Policie České republiky – KŘP Moravskoslezského kraje
MŘP Ova - Žádost o informace
Žádost o informace - kopie ze spisového materiálu.
Žádost o informace, cituji: „Vážení dne 26.2.2016 jsem Městskému ředitelství Policie ČR v Ostravě předal oznámení ohledně dvou smluv k obchodnímu centru Odra v Ostravě Výškovicích.
Dle vyrozumění č.j. KRPT-...................... z ................... "vzhledem k tomu, že policejní orgán dosud nezajistil veškeré podklady potřebné pro své rozhodnutí, šetření případu nadále pokračuje."
Dne16.5.2016 jsem u Vás osobně předal "doplnění oznámení ze 26.2.2016".
Dne 9.6.2016 jsem převzal vyrozumění č.j. KRPT-........................... ze ........................ o uložení mého oznámení bez dalšího opatření.
V této souvislosti článek 2 odst. (3) ústavy ČR stanoví: "Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon", a podobně čl. 2 odst. (2) Listiny základních práv a svobod stanoví: " Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví."
Dále zákon č.141/1961 Sb.- trestní řád v platném znění (dál TŘ) stanoví v § 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci v odstavci:
"(1) Nejde-li ve věci o podezření ze spáchání trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména
a) odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo
b) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání."
Tato ustanovení TŘ jste ignorovali.
Proto v rámci práva na informace dle zákona č. 106/1999 Sb. žádám poskytnout následující informace:
1) sdělit, jaké ustanovení kterého zákona Vám umožnilo nevyzvat mne ani k podání vysvětlení,
2) sdělit, o jak datované písemnosti o čem pojednávající (v jaké věci) jde na č.j.KRPT................................,
3) poskytnout mi informace obsažené v písemnostech č.j. KRPT-........................
až č.j. KRPT-.........................., a to poskytnutím jejich kopií,
4) sdělit, jaké ustanovení kterého zákona Vám umožnilo v rozporu s § 159a TŘ uložil mé oznámení bez dalšího opatření?
5) Poznamenávám že dle Vašeho Vyrozumění jste věc odložili, nejde tak již o "živý spis", a není proto žádná zákonná překážka vyhovět mé žádosti.“
Odpověď:
K bodu 1) Vy jako oznamovatel jste policejnímu orgánu v prvotním oznámení poskytl všechny potřebné informace k prošetření věci. Policejní orgán neshledal za potřebné Vás vyzvat k podání vysvětlení ve věci, neboť k povaze a obsahu oznámení nepředpokládal, že by z Vaší strany podané vysvětlení přineslo nové skutkové zjištění. V dané věci policejní orgán postupoval v intencích zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, kdy ustanovení § 61 odst. 1 písm. a) výslovně uvádí, že „Policie může požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele”.
K bodu 2)
- Č.j. KRPT-.................................: výzva k podání vysvětlení, 4. 4. 2016, ve věci .........................trestní oznámení
- Č.j. KRPT-.................................: výzva k podání vysvětlení, 4. 4. 2016, ve věci ......................... trestní oznámení
- Č.j. KRPT-..................................: úřední záznam o podání vysvětlení, 12. 4. 2016, ve věci ....................... trestní oznámení
- Č.j. KRPT-..................................: úřední záznam o podání vysvětlení, 20. 4. 2016, ve věci..................... trestní oznámení
- Č.j. KRPT-.................................: doplnění oznámení – email, 16. 5. 2016, doplnění oznámení ze dne 26. 2. 2016
- Č.j. KRPT-...................................: návrh na založení ad acta, 30. 5. 2016, ve věci .............................. trestní oznámení
K bodu 3) V příloze zasílám požadované anonymizované kopie elektronických obrazů dokumentů – příloha č. 1.
K bodu 4) Policejní orgán nejednal v rozporu s ustanovením § 159a trestného řádu. Nutno podotknout, že v rámci Vašeho dotazu dle zák. č. 106/1999 Sb. vedeného pod č. j. KRPT-.............................. jsme zasílali 21. června 2016 spisový materiál na Ministerstvo vnitra ČR se stížností na odpověď povinného subjektu, týkající se právě výše uvedeného ustanovení. Je vhodné počkat na rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR v otázce stížnosti a dle odpovědi volit další případný postup.
Povinnému subjektu v tuto chvíli nezbývá než opět konstatovat, že ve věci nebyly zahájeny úkony trestního řízení, proto věc nemohla být odložena dle ustanovení § 159a trestního řádu. Věc byla administrativně ukončena tzv. založením, neboť v oznamovaném jednání nebylo spatřeno podezření z přestupku či jiného správního deliktu. Jedná se o tzv. šetření pojmenované v ustanovení § 158 odst. 1 trestního řádu, které je však vedeno v intencích zákona a Policii České republiky, kde je uvedeno, že policista před zahájením úkonů trestního řízení z vlastní iniciativy nebo na základě podnětu jiné osoby anebo orgánu za účelem získávání poznatků o trestné činnosti vyhledává, odhaluje, a je-li to potřeba i dokumentuje skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. V tomto konkrétním případě nebyly zjištěny důvody podstatné k zahájení úkonů trestního řízení, proto věc byla administrativně ukončena „založením“.
Zákon přesně nespecifikuje tento postup. V souladu s ustanovením. § 158 odst. 2 trestního řádu policejní orgán přijímá oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Z komentáře Jiří Jelínek a kolektiv, Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou, 1. vydání podle stavu k 1. 1. 2010 na straně 704 je v komentáři uvedeno cituji: „Policejní orgán přijaté oznámení musí kvalifikovaně posoudit, zda je důvodné a zda tedy přichází v úvahu postup podle § 158 odst. 3 tr. řádu, anebo zda je nedůvodné (není možné učinit podezření ze spáchání trestného činu, není důvod pro postup podle § 158 odst. 3 tr. řádu). V případě oznámení, ze kterých není možné učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, podle našeho názoru postačí pouze vyrozumět oznamovatele. Jde o opatření, proti kterému není přípustný opravný prostředek.“
V této konkrétní věci policejní orgán věc ukončil neformálním opatřením, které nemá náležitosti rozhodnutí. Jedná se o obecnou praxi v rámci celé České republiky, netýká se pouze Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Okresní státní zastupitelství v Chrudimi, ve svém výsledku o přezkumu vedeným pod 1 ZN 62/2011-6 ze dne 24. května 2011 uvádí, v souvislosti s ustanovením § 158 odst. 1 trestního řádu:„…uvedené ustanovení trestního řádu je aplikováno v případech, kdy od počátku není jednoznačně zřejmé, zda je či není dáno podezření ze spáchání trestného činu. Pokud prvotním šetřením není potvrzeno důvodné podezření, resp. zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je toto šetření uzavřeno v režimu podle § 158 odst. 1 trestního řádu uložením či založením věci, tedy opatřením, jehož oficiální pojmenování skutečně v trestním řádu chybí, a proti němuž není přípustná stížnost, neboť není rozhodnutím, mezi která patří konkrétně usnesení. Pojem „uložení věci“ tedy trestní řád oficiálně nezná, ale připouští, což není dílem orgánů činných v trestním řízení, nýbrž legislativců a zákonodárců. Proto v postupu specializovaného policejního orgánu v konkrétní trestní věci včetně způsobu ukončení šetření neshledávám po stránce formální žádného pochybení…“
Dokonce i Ústavní soud České republiky v usnesení ze dne 22. ledna 2009 I. ÚS 3135/08 uvádí, že „ Toliko stát je nositelem monopolu trestního stíhání a pouze orgány přípravného řízení rozhodují o tom, zda zahájí úkony v trestním řízení. Jestliže tyto orgány shledají, že z podaného oznámení nevyplývá vůbec žádné podezření ze spáchání trestného činu, nejsou povinny zahájit úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. a nejsou povinny věc odkládat nebo jinak vyřizovat postupem podle § 159a tr. ř“ a dále se zde uvádí „Pokud tedy policejní orgán posoudil podání stěžovatele pouze jako souhrn zaslaných informací, tyto prověřil a stěžovatele o tom zákonným způsobem vyrozuměl, postupoval tak dle zákonných ustanovení trestního řádu….“ A jinde v textu „Takový postup plně koresponduje s požadavky ustanovení § 158 odst. 2 trestního řádu.“
Nad rámec dotazu povinný subjekt konstatuje, že v předmětné věci Vám bylo zasláno vyrozumění vedené pod č. j. KRPT-..............., ve kterém mimo jiné máte uvedeno poučení i ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) trestního řádu, kdy statní zástupce je oprávněn od policejního orgánu vyžadovat k přezkoumání i spisy, v nichž nebyly zahájeny úkony trestního řízení.
Úvodní část Vaší žádosti o informace povinný subjekt posoudil dle obsahu a vyhodnotil jako stížnost na postup policejního orgánu při šetření věci, resp. na způsob jejího ukončení. Spisový materiál byl z toho důvodu dne 16. června 2016 za účelem posouzení zákonnosti postupu policejního orgánu postoupen na Okresní státní zastupitelství v Ostravě. Je již tedy na státním zástupci, zda shledá důvody pro uložení sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, příp. dalších pokynů.
por. Mgr. Kateřina Špoková
komisař