Policie České republiky  

Přejdi na

Služba veřejnosti a prestižní povolání


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Činnost Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu

Žadatelka se domáhala následujících informací: 

1. Žádám o poskytnutí informace, zda po roce 1989 byla mezi Policií ČR a Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR, popřípadě jiným příslušným státním orgánem v ČR uzavřena dohoda o záměrném nevyšetřování komunistických zločinů, zejména nevyšetřování trestných činů konkrétních komunistických pachatelů s cílem, aby si komunisté fakticky podrželi veškerou moc ve státě a aby komunistickým pachatelům byla zajištěna trestní nestíhatelnost? Pokud taková dohoda či jiný akt jiné formy byl učiněn, žádám o uvedení data a o zaslání tohoto dokumentu ve fotokopii?
2. Od kdy do kdy byl ve funkci ředitele ÚDV plk. JUDr. Ing. Lubomír Blažek?
3. Od kdy do kdy byl ředitelem ÚDV Mgr. Irenej Kratochvíl?
4. Od kdy do kdy byl ředitelem ÚDV pan Hubálek, zároveň žádám o uvedení jeho celého jména popř. titulu?
5. Žádám o informaci, zda pan Hubálek (bývalý ředitel ÚDV) v minulosti pracoval u Ministerstva spravedlnosti ČR a zda je v příbuzenském poměru s paní Evou Hubálkovou, která je činná (resp. jinými úkoly pověřená) u ESLP ve Štrasburku?
6. Žádám o informaci od kdy do kdy byl ředitelem ÚDV pan Václav Benda?
7. Žádám o informaci od kdy do kdy byl ředitelem ÚDV JUDr. Pavel Bret?
8. Žádám o informaci od kdy do kdy byla ředitelkou ÚDV PhDr. Eva Michálková?
9. Kdo je k datu doručení této žádosti ředitelem ÚDV?
10. Kolik ředitelů ÚDV bylo členy KSČ?
11. Ve veřejných médiích proběhlo, že někteří ředitelé ÚDV byli nejenom členy KSČ, ale taktéž agenty STB. Žádám o informaci kteří ředitelé ÚDV byli bývalými členy KSČ či bývalými agenty STB?
12. Jestliže doposud nebyli stíháni pachatelé, kteří jsou trestně odpovědni za trestné činy spáchané na státní hranici v Československu, žádám o sdělení počtu ředitelů ÚDV. Kolik ředitelů ÚDV bylo trestně stíháno za zneužití pravomoci veřejného činitele, resp. zneužití pravomoci úřední osoby, jestliže doposud nebyly vyšetřeny trestné činy pachatelů odpovědných za spáchané trestné činy na bývalé státní hranici v Československu, jak o této skutečnosti informovala veřejná média zejména v srpnu 2016?
13. Žádám o sdělení, kolik komunistických soudců, bývalých členů KSČ, bylo trestně stíháno a kolik bylo odsouzeno za násilné rozdělení rodin (genocidu rodin a rodu) cca 50 kulackých rodin v bývalém Československu?
14. Kdy tyto zločiny proti lidskosti (zmíněné v bodu 13) byly předány Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu?
15. Kolik příslušných bývalých komunistických prokurátorů po roce 1990-]994, resp. později, státních zástupců po roce 1994 bylo trestně stíháno za nevyšetřené komunistických zločinů, kteří se snažili zajistit konkrétním komunistickým trestní nestíhatelnost?
16. Na internetu bylo uvedeno, že kolem 75 procent trestných činů spáchaných pachateli z řad bývalých členů KSČ nebylo ze strany pracovníků ÚDV vůbec vyšetřováno, ale dokonce, že pracovníci ÚDV přímo v příslušných archivech ničili důkazní listiny proti pachatelům z řad bývalých členů KSČ. Žádám o poskytnutí bližších a konkrétnějších počtů případů.
17. Kolik pracovníků ÚDV bylo bývalými členy KSČ a bývalými agenty STB?
18. Kdo dal pokyn, resp. příkaz k nevyšetřování nepromlčitelných zločinů proti lidskosti spáchaných pachateli, bývalými členy KSČ v letech 1945-1989; žádám o sdělení čísla jednacího takového pokynu, popř. kým byl učiněn ústně?
19. Kolik podaných trestních oznámení na konkrétní komunistické pachatele od roku 2011 odmítl ÚDV podle zákona vyšetřit?
20. Dotazuji se, zda formální název úřadu (ÚDV) odpovídá faktické skutečnosti?

Policie České republiky posoudila předmětnou žádost a poskytla žadatelce následující informace:

Ad 1. Taková dohoda ani „jiný akt jiné formy“ neexistuje a neexistoval.
Ad 2. JUDr. Ing. Lubomír Blažek nebyl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, nýbrž ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, který nebyl součástí Policie České republiky, nýbrž součástí Ministerstva vnitra České republiky.
Ad 3. Mgr. Irenej Kratochvíl byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v letech 1998-2008.
Ad 4. Bohuslav Hubálek nebyl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, nýbrž vedl koordinační centrum Středisko dokumentace protiprávnosti komunistického režimu při Ministerstvu spravedlnosti České republiky.
Ad 5. Povinný subjekt nedisponuje informacemi o rodinných poměrech pana Bohuslava Hubálka.
Ad 6. PhDr. Václav Benda byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v letech 1995–1998.
Ad 7. JUDr. Pavel Bret byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v letech 2008-2014.
Ad 8. PhDr. Eva Michálková je ředitelkou Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu od roku 2015 do současnosti.
Ad 9. Viz odpověď ad 8.
Ad 10. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako předchozí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, vylučuje členství příslušníků Policie České republiky v politických stranách a politických hnutích. Povinný subjekt nedisponuje informacemi o případné předchozí stranické příslušnosti policistů, neboť žádný právní předpis mu neumožňuje takové informace zjišťovat a uchovávat.
Ad 11. Podle zákona č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, označovaného též jako „lustrační zákon“, každý příslušník Policie České republiky zařazený na služebním místě ředitele útvaru musí mimo jiné doložit příslušným osvědčením („lustrační osvědčení“), že v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným zaměřením, příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve funkci náčelníka oddělení a vyšší ve Státní bezpečnosti a že nebyl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti.
Ad 12. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu měl od svého vzniku do současnosti celkem pět ředitelů. Žádný z nich nebyl trestně stíhán pro zneužití pravomoci veřejného činitele nebo pro zneužití pravomoci úřední osoby.
Ad 13. Povinný subjekt nedisponuje žádnou informací o trestním stíhání soudce z důvodů uvedených v otázce. 
Ad 14. Povinný subjekt nedisponuje žádnou informací o předání věcí uvedených v otázce Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu.
Ad 15. Povinný subjekt nedisponuje žádnou informací o trestním stíhání prokurátora, respektive státního zástupce z důvodů uvedených v otázce.
Ad 16. Povinný subjekt nedisponuje žádnou informací o jednání pracovníků Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu popsaném v otázce.
Ad 17. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako předchozí zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, vylučuje členství příslušníků Policie České republiky v politických stranách a politických hnutích. Povinný subjekt nedisponuje informacemi o případné předchozí stranické příslušnosti policistů, neboť žádný právní předpis mu neumožňuje takové informace zjišťovat a uchovávat. Policista nebo zaměstnanec zařazený v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, respektive zákonem č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, označovanými též jako „lustrační zákony“.   
Ad 18. Takový pokyn neexistuje a neexistoval.
Ad 19. Žádné.
Ad 20. Ano.      

PhDr. Jiří Vokuš, 11. listopadu 2016

vytisknout  e-mailem