Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Oznámení, parkování - postup policie při vyřízení, definice oznámených věcí a těch, kde nelze dovozovat protiprávnost, spisová služba
Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Žádost a odpověď:
„Vážený pane,
v souvislosti s odpovědí Č. j. KRPT-…/ČJ-2023-0700PI se na Vás obracíme se žádostí o upřesnění některých informací.
1) Tady je zásadní otázka:
Jak jste dospěli na základě SPZ vozu, že jej řídil jeho majitel, tedy policista? Tuto informaci lze získat až z výpovědi svědka nebo obviněného. Vy ale tuto informaci máte už před založením řízení.Vysvětlete nám prosím tento postup.
Celá věc je o tom, kdo a kdy a na základě čeho stanoví, že předmětné špatně zaparkované auto řídil policista,
2) V předmětném dopise jste uvedli:
…, postoupeno pod č. j. KRPT-../ČJ-2022-070066-U dne 24. 11. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-../ČJ-2022-070066-U dne 24. 11. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…./ČJ-2022-070066-U dne 24. 11. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-../ČJ-2022-070066-U dne 24. 11. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…/ČJ-2022-070066-U dne 29. 11. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…./ČJ-2022-070066-U dne 29. 11. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…/ČJ-2022-070066-U dne 29. 11. 2022
a druhé postoupení bylo
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…/ČJ-2022-0700KR dne 14. 12. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…/ČJ-2022-0700KR dne 14. 12. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT-…/ČJ-2022-0700KR dne 14. 12. 2022
…, postoupeno pod č. j. KRPT…/ČJ-2022-0700KR dne 14. 12. 2022
Vysvětle nám, jak je možné, že přestupky různých vozů, různých dat a různých přestupců, jsou předány pod jedním č.j. ? Odpovězte na dotaz, kdy jsme Vám nahlásili první špatně zaparkované auto před Vaší budovou na Českobratrské ulici a kdy to bylo poslední auto v roce 2022.(dle zák 106/1999Sb.) K této informaci připojte také SPZ daných vozů a kdy bylo nahlášeno jejich přestupkové konání.
3) V předmětném dopise píšete:
V některých věcech policista odboru vnitřní kontroly krajského ředitelství v rámci vyřizování upozornění na základě získaných informací konstatoval, že nelze dovozovat protiprávnost daného jednání. Zde tedy žádáme o taxativní výčet, kterých vozů se to týkalo, ze kterých dnů, kdo rozhodl že námi zaslané důkazy o nesprávném parkování vozů nejsou „protiprávně zaparkovány“.
Žádáme o doložení všech písemností, kterými se tyto věci řešili. Tedy veškerá usnesení, rozhodnutí,svědecké výpovědi a ostatní dokumenty, týkající se těchto případů. Samozřejmě i záznamy z lustrací těch vozů. Pochopitelně anonymizované.
4) Otázka dle zák. 106/1999Sb. zní:
Kdo a kdy prověřuje, jestli vlastník vozu páchajícího přestupek je zaměstnán u PČR nebo jiných ozbrojených složek, pro které platí Služební zákon? Pochopitelně nechceme vytváření nové informace, ale jasný odkaz na zákon a paragraf, který to řeší.“
Povinný subjekt Vaši žádost posoudil a poskytujeVám dle InfZ informace (odpovědi). K těmto dotazům sděluji, že souvisí s vaší předchozí žádostí o informace a odpovědí povinného subjektu v režimu InfZ (odpověď č. j. KRPT-…/ČJ-2023-0700PI)…. K níže uvedeným odpovědím dále sděluji, že u bodů, které jsou vyřizovány v režimu InfZ má povinný subjekt povinnost poskytovat pouze informace, které jsou jakýmkoliv způsobem zaznamenané (§ 3 odst. 3 InfZ) a výluka z poskytování informací je stanovena ve vztahu k dotazům na názory a vytváření nových informací (§ 2 odst. 4 InfZ).
K bodům 1) a 4)
K bodu 1) opakovaně požadujete vysvětlit postup při oznamování přestupku, resp. jednání majícího znaky přestupku, příslušnému správnímu orgánu v souvislosti s tím, zda byl řidičem vozidla policista nebo jiná osoba. Tento bod souvisí s žádostí o informace uvedenou v bodě 4) „Kdo a kdy prověřuje, jestli vlastník vozu páchajícího přestupek je zaměstnán u PČR nebo jiných ozbrojených složek, pro které platí Služební zákon?“ K tomuto uvádíme souhrnné sdělení.
Z dokumentu je zřejmé, že z vaší strany došlo k nepochopení postavení dopravního inspektorátu Ostrava Městského ředitelství policie Ostrava (dále jen „DI MŘP“), jemuž byly věci postupovány ať již kanceláří ředitele krajského ředitelství nebo odborem vnitřní kontroly. DI MŘP není v postavení správního orgánu, nevede řízení o přestupku, ani mu to nepřísluší. Tento organizační článek pouze vystupuje ve smyslu § 74 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jako orgán policie, který dle tohoto ustanovení „učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem…“ Podle § 74 odst. 1 písm. f) téhož zákona jsou to mj. přestupky podle zákona o silničním provozu, které jsou tímto způsobem obligatorně šetřeny, tedy ještě dříve, nežli je věc předána příslušnému správnímu orgánu. Jedná se tedy o zákonný titul pro zjištění provozovatele vozidla, jeho následné kontaktování, kdy na základě jeho sdělení je poté zjištěno, kdo dané vozidlo na místě zaparkoval. Tato osoba, pokud je příslušníkem bezpečnostního sboru, má sama povinnost tuto skutečnost uvést. V § 45 odst. 1 písm. j) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je uvedeno, že nejpozději po zahájení řízení o přestupku je povinen bez zbytečného odkladu oznámit, že je příslušníkem.
Po provedeném šetření je věc (podezření z přestupku) oznámena orgánem policie (tedy zde konkrétně DI MŘP) podle § 74 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. příslušnému správnímu orgánu za situace, že řidičem vozidla byla „civilní“ osoba. Tím je vámi uváděny odbor dopravně-správních činností Magistrátu města Ostravy. Opakovaně sdělujeme, že se nejedná o výlučný správní orgán, který by mohl jako jediný vést řízení o protiprávním jednání všech osob s ohledem na vymezenou osobní působnost v § 4 zákona č. 250/2016 Sb.
Speciální případy předání věci pak řeší § 74 odst. 3 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., a to mj. ty, kdy je v rámci šetření zjištěno, že vozidlo (ať již je jeho provozovatelem kdokoliv) zaparkoval příslušník bezpečnostního sboru. Dle tohoto ustanovení orgán policie, který učinil takovéto zákonem předpokládané šetření, věc předá příslušnému orgánu, jde-li o jednání, které má znaky přestupku, nebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že jde o trestný čin. Jednání, které má znaky přestupku se tedy na základě tohoto speciálního ustanovení předává přímo příslušnému služebnímu funkcionáři s kázeňskou pravomocí bez jakékoliv zprostředkované ingerence odboru dopravně-správních činností Magistrátu města Ostravy. Jak již bylo uvedeno minule, tento váš názor nemá oporu v právních předpisech.
Pro úplnost podotýkáme, že v podmínkách činnosti policie se vámi zmíněné GDPR uplatní pouze okrajově např. v oblasti personální či ekonomické, nikoliv však při plnění úkolů podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, tedy ani v rámci postupu podle hlavy V zákona č. 250/2016 Sb. Zde se pro zpracování osobních údajů aplikuje hlava III zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Problematika zpracování osobních údajů v policii je s ohledem na dvojkolejnost režimů zpracování náročná a laikům ne vždy zcela zřejmá.
Na konci bodu 1) v jistém pejorativním duchu hovoříte o „lůze“ a „šarži“, kdy narážíte na skutečnost, že „ten kdo má větší šarži trestá toho s menší šarží“. Oslovené krajské ředitelství jakožto útvar v rámci policie je výkonnou složkou státní moci a nepodílí se na schvalování právních předpisů. Zákonodárce vymezil pojem jednání, které má znaky přestupku a které se řeší v rámci (kázeňského) řízení ve věcech služebního poměru. Tento proces vyplývající ze zákona č. 361/2003 Sb., který nijak nezávisí na vůli příslušníků, je nutno respektovat.
K bodu 2)
V návaznosti na vámi uvedený výčet 11 věcí sděluji k prvnímu dotazu tohoto bodu, kterým žádáte vysvětlit „předání pod jedním č. j.“, že se jedná o záležitost spisové služby. V souladu s pokynem policejního prezidenta č. 170/2015, spisový řád, je u Policie ČR základní evidenční pomůckou elektronický systém spisové služby, který je nedílnou součástí informačního systému ETŘ. Každý dokument podléhající evidenci se označuje evidenčním číslem (číslem jednacím) přiděleným informačním systémem ETŘ. Číslo jednací je doplněno za spojovníkem o pořadové číslo dokumentu ve spisu. Spis se tvoří přednostně pomocí elektronického sběrného archu, který je jeho součástí. Z uvedeného vyplývá, že každý dokument týkající se stejné věci je evidován v informačním systému ETŘ v témže spisu prostřednictvím elektronického sběrného archu. První doručený nebo vlastní dokument se zaeviduje pod pořadové číslo jedna a ostatní dokumenty ke stejné věci se evidují podle pořadí, v němž byly doručeny nebo vznikly.
V obecné rovině lze konstatovat, že spis je tvořen dokumenty (vlastními nebo doručenými) evidovanými pod samostatnými pořadovými čísly. Při vyřizování dokumentů, které spolu souvisí, lze jedním dokumentem (průvodním dopisem) postoupit další dokumenty z jiných pořadových čísel téhož spisu jako přílohy hlavního dokumentu (průvodního dopisu).
K požadavku o sdělení nahlášeného prvního a posledního vozidla v roce 2022, včetně RZ a data „nahlášení jejich přestupkového konání“ sděluji:
první: 8. srpna 2022, …, 23. září 2022
poslední: 8. prosince 2022, …., 22. prosince 2022
K bodu 3)
Poskytujeme vám z obdržených podkladů v příloze vyžádané a zároveň zaznamenané informace, konkrétně ze spisového materiálu vedeného odborem vnitřní kontroly krajského ředitelství pod č. j. KRPT-…./ČJ-2022-070066-U. Řidiči byli zjištěni z knih provozu vozidel. Níže poskytuji výčet RZ vozidel (v tomto případě služebních vozidel), u kterých nelze dle policisty odboru vnitřní kontroly dovozovat protiprávnost jednání (o uvedeném jste byli jakožto podatel vyrozuměni, což schválil vedoucí odboru vnitřní kontroly krajského ředitelství mjr. Mgr. Petr Němec):
….
…
….
…..
Doprovodná informace: Při zveřejnění informací dálkovým přístupem bylo zapotřebí anonymizovat údaje třetí osoby a další údaje osobnostního charakteru, které jsou žadateli známy, nikoliv však veřejnosti. Rovněž informace v poskytnutých dokumentech jsou žadateli známy a nelze je zveřejnit dálkovým přístupem.