Stížnosti
- Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 1 správního řádu jsou za stížnost považována taková podání, ve kterých dotčené osoby poukazují na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu, přičemž správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany.
Pojem „dotčené osoby“ je vymezen v ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu, jakožto osoby, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Dotčené osoby mohou jednat osobně nebo v zastoupení. V takovém případě se rozlišuje zastoupení zákonné (vzniklé přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí příslušného orgánu) a smluvní. Zástupcem může být jak osoba fyzická, tak i právnická. Způsobilost jednat v zastoupení je zapotřebí prokázat.
S přihlédnutím k ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu lze za nevhodné chování považovat zejména porušování povinnosti chovat se zdvořile a podle možností vycházet vstříc.
Pojem „úřední osoba“ je vymezen v ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu, jakožto každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu.
- Stížnost lze ve smyslu ustanovení § 175 odst. 3 správního řádu podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
Stížnost by měla být co nejkonkrétnější. Měla by obsahovat všechna známá fakta. Směřuje-li proti policistovi, měla by obsahovat zejména jméno či služební číslo, případně registrační značku vozidla, jehož posádka vykonávala služební činnost.
Důležité je přesné popsání místa a času, kdy došlo k události, která je příčinou stížnosti, uvedení případných svědků a dalších skutečností, které by co nejpřesněji popisovanou situaci konkretizovaly.
- Ve smyslu ustanovení § 175 odst. 4 se stížnost podává u toho správního orgánu, který vede řízení.
V rámci Policie ČR je tedy zapotřebí podat stížnost u útvaru Policie ČR, proti jehož příslušníkovi nebo zaměstnanci směřuje. Za správné vyřízení stížnosti odpovídá ředitel útvaru Policie ČR.
Uvedené určení příslušnosti je nutno důsledně dodržovat. V první řadě je nutno obracet se na ředitele příslušného policejního útvaru (tj. na nadřízeného konkrétnímu příslušníku nebo zaměstnanci Policie ČR). Pokud ten, kdo stížnost podává, tento postup nedodrží, prodlužuje se doba vyřízení stížnosti. Není tedy na místě zasílat stížnosti k rukám ministra vnitra či policejního prezidenta (samozřejmě s výjimkou, že právě oni jsou nadáni kompetencí k vyřízení, což jsou situace zřídka kdy se vyskytující).
Kontakty:
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Středočeského kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Libereckého kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Pardubického kraje
email: není k dispozici tel.: 974 561 509 fax: 974 561 228
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie kraje Vysočina
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Zlínského kraje
Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje
Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky
Upozornění: Tato spojení nezajišťují pomoc v tísni. V naléhavých případech se obracejte na nejbližší policejní útvar nebo linku tísňového volání 158.
- Stížnost, která nebyla vyřízena ihned, musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení útvaru příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
- Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.