Činnost odboru vnitřní kontroly
Žadatelka požadovala poskytnutí následujících informací:
„1) Jaký je předmět činnosti odboru vnitřní kontroly Policie ČR?
2) Jaké úkoly má odbor vnitřní kontroly Policie ČR?
3) Jakými zákonnými normami, interními akty, ZPPP a PPP byla a je tato činnost upravena (žádám o zaslání v elektronické podobě)
4) V jakých případech není kompetence odboru vnitřní kontroly řešit podnět v případě oznámení příslušníkem policie proti příslušníkovi policie? (včetně uvedení zákonných norem)
5) Jakou má odbor vnitřní kontroly kompetenci v řízeních ve věcech služebního poměru, vyjma řízení ukotvených v ust. § 171 z. č. 361/2003 Sb.? (včetně uvedení zákonných norem)
6) Jakou má odbor vnitřní kontroly kompetenci v případě oznámení pro porušení § 77 z. č. 361/2003 Sb. příslušníkem policie? (včetně uvedení zákonných norem)
7) V případě oznámení porušení § 77 z. č. 361/2003 Sb. příslušníkem policie, je povinností odboru vnitřní kontroly postoupit věc služebnímu funkcionáři, viz § 175 z. č. 361/2003 Sb.? (včetně uvedení zákonných norem)
8) Není činnost odboru vnitřní kontroly zaměřena primárně na podněty civilních osob vůči policistům, viz text v kurzívě?“
Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., předmětnou žádost posoudila a sdělila žadatelce následující:
K otázkám č. 1 a 2 - působnost a pravomoci odboru vnitřní kontroly, tedy i předmět činnosti a jednotlivé úkoly, stanoví organizační řády jednotlivých útvarů policie (viz citace níže).
Působnost odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR je obecně v organizačním řádu stanovená takto:
Odbor vnitřní kontroly odpovídá za
a) plnění úkolů v oblasti obecné a finanční kontroly[1]),
b) plnění úkolů v oblasti vyřizování podání,
c) plnění úkolů v trestním řízení, kde ve vymezeném rozsahu[2]) plní úkoly policejního orgánu, odhaluje a dokumentuje jednání, které má znaky přestupku a kázeňské přestupky spáchané policisty v souvislosti s výkonem služby, a odhaluje a dokumentuje přestupky spáchané zaměstnanci v souvislosti s pracovní činností,
d) plnění úkolů při objasňování příčin a odhalování okolností vzniku mimořádných událostí[3]),
e) plnění úkolů při získávání údajů[4]),
f) stanovení užití konkrétních forem a metod řešení problémů v činnosti útvarů policie, vyřizování podání, obecné a finanční kontroly, objasňování příčin a odhalování okolností vzniku mimořádných událostí, analýz a hodnocení metod, forem a činnosti při policejních opatřeních; vyhledává systémové nedostatky v činnosti policie,
g) metodické vedení kontrolního systému v policii a koordinaci jeho činnosti,
h) kontrolu služební a pracovní činnosti policistů a zaměstnanců při zajišťování fungování systému organizace a řízení policie s cílem dokumentovat úroveň dodržování právních předpisů a interních aktů řízení a navrhovat opatření k odstranění nedostatků,
i) stanovení úkolů, kontrolu a metodické vedení jejich plnění, analýzu a vyhodnocení jejich výsledků a navrhování opatření k nápravě v oblasti vyřizování podání, obecné a finanční kontroly, objasňování příčin a odhalování okolností vzniku mimořádných událostí a trestního řízení,
j) sjednocování forem a metod při plnění úkolů policejního orgánu, vyřizování podání, výkonu obecné a finanční kontroly a objasňování příčin a odhalování okolností vzniku mimořádných událostí,
k) sledování a soustřeďování informací a vyhodnocování trendů protiprávního jednání policistů a zaměstnanců a na základě analýzy navrhování opatření k řešení,
l) plnění úkolů sekretariátu stálé protikorupční komise policie.
(2) Odbor vnitřní kontroly spolupracuje
a) při harmonizaci používaných forem a metod činnosti s mezinárodními a nadnárodními systémy,
b) při vytváření podmínek pro působnost kontrolního systému policie a koordinuje jeho činnost s ostatními orgány veřejné správy,
c) s organizačními články prezidia, útvary policie a ministerstva na tvorbě, aktualizaci a realizaci systému vzdělávání v policii a v rámci své působnosti se ve zkušebních komisích účastní závěrečných zkoušek.
(3) Odbor vnitřní kontroly
a) předkládá zprávy o zásadních problémech v policii a navrhuje opatření k jejich řešení,
b) dokumentuje a identifikuje rizika v činnosti policie,
c) soustřeďuje informace a vyhodnocuje trendy protiprávního jednání policistů a zaměstnanců a na základě analýzy navrhuje opatření k řešení,
d) vytváří metodiku vyřizování podání v policii,
e) poskytuje organizačním článkům prezidia a útvarům policie stanoviska ve věcech výkonu kontroly a vyřizování podání v policii,
f) vydává a eviduje zmocnění pro kontrolní pracovníky kontrolních útvarů a pracovišť.
Působnost odborů vnitřní kontroly krajských ředitelství policie je v organizačních řádech krajských ředitelství obecně upravena takto:
Odbor vnitřní kontroly
b) stanovuje postupy a komplexní řešení problémů v činnosti organizačních článků ředitelství, včetně jejich koordinace při výkonu kontroly, vyřizování podání, ve vymezeném rozsahu v oblasti odhalování a dokumentování přestupků, trestního řízení, objasňování příčin a odhalování okolností vzniku mimořádných událostí[5]),
k) ve vymezeném rozsahu plní úkoly policejního orgánu[6]), odhaluje a dokumentuje jednání mající znaky přestupků a kázeňské přestupky[7]) spáchané policisty v souvislosti se služební činností nebo závažná porušení služebního slibu a odhaluje a dokumentuje přestupky zaměstnanců[8]) v souvislosti s pracovní činností, objasňuje příčiny a odhaluje okolnosti vzniku mimořádných událostí,
m) prošetřuje v rozsahu své působnosti petice, stížnosti[9]) a upozornění[10]) fyzických i právnických osob,
n) plní úkoly v oblasti prošetřování a vyřizování podání,
o) provádí kontrolu léčebného režimu práce neschopných zaměstnanců a příslušníků za zaměstnavatele a u příslušníků i za služební orgán,
t) získává údaje o činnosti policistů a zaměstnanců a činnosti policie v rámci působnosti ředitelství podle interního aktu řízení[11]), konstatuje zjištěný stav, který není porovnáván se stavem žádoucím.
[1]) Nařízení Ministerstva vnitra č. 55/2003, o obecné kontrole a supervizní činnosti.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
[2]) Pokyn policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení.
[3]) Čl. 2 písm. d) bod 3 závazného pokynu policejního prezidenta č. 136/2006, kterým se upravuje postup při hlášení událostí a provozování informačního systému „UDÁLOST“.
[4]) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 230/2012, o obecné kontrole a vyřizování podání.
[5]) Čl. 2 písm. d) bod 3 závazného pokynu policejního prezidenta č. 136/2006, kterým se upravuje postup při hlášení událostí a provozování informačního systému „UDÁLOST“.
[6]) Čl. 9 odst. 1, závazného pokynu policejního prezidenta č. 103/2013.
[7]) § 50 zákona č. 361/2003 Sb.
[8]) § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
[9]) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
Zákon č. 500/2004 Sb.
[10]) § 97 zákona č. 273/2008 Sb.
[11]) Čl. 9 závazného pokynu policejního prezidenta č. 230/2012 o obecné kontrole a vyřizování podání.
K otázce číslo 3 - odbor vnitřní kontroly se při své činnosti řídí interními akty řízení Ministerstva vnitra a policejního prezidenta a zákonnými normami právního řádu České republiky. Obecně závazné právní předpisy jsou veřejně dostupné a informační povinnost se na ně nevztahuje. Co se týká interních aktů řízení, primárně (nikoliv však výlučně) byla a je činnost odborů vnitřní kontroly upravena závazným pokynem policejního prezidenta č. 187/2008, o kontrole a vyřizování podání, závazným pokynem policejního prezidenta č. 230/2012, o obecné kontrole a vyřizování podání, pokynem policejního prezidenta č. 44/2018, o vnitřní kontrole, získávání údajů, referenčním průzkumu a vyřizování podání (vnitřní kontrolní řád) a nařízením Ministerstva vnitra č. 55/2003 o obecné kontrole a supervizní činnosti. Tyto interní akty řízení Policie České republiky zároveň žadatelce zaslala.
K otázkám č. 4, 5, 6 a 7 povinný subjekt sdělil, že k odpovědím na tyto dotazy je možné dojít analýzou relevantních právních norem. Jak praví § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuáloního. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. se však povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Povinný subjekt je povinen poskytovat pouze ty informace, které se vztahují k jeho působnosti, a které má nebo by měl mít podle obecně závazného právního předpisu k dispozici. Naopak zákon č. 106/1999 Sb. nestanovuje povinnost nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, vytvářet právní analýzy či hodnocení na základě zadání žadatele.
K otázce č. 8 povinný subjekt sdělil, že není.
pplk. Mgr. art. et Mgr. David Schimmer – 13. 6. 2018