Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 
Plzeňský kraj název

Policie České republiky – KŘP Plzeňského kraje

Povolání policista

Informace o uplatnění u Policie ČR, přijímací řízení, vznik, změna a zánik služebního poměru 

  • Povolání policista
  • Uplatnění v Policii České republiky
  • Základní podmínky pro přijetí do služebního poměru
  • Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče
  • Ostatní zajímavosti ke služebnímu poměru

Povolání policista

     Práci v jednom z bezpečnostních sborů - Policii České republiky a samotný výkon policejní služby je vhodné chápat jako celoživotní povolání se všemi zákonnými a morálními pravidly.
     Úkolem příslušníka Policie České republiky (dále jen „policisty“) je především chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti, prosazovat zákonnost, chránit práva a svobody osob, preventivně působit proti trestné a jiné protiprávní činnosti a potírat ji, usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti (Etický kodex Policie České republiky).
     Podle zákona o Policii České republiky, se jedná zejména o úkoly v oblasti ochrany života, zdraví a majetku, odhalování a prevence trestných činů, zajišťování veřejného pořádku, boj proti terorismu a organizovanému zločinu, ale i dohled nad bezpečností a plynulostí silničního provozu.
     Policistou by se měl stát takový občan, který chce ve svém životě zastávat a ctít zákon, přistupovat individuálně a spravedlivě ke každému občanovi a prohlubovat svoje znalosti a odbornou kvalifikaci.

Uplatnění v Policii České republiky

Uplatnění v Policii České republiky

     Policie České republiky (dále jen „policie“) nabízí uplatnění především uchazečům v uniformované složce policie, kteří mají zájem o pořádkovou policejní službu. Služební poměr je upraven zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2007.
     Noví policisté jsou zařazováni především pro výkon služebního místa u služby pořádkové nebo dopravní policie.
     K ostatním službám policie, jakou je například ochranná služba a letecká služba, jsou zařazováni policisté, kteří splňují stanovenou dobu trvání služebního poměru, a také specifické požadavky pro převedení a absolvují  odbornou přípravu.
     Rovněž služba kriminální policie a vyšetřování, útvar rychlého nasazení, útvar pro odhalování organizovaného zločinu a další speciální útvary obsazují volná služební místa policisty, kteří splňují minimální dobu trvání služebního poměru a dále splňují minimální stupeň vzdělání pro služební hodnost a tarifní třídu (tj. kvalifikační požadavky pro příslušné služební místo stanovené zákonem - § 7). Výjimkou není ani splnění určitých specifických požadavků pro práci v těchto útvarech a povinnost absolvovat další speciální ověřování způsobilosti, odbornou přípravu a výcvik.
K základním policejním službám patří zejména:
Služba pořádkové policie
- chrání veřejný pořádek, bojuje proti kriminalitě, provádí trestní a přestupkové řízení, dohlíží na bezpečnost silničního provozu. Kromě základních útvarů (obvodních a místních oddělení) jsou v některých větších městech součástí pořádkové policie také pohotovostní motorizované jednotky, stálé pořádkové jednotky a oddíly jízdní policie
Služba dopravní policie
- dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení, vyšetřuje dopravní nehody a kontroluje doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla 
Uplatnění v pracovním poměru v Policii ČR
     Vedle služebního poměru nabízí policie také uplatnění v pracovním poměru, který je upraven zákoníkem práce. Obvykle se jedná o pracovní pozice v oblasti servisní údržby, programátorů, techniků a v omezeném počtu i některých dalších specializací. Podmínky pro přijetí i přijímací řízení však nepřekračují běžný standard (zdravotní prohlídka nezbytná pro nástup do zaměstnání, bezúhonnost, popř. psychologické vyšetření).

Základní podmínky pro přijetí do služebního poměru

Základní podmínky pro přijetí do služebního poměru
Uchazeč se zájmem vykonávat službu v policii musí doručit na příslušné personální pracoviště policie písemnou žádost o přijetí do služebního poměru a musí dále splňovat následující podmínky:
  1. občanství České republiky
  2. věk nad 18 let
  3. bezúhonnost
  4. minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou
  5. fyzickou, zdravotní a osobnostní způsobilost k výkonu služby
  6. není členem politické strany nebo politického hnutí
  7. nevykonává živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost a není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost 
 V praxi to znamená:
·        Otázka bezúhonnosti je řešena Zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“ v § 14. Bezúhonnost se prokazuje opisem z evidence Rejstříku trestů, který zajišťuje Policie ČR. Policie je dále oprávněna k tomu, aby v rámci přijímacího řízení využívala vlastní evidence a evidence Ministerstva vnitra ČR k ověřování údajů o uchazeči. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí jako by nebyl odsouzen. V případě jednání, které je v rozporu s požadavky kladenými na policistu, posuzuje konkrétní situaci a s konečnou platností rozhoduje, zda byla splněna podmínka bezúhonnosti, služební funkcionář.
·        Minimální stupeň vzdělání - nejméně ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou.
·        Fyzická, zdravotní a osobnostní způsobilost se prokazuje v průběhu přijímacího řízení, jehož součástí je i vyšetření zaměřené na zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek. Fyzická způsobilost se prokazuje testy tělesné zdatnosti, zdravotní způsobilost je posouzena policejním lékařem a osobnostní způsobilost se prověřuje psychologickým vyšetřením.
Doklady nezbytné pro přijímací řízení:
     Po registraci žádosti je uchazeč vyzván k osobnímu pohovoru. V rámci pohovoru předloží uchazeč tyto doklady: občanský průkaz, doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání, u uchazečů, kteří dříve podléhali branné povinnosti se vyžaduje vojenská knížka z důvodu zápočtu praxe a sociální evidence.
     V další fázi přijímacího řízení je zájemce o přijetí požádán o napsání životopisu, vyplnění osobního dotazníku a předložení těchto dokladů:
·        výpis ze zdravotní dokumentace registrujícího lékaře (ve formě vyplněného dotazníku pořídí uchazeč  u svého ošetřujícího lékaře)
·        doklad o dosavadní praxi včetně vojenské služby, mateřské dovolené, další mateřské dovolené a rodičovské dovolené, popř. posudek z předchozího zaměstnání
·        čestné prohlášení o tom, že uchazeč není členem politické strany nebo politického hnutí a že nevykonává živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost a není členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost
·        souhlas s poskytováním a zpracováním osobních údajů
Průběh přijímacího řízení:
     Přijímací řízení zahajuje policie s uchazečem, který doručí písemnou žádost o přijetí a splňuje výše uvedené podmínky. V případě, že v policii není volné služební místo, přijímací řízení se nezahájí. Přijetí občana do služebního poměru nelze odepřít z důvodu věku, rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, jakož i z důvodu členství v odborových organizacích a jiných sdruženích. S uchazečem je jednáno ústně a písemně. Přijímací řízení obvykle trvá 3 měsíce. V průběhu řízení uchazeč absolvuje psychologické vyšetření, prověrku tělesné zdatnosti, zdravotní prohlídku a další personální řízení.
     Psychologické vyšetření je zaměřeno na zjišťování osobnostních předpokladů potřebných pro výkon služby na základních policejních služebních místech. Uchazeči absolvují vyšetření, v jehož průběhu vyplňují osobnostní dotazníky, podrobují se výkonovým testům a účastní se řízeného rozhovoru s psychologem. Výsledkem vyšetření je komplexní posouzení vhodnosti uchazeče pro výkon služby. Psychologické vyšetření provádějí výlučně psychologická pracoviště policie nebo ministerstva vnitra. Pokud uchazeč nesplní kriteria nutná pro přijetí, může další psychologické vyšetření podstoupit nejdříve za 2 roky.
        Prověrka fyzické zdatnosti se skládá ze čtyř testů: člunkového běhu, běhu na 1000 m, celomotorického testu a cvičení kliků.
     Komplexní zdravotní prohlídka sleduje posouzení zdravotní způsobilosti k výkonu služby. Přísná zdravotní kriteria jsou prevencí před případným poškozením zdraví v důsledku náročných podmínek služby policistů.
Od přijímacího řízení mohou obě strany kdykoliv v jeho průběhu odstoupit. Každý uchazeč je o výsledku přijímacího řízení vyrozuměn písemně. Personální údaje nepřijatých uchazečů se archivují ještě další 3 roky a pak je policie zničí. Požádá-li uchazeč o přijetí opakovaně v průběhu následujících 3 let od první žádosti o přijetí, zohledňuje se při opětovném přijímacím řízení tento předchozí personální spis.
Na přijetí do služebního poměru není právní nárok, proto není vhodné v průběhu přijímacího řízení ukončit stávající pracovní poměr. Přijatí uchazeči jsou dále seznámeni s veškerými podmínkami služby včetně finančních a s pravidly výkonu služby a také textem služebního slibu, který se skládá v den nástupu do výkonu služby.

Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče

Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče

     Cílem prověřování fyzické způsobilosti je posoudit úroveň rozvoje pohybových schopností a dovedností uchazeče, která je nezbytná pro výkon služby. Toto prověřování je organizováno formou testů tělesné zdatnosti před komisí, která uchazeče hodnotí v kategoriích „ s p l n i l “ nebo „ n e s p l n i l “ podmínky fyzické způsobilosti k přijetí. Na testy tělesné zdatnosti se uchazeč dostaví v odpovídajícím sportovním oděvu a obuvi.
Uchazeči v rámci přijímacího řízení pro přijetí do služebního poměru Policie ČR musí ve čtyřech povinných disciplinách dosáhnout v celkovém součtu minimálně 36 bodů, z toho minimální výkon pro uznání discipliny je u člunkového běhu-4 body, v celomotorickém testu-4 body, u kliku vzpor-ležmo-4 body, a u běhu na 1000m-4 body. Nadstandardní výkon v jedné disciplině není důvodem pro zproštění od absolvování jiné discipliny. Bodově jsou hodnoceny cviky provedené správně a stanoveným způsobem. Nejpozději do ukončení základní odborné přípravy musí nově přijatí policisté splnit požadavky fyzické způsobilosti pro příslušnou skupinu podle místa služebního zařazení.
V následující textu jsou popsány jednotlivé testy s uvedeném příkladů bodů a výkonů:
Člunkový běh, 4x10m
Běh se provádí mezi dvěma metami vzdálenými 10 metrů. Startuje se vedle mety č. 1 a běží se šikmo mezi metami k metě č. 2, která se obíhá. Stejným způsobem se vrací zpět a obíhá se meta č. 1. Třetí úsek se běží přímo, následuje dotyk mety č. 2, rychlý obrat a při doteku mety č. 1 se zastavuje čas.
Body
Výkon
4
14,5
6
13,4
8
12,3
10
11,6
12
11,2
14
10,8
Klik vzpor ležmo (opakovaně)
Správně vykonaný cvik vypadá následovně. Leh na břiše, skrčené paže opřít dlaněmi o zem tak, aby špičky prstů byly v úrovni ramen. Dopnutím paží v loktech spor. Zpět se pokračuje pokrčením paží minimálně o 90 stupňů zpět do kliku. Trup je při celém cvičení zpříma, pánev se nevysazuje, ani neprohýbá.
 Body
Výkon
4
18
6
22
8
26
10
30
12
34
14
38
Celomotorický test, CMT test (opakovaně), 2 min.
Při tomto testu jde o co největší počet provedených cviků v době dvou minut. Popis cviku je následující: cvičící ze stoje spatného přechází přes dřep do lehu na břiše a zvedne ruce z podložky, přechází zpět opět přes dřep do stoje spatného, dále pokračuje přes dřep do lehu na napřímená záda, ruce se dotknou podložky podél těla a zpět přechází přes sed a dřep do stoje spatného. Za každý přechod do stoje spatného je počítáno jedno provedení cviku.
Body
Výkon
4
18
6
22
8
26
10
30
12
34
14
38
Běh na 1000 m
Úkolem je uběhnout uvedenou vzdálenost v co nejkratším čase. Ověřuje se střednědobá vytrvalost.
 Body
Výkon
4
5:15
6
4:50
8
4:30
10
4:10
12
3:50
14
3:30

Ostatní zajímavosti ke služebnímu poměru

     Služební slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“
     Služební slib se považuje za složený, stvrdí-li jej uchazeč svým podpisem. V případě, že uchazeč služební slib odmítne složit anebo jej složí s výhradami, jeho služební poměr nevznikne.
Vznik služebního poměru:
     Služební poměr vznikne dnem uvedeným v rozhodnutí služebního funkcionáře s personální pravomocí, kterým je policista k určenému datu ustanoven na služební místo. Služební poměr je s nově nastupujícím policistou uzavírán na dobu určitou v trvání 3 let. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí policista dnem, který následuje po uplynutí služebního poměru na dobu určitou, jestliže úspěšně vykonal služební zkoušku a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
Omezení vyplývající ze vzniku služebního poměru:
     Vzhledem k charakteru policejní práce musí policista dodržovat kázeň a přispívat k dobré pověsti a obrazu policie. Na policistu se vztahují i zvláštní omezení základních práv. Policista například nesmí být členem politické strany nebo hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch. Nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů subjektů, které provozují podnikatelskou činnost, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle zákona o služebním poměru s výjimkou činností uvedených v interním předpisu.
Kariérní postup v rámci výkonu služby:
     Policista je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v policii, pro které je stanovena služební hodnost vrchní referent. Postup obsazování služebních míst v rámci výkonu služby je upraven zákonem. Na uvolněné pozice (u specializovaných útvarů nebo např. u služby kriminální policie a vyšetřování) je policista ustanoven služebním funkcionářem, přičemž předpokladem pro toto ustanovení je zpravidla účast a umístění na prvním místě ve výběrovém řízení. Výběrovým řízením jsou obsazována místa od služební hodnosti inspektor (tarifní třída 5, hodnostní označení praporčík nebo nadpraporčík) a vyšší. Při výběrovém řízení se posuzuje služební hodnocení policisty, doba trvání služebního poměru, kvalifikace a dovednosti. Po výběrovém řízení ustanoví služební funkcionář na volné služební místo policistu, který se umístil první v pořadí vhodnosti pro obsazované služební místo. Není-li možno tohoto policistu na volné služební místo ustanovit, ustanoví na něj policistu, který se umístil jako následující v pořadí vhodnosti.
Hodnocení služebního výkonu
     Hodnocení služebního výkonu policistů je původní systém, který vznikl v rámci policie. Systém klade důraz na posuzování kvality odvedené práce. Hodnocení je podkladem pro další řízení a rozhodování v personálních otázkách. Provádí se nejméně jednou v průběhu kalendářního roku a příslušník je hodnocen svým přímým nadřízeným. Hodnocení probíhá formou posouzení kompetencí - tj. předpokladů k výkonu práce a záznamů významných událostí. Zásadní místo v systému hodnocení zaujímá rozhovor hodnoceného s nadřízeným. Výsledky hodnocení slouží například pro kariérní postup v rámci policie, jako podklad pro finanční odměňování, ale i kázeňské řízení.
Základní odborná příprava policistů
     Nově přijatí policisté do služebního poměru jsou povinni, bez ohledu na dosažené vzdělání, absolvovat základní odbornou přípravu v délce trvání devíti měsíců. Ta poskytuje policistovi vědomosti a dovednosti, rozvíjí jeho schopnosti a postoje, a učí ho uznávat hodnoty potřebné pro výkon policejních činností. Základní odborná příprava je rozdělena na část teoretickou a část odborné praxe.  Vědomosti a dovednosti získané v rámci základní odborné přípravy jsou obsahem služební zkoušky, jejíž vykonání je jednou z podmínek pro zařazení policisty do služebního poměru na dobu neurčitou. Policista má nárok tuto zkoušku vykonat nejdříve 6 měsíců a nejpozději měsíc před uplynutím doby, po kterou je zařazen do služebního poměru na dobu určitou ( tj. 3 roky)
Další vzdělávání policistů
     V rámci dalšího odborného vzdělávání policistů je vytvořen systém specializačních kurzů.
Policejní akademie České republiky
     Policejní akademie poskytuje v současné době svým studentům akreditovaný bakalářský a navazující magisterský a doktorský studijní program.
Skladba služebního příjmu, výsluhové nároky a další sociální výhody
     Odměňování policistů je upraveno zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Složky služebního příjmu policisty:
     Policista má nárok na služební příjem za výkon služby, který je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin za rok. Služební příjem je tvořen z následujících složek.
·        základní tarif (t.j. platový stupeň v platové třídě stanovený podle vzdělání, započítané praxe a služebního místa, na které je policista ustanoven )
·        zvláštní příplatek (např. za činnosti spojené s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení života nebo zdraví ve výši 1 000 až 6 000 Kč)
·        osobní příplatek (nenárokový)
·        odměna (např. splnění mimořádného úkolu)
·        příplatek za službu v zahraničí (poskytovaný v USD/EUR)
·        příplatek za vedení (dle řídící úrovně)
Naturální náležitosti:
     Příslušník policie má nárok na bezplatnou služební výstroj (uniforma, obuv) a doplňky ke služební výstroji.
Výsluhové nároky:
     Služební poměr policisty se v mnoha ohledech liší od běžného zaměstnaneckého poměru. Při skončení služebního poměru má policista nárok na některá další plnění. Pokud je policista propuštěn z důvodu porušení služebního slibu nebo spáchání úmyslného trestného činu, tak mu takovéto plnění nenáleží.
     Odchodné se poskytuje jednorázově po šesti letech trvání služebního poměru. Je poskytováno ve výši jednoho měsíčního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se o jednu jeho třetinu za každý další ukončený rok trvání služebního poměru. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního hrubého služebního příjmu.
     Výsluhový příspěvek činí 20% měsíčního služebního příjmu, jestliže policista vykonával službu alespoň po dobu 15 let. Za 16. až 20. rok služby se příspěvek zvyšuje o 3% za každý ukončený rok. Za 21. 25. rok služby se příspěvek zvyšuje o 2% za každý ukončený rok a za 26. rok služby a každý další ukončený rok služby se příspěvek zvyšuje o 1%. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 50% měsíčního služebního příjmu.
Sociální výhody:
     Základní doba služby policisty je 37,5 hodiny týdně a rozvrhuje se pravidelně nebo nepravidelně v jednosměnném, dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu. Policista má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Právně je upraven i nárok na udělování služebního volna. Dále je možné policistům, kteří studují nebo se účastní výběrového řízení, poskytovat studijní volno s nárokem na služební příjem. Vymezenému okruhu policistů, jejichž služební poměr trval alespoň 15 let, se poskytuje k upevnění jejich zdraví ozdravný pobyt v délce 14 kalendářních dní v roce ve formě lázeňské péče nebo tělesných rehabilitačních aktivit. Pro policisty je zajištěna bezplatná psychologická péče a provoz anonymní Linky pomoci v krizi. Pro potřeby policistů je zřízena síť resortních zdravotnických zařízení, která poskytují kvalifikovanou zdravotní péči. Lázeňské služby včetně rekondičních pobytů poskytují lázeňské léčebné ústavy zřízené Ministerstvem vnitra. Ve svém volném čase mohou policisté využívat také celou řadu resortních sportovních zařízení, případně se stát členy sportovních klubů policie rozmístěných po území celé republiky. Mezi další výhody lze zařadit například příspěvky na dovolenou či na kulturní akce z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Skončení služebního poměru
     Služební poměr u policie může skončit ze závažných důvodů, které nedovolují další setrvání ve služebním poměru.
Způsoby skončení služebního poměru:
·        uplynutím doby určité
·        úmrtím policisty nebo prohlášením za mrtvého
·        posledním dnem kalendářního roku, v němž policista dovršil věku 65 let
·        propuštěním a to například:
  1. na vlastní žádost
  2. z důvodu spáchání úmyslného trestného činu
  3. z důvodu spáchání nedbalostního trestného činu, pokud jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na policistu
  4. z důvodu porušení služebního slibu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst policie
  5. uložením kázeňského trestu odnětí služební hodnosti
  6. podle lékařského posudku zdravotnického zařízení dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím
  7. podle posudku psychologa policie pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby
  8. pokud byla omezena jeho způsobilost k právním úkonům a nebo byl této způsobilosti zbaven
  9. pokud porušil omezení vztahující se na členství v politické straně a zákaz jiné výdělečné činnosti než je služba v policii 
  10. pozbytím občanství České republiky
Kontakty
 
Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Nádražní 2, 306 28 Plzeň, telefon: 974 322 675, 602 642 297, e-mail: krpp.nabor@pcr.cz

vytisknout  e-mailem