Historie policie a četnictva
Místo čtyř oddělení policejního ředitelství v době Rakouska-Uherska vznikl za první republiky větší počet samostatných odborných oddělení: tiskové, spolkové a divadelní, dopravní, oddělení pro zbrojní pasy, úřadovna pro potírání lichvy a oddělení pro poříční policii, které podle potřeby působilo samostatně nebo jako součást oddělení pro zbrojní pasy.
Vznikl také Ústřední přihlašovací úřad a pasové oddělení, jenž měl v kompetenci vydávání cestovních pasů, občanských legitimací, plavebních knížek. Dále evidoval osoby, které přišly do Prahy z míst postižených nakažlivými chorobami.
Bezpečnostní oddělení se zabývalo všeobecnou agendou veřejné bezpečnosti a dělilo se na několik dalších speciálních útvarů, jako např. železniční oddělení, poštovní, mravnostní, evidenční, oddělení krádeží, korespondenční oddělení, oddělení pro stíhání kapesních zlodějů, oddělení pro stíhání padělatelů platidel, šeků a cenných papírů, zajišťovací úřad, trestní rejstřík, oddělení ztrát a nálezů, oddělení pro správu policejních věznic, stanice policejních psů, redakce policejních tisků. V roce 1929 byla při bezpečnostním oddělení zřízena Všeobecná kriminální ústředna s celostátní působností.
Ta vedla ústřední evidenci zločinců, pátrala po nezvěstných osobách, poskytovala pomoc úřadům při stíhání zločinců, při identifikaci mrtvol, měla na starost výcvik bezpečnostních orgánů v organizaci pátrání. Stejně jako jinde byly výkonnými orgány policejního ředitelství sbory uniformované a neuniformované bezpečnosti.