Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
Ovlivnění návykovou látku
Dotaz týkající se řidičů pod vlivem návykové látky
Dne 3. června 2015 obdrželo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje (dále jen „krajské ředitelství“) prostřednictvím datové schránky žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve znění:
„Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů žádám tímto Policejní orgán Krajského ředitelství o sdělení informací na níže uvedenou otázku ve vztahu k ústavnímu znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, který byl zpracován Znaleckým ústavem Psychiatrické nemocnice Bohnice, Ústavní 91, 181 02 Praha 8 Bohnice k věci Krajského soudu v Plzni, č.j. 7To 269/2014 ze dne 29.8.2014 a který stanovuje, že u amfetaminu/ metamfetaminu hladina 200 ng/ml (0,200 mg/l) v séru je hranicí, při níž není průměrná osoba schopna bezpečně řídit vozidlo, resp. je zcela vyloučena její způsobilost k řízení motorového vozidla a taktéž u látky 9-THC (Δ9-tetrahydrokanabinol) je stanovena hranice 10 ng/ml(0,010 mg/l), při níž je u průměrné osoby vyloučena způsobilost k řízení motorového vozidla:
Jakým způsobem Váš policejní orgán, v případě zjištění ovlivnění návykovou látkou u řidiče, který se podrobil odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu, provádí zjišťování důkazů při vyšetřování přítomnosti návykové látky amfetaminu/metamfetaminu, nebo látky 9-THC (Δ9-tetrahydrokanabinol, aby vyloučil ve vztahu k výše uvedeným hodnotám, stanoveným zmíněným znaleckým posudkem podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kde je stěžejním znakem skutkové podstaty jednání pachatele ve stavu vylučujícím způsobilost?“
Jako odpověď k žádosti o informace uvádíme následující:
Při odhalování protiprávního jednání pod vlivem jiných návykových látek policisté postupují dle čl. 61 - 66 závazného pokynu policejního prezidenta č. 160/2009, kterým se upravuje postup na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, v platném znění (dále jen „ZP PP“). Policisté při kontrole dodržování zákazu požívání návykových látek postupují též dle čl. 34 pokynu ředitele ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR č. 1/2010, kterým se upravuje postup při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
V případě, že výsledek orientačního vyšetření je pozitivní nebo v případě, že z chování a vystupování kontrolované osoby jednoznačně vyplývá podezření na ovlivnění návykovou látkou a požití alkoholu bylo dechovou zkouškou vyloučeno, policista vyzve řidiče k odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah jiné návykové látky než alkoholu. V rámci odborného lékařského vyšetření zajistí policista odběr vzorku moči a odběr vzorku krve (čl. 62 odst. 1 ZP PP).
Orgán policie doručí na odborné zdravotnické zařízení odebrané biologické materiály, kde je provedeno prvotní zjištění z moči a krevní vzorek uschován pro případnou potřebu znaleckého zkoumání (čl. 62 odst. 2 ZP PP).
Další postup po zajištění biologických materiálů není uvedenými interními akty řízení detailně stanoven.
V obecné rovině je v čl. 28 ZP PP stanoven postup při zjištění dopravního přestupku spáchaného pod vlivem jiné návykové látky (policista postupuje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a dle zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, jakož i podle závazného pokynu policejního prezidenta č. 221/2011, kterým se upravují některé postupy v řízení o přestupcích).
Dále je v čl. 64 odst. 1 ZP PP uvedeno, že při zjištění dopravního přestupku nebo trestného činu spáchaného pod vlivem jiných návykových látek policista postupuje obdobně jako v čl. 59 odst. 1 ZP PP („Při zjištění dopravního přestupku nebo trestného činu spáchaného pod vlivem alkoholu policista postupuje podle právních předpisů a zakáže řidiči další jízdu, případně v další jízdě řidiči zabrání.“). Odkazovanými právními předpisy jsou opět zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k výše uvedenému jsou dílčí diference v postupu jednotlivých organizačních článků krajského ředitelství primárně dány rozdíly v zastávaných právních názorech jednotlivých okresních státních zastupitelství (dále jen „OSZ“).
Povinný subjekt dále specifikoval postup po zajištění vzorků biologických materiálů, a to dle vyjádření vedoucích dopravních inspektorátů jednotlivých územních odborů krajského ředitelství (dále jen „DI“) a dálničního oddělení odboru služby dopravní policie krajského ředitelství (dále jen „DO“) nebo jejich zástupců.
K dané problematice bylo dle 7. listopadu 2011 odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra vydáno pod č. j. MV-115203-2/OBP-2011 stanovisko, které bylo zasláno jako příloha žadateli.
Dále bylo dne 23. dubna 2014 vydáno Ministerstvem dopravy pod č. j. 86/2014-510-LV/2 stanovisko k zakotvení tzv. analytického principu a zavedení právní domněnky, že řidič je ovlivněn jinou návykovou látkou, je-li v jeho krevním vzorku zjištěno určité nadlimitní množství této látky. Toto stanovisko bylo rovněž zasláno jako příloha žadateli.