty kromě čipu také magnetický proužek.
„Jedná se o značně oblíbený platební prostředek, který je vzhledem ke své rozšířenosti i frekventovaným prostředkem páchání trestné činnosti, a proto je platebním kartám pozornost věnována i z oblasti trestněprávní ochrany“, řekl npor. Mgr. Miloš Dáňa, vedoucí oddělení hospodářské kriminality. Jak dále dodal, v loňském roce prověřovali kriminalisté 65 případů neoprávněně opatřených platebních karet, z nichž se podařilo objasnit téměř 42 procent.
Podvody s platebními kartami lze rozdělit do čtyř skupin, a to zneužití odcizených nebo ztracených platebních karet, odcizení platebních karet zasílaných právoplatnému držiteli, e-commerce neboli internetové podvody a skimming, což znamená padělání platebních karet.
Doporučení jak lze omezit možnost zneužití platební karty
- Mezi nejdůležitější zásady patří, mít svou kartu neustále pod dohledem.
- Dále uchovávat PIN v naprosté tajnosti, zejména ho nesdělovat jiné osobě, nezaznamenávat si kód na kartu, neukládat si ho do mobilního telefonu nebo kamkoli jinam.
- Nesdělovat nikomu další údaje o kartě, a to její číslo, platnost atd.
- Při výběru hotovosti je nutné věnovat pozornost bankomatu a okolí. Především konstrukčním změnám a úpravám bankomatu a podezřelému pohybu osob.
- Při zadávání číselné kombinace PIN je vhodné zakrýt druhou rukou část základní desky, tímto způsobem lze zamezit odpozorování zadané číselné kombinace.
- Při transakci neztrácet kontrolu nad kartou, nenechat se ničím a nikým ovlivnit. Při podezření, že není něco v pořádku, je lepší transakci neprovádět.
- Dále je vhodné provádět důsledně zpětnou kontrolu provedených transakcí oproti prodejním dokladům.
„Pokud vznikne podezření, že je na bankomatu nainstalováno skimmovací zařízení, je důležité neprodleně tuto informaci předat na tísňovou linku 158 nebo bankovnímu ústavu, který bankomat provozuje, jehož infolinka je většinou na bankomatech umístěna,“ zdůraznil npor. Miloš Dáňa.
Zneužití odcizených nebo ztracených platebních karet
Jedná se v této oblasti o nejstarší a nejrozšířenější formu zneužití platebních karet. V mnoha případech se jedná i o podvody v rámci rodiny. Jde o případy, kdy dojde ke zneužití platební karty při znalosti kódu PIN, popř. o zneužití karty na obchodních místech, kde znalost PIN není nutná.
„Tato forma zneužití je s nástupem čipových platebních karet v současné době na ústupu,“ přiblížil komisař Miloš Dáňa s tím, že se jedná o poměrně velké procento z celkového počtu zneužitých platebních karet, škoda ovšem nedosahuje takových výšek, jako u jiných druhů podvodů jako e-commerce a skimming.
Odcizení platebních karet zasílaných právoplatnému držiteli
Tento druh podvodů není zatím u nás tolik rozšířen, k čemuž napomáhají i strategie banky ohledně zasílání platebních karet na adresu. Platební karta i PIN jsou zasílány odděleně. PIN obdrží majitel v pinmaileru do vlastních rukou a platební kartu obyčejnou zásilkou. „V této oblasti se zpravidla jedná o zneužití platební karty osobou, která přichází s oběma zásilkami do styku, a to jsou přepážkové pracovnice doručovacího ústavu nebo doručovatelka osobně,“ upřesnil npor. Dáňa.
Internetové podvody
V dnešní době je jednou z nejrozšířenějších forem zneužití platebních karet způsob, kdy karta je zneužita bez její samotné přítomnosti. Platba kartou v internetových obchodech není příliš doporučována bankami a ne všechny banky tuto transakci umožňují. Je to hlavně z důvodu bezpečnosti. Tímto způsobem je vhodné nakupovat jen u prověřených obchodníků a u těch obchodníků, kteří používají bezpečnostní postupy. Nebezpečné je také sdělovat údaje o kartě komukoli cizímu.
„K získání údajů o kartě potřebných k platbě na internetu je v poslední době využíván tzv. „phishing",čili rozesílání emailů vytvořených tak, že vypadají jako by byly odeslány od karetních asociací, ve kterých je po příjemci požadováno sdělení čísla platební karty, CVC/CVV kód (alternativa kódu PIN), platnost, popř. i PIN. Jedná se o údaje, které pachatel potřebuje pro platbu na internetu,“ řekl komisař Miloš Dáňa. Jak dále dodal, po získání těchto informací má poté pachatel svět internetových obchodů na cizí účet volně otevřen.
Skimming
Skimmingem se označuje podvodný způsob fyzického okopírování magnetického proužku platební karty a následné odčerpání peněz prostřednictvím internetového platebního portálu, případně výběru z bankomatu. V praxi to funguje tak, že pachatelé umístí na bankomat zařízení na zkopírování údajů z karty. Jedná se o dvoudílné zařízení, kdy jedním jsou získávány údaje z magnetického proužku karty a druhým údaje o kódu PIN.
„Jeden díl je vždy nasazen na vstupní otvor bankomatu pro vsunutí platební karty a obsahuje elektroniku, která ještě před načtením karty provede záznam dat z magnetického proužku karty,“ přiblížil komisař Dáňa s tím, že se zpravidla jedná o nástavec napodobující originál nebo kompletní zařízení umístěné v krycím panelu nasazeném přes originální části na bankomat.
Údaje ke kódu PIN pachatelé získávají dvěma způsoby. Buď se jedná o záznamové zařízení, které nahrává videosoubory o zadávání kódu PIN na klávesnici, např. kameru, která je umístěna v liště nad rámem obrazovky. „Pro tento účel je v poslední době používán často mobilní telefon, většinou umístěný pod ochrannou lištou v horním panelu bankomatu, který navíc umožňuje i přenos dat,“ dodal npor. Miloš Dáňa. Druhým způsobem získání údajů o PIN kódu je použití upravené klávesnice, která obsahuje také paměťové zařízení a jež je nasazena na klávesnici původní.
Poté pachatelé buď namontované zařízení z bankomatu demontují a následně si data přehrají, nebo dochází k přenosu dat bezdrátově. „Tyto pro pachatele cenné informace jsou téměř okamžitě prostřednictvím internetu přeposílány k dalším členům zločinecké organizace do zámoří, většinou do Austrálie, Keňi, Dominikánské republiky či USA, kde se údaje z magnetického pásku nahrají na plastové napodobeniny platebních karet a se znalostí kódu PIN již nic nebrání k podvodnému výběru finančních prostředků,“ shrnul komisař Dáňa.
Je vhodné se zmínit ještě o jednom způsobu podvodných jednání, kdy dochází k neoprávněnému získání finančních prostředků z bankomatu. Jedná se o tzv. „Hradeckou lištu“. Název je odvozen od města Hradec Králové, kde tento způsob byl úspěšně provozován a poté odhalen. Jedná se o jednoduchý doplněk k bankomatu v místě, kde dochází k výdeji hotovosti. Tento doplněk je jak barevně tak i rozměrově kompatibilní s místem jeho přiložení u bankomatu. Bankomat se chová zcela standardně, provede požadovanou transakci, pouze nevydá hotovost, která se zachytí na vnitřní straně tohoto doplňku. Neprohlédne-li si klient pozorně celý bankomat, po chvíli čekání odchází s dojmem, že se jedná o poruchu. Peníze jsou ale vydány, tedy odečteny z klientova účtu, pouze zůstaly na lepící části vnitřní strany připevněné lišty.
Odhalení pachatelů, kteří kopírovali platební karty
K závažnějším případům, které kriminalisté oddělení hospodářské kriminality v této oblasti vyšetřovali, patří odhalení pachatelů v roce 2009, kteří měli skimmovací zařízení a kopírovali platební karty. Jednalo se o tři muže cizí státní příslušnosti, kteří jeli po dálnici D1 ve vozidle Toyta Corola a na parkovišti u Pávova u nich byla provedena celní kontrola. Ve vozidle bylo v jeho různých částech nalezeno zařízení, které je určeno pouze k tzv. skimmování, dále počítač se soubory obsahujícími údaje z platebních karet, včetně PIN kódů. Cizince jihlavští kriminalisté zadrželi a umístili do policejní cely. Jednotlivé součásti skimovacího zařízení zajistili a na základě provedené kriminalistickotechnické expertízy byly vyhodnoceny jako způsobilé k naskimování údajů z platebních karet. Cizinci ve věku od třiadvaceti do devětadvaceti let byli obviněni ze spáchání trestného činu padělání a pozměňování peněz spáchaného formou spolupachatelství. Stíháni byli vazebně. Z důvodu věcné příslušnosti případ jihlavští kriminalisté předali na odbor hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje.
por. Bc. Jana Kroutilová, komisař
7. března 2012