Černé září
Datum 5. září se nesmazatelně zapsal černým písmem do historie novodobých olympijských her.
Celou akci připravil a zorganizoval Abou Daoud. Do Mnichova přivezl zbraně, které ukryl na nádraží v samoobslužných boxech. Pomocí své známé, která byla provdána za pedagoga mnichovské university a která přesvědčila strážné na bráně olympijské vesnice, že Abou Daoud je představitel brazilské delegace, měl možnost si prohlédnout olympijskou vesnici. Dostal se i k pavilonu pro izraelské sportovce. Svou návštěvu zopakoval ještě další den, tentokrát již s dvěma veliteli vražedného komanda. Přímo na místě jim vysvětlil svůj plán. Hlavním cílem nebylo Izraelce pobít, ale vzít je jako rukojmí. Abou Daoud před zahájením akce dopředu připravil texty ultimát, kterým únosci budou požadovat propuštění 236 palestinských vězňů v Izraeli.
Akce započala v ranních hodinách 5. září 1972. Neproběhla ale podle představ teroristů Bylo zajato jen 13 sportovců, přičemž Daoudův předpoklad byl minimálně dvojnásobný. Napadení izraelští sportovci, trenéři i rozhodčí se navíc ozbrojeným útočníkům neohroženě postavili, dva na to doplatili životem, dalším dvěma se podařilo uniknout. Izraelská vláda odmítla propustit palestinské vězně. Mezitím německá strana zajistila převoz 8 únosců a zbylých 9 rukojmích 2 vrtulníky na mnichovské letiště. Odtud měli odletět do Egypta. K tomu nedošlo. Po zásahu německého protiteroristického komanda bylo na letišti zastřeleno 5 teroristů, další 3 zajati. Bohužel Němci nezabránili smrti všech 9 rukojmích. Při zásahu zemřel i jeden německý policista.
Abou Daoud toto vše sledoval v televizi na hotelovém pokoji. Po ukončení akce německé policie spěšně opustil hotel a odletěl do Tunisu.
V roce 1977 se v tisku objevilo jeho jméno v souvislosti s masakrem Izraelců v Mnichově 1972. V té době se zdržoval v Paříži. Na základě zatykače německých úřadů byl zadržen z důvodů spolupachatelství při braní rukojmí, vraždách a pumových atentátech. V průběhu jeho zadržení ale nebyla dle francouzských úřadů stoprocentně zjištěna jeho pravá totožnost, a proto byl jen vyhoštěn do Alžírska.
Po tomto incidentu se Abou Daoud snažil pohybovat jen ve spřátelených destinacích. K nim patřilo i socialistické Československo. Poté, co bylo již oficiálně jeho jméno spojeno s mnichovským masakrem, navštívil naši zemi několikrát. Podle záznamů StB Abou Daoud v červnu 1977 přicestoval do Prahy paradoxně u příležitosti zasedání Mezinárodního olympijského výboru. V srpnu 1978 se v Československu opět vyskytoval coby alžírský občan Amara Salem Azeman. StB o jeho návštěvách věděla. Monitorovala jeho pohyb a bylo jí jasné, že důvodem jeho pobytu není turistika, ale schůzky s cizími státními příslušníky a arabskými diplomaty se vztahem k problematice mezinárodního terorismu. Taktéž bylo příslušníkům StB známo, že Abou Daoud se prokazuje falešnými cestovními pasy. Jedinou reakcí StB bylo, že pobyt na území Československa byl Abou Daoudovi oficiálně zakázán. Přesto minimálně v dubnu 1989 coby irácký občan Mahdik Tarik Shakira Československo znovu prokazatelně navštívil.
Vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se počátkem roku 2006 pokusili prověřit, zda se odpovědní funkcionáři StB nedopustili trestného činu tím, že přestože měli informace o tom, že se na našem území pohybuje mezinárodně hledaný terorista, nijak nekonali. Dozorující státní zástupce v pasivním přístupu vedení StB ale žádné podezření z trestného činu neshledal a tímto bylo prověřování okolností pobytu Abou Daouda na našem území ukončeno.
Přesto je dobré si tyto události připomínat. V srpnu 1981 v Polsku byl na Abou Daouda spáchán atentát v hotelové kavárně, čímž nebyl ohrožen život jen palestinského teroristy ale i ostatních návštěvníků hotelu. Abou Daoud, přestože byl 5x střelen do tváře, útok přežil. Pobyt Abou Daouda v naší zemi proběhl naštěstí bez incidentů. Kdyby tomu tak nebylo, možná by prověřování odpovědnosti vedoucích pracovníků StB neskončilo dřív, než začalo. Ale to je kdyby…
Ing. Josef Mareš
5. 9. 2022