Policisté každoročně pátrají po stovkách dětí, bezmála v 98% jsou v jejich nalezení úspěšní . . .
25. květen – den, který je připomínkou pro všechny rodiče, kterým beze stopy zmizely jejich děti. Právě na 25. květen připadá „Mezinárodní den pohřešovaných dětí“, známý i jako „Pomněnkový den“, který se do českého podvědomí zapsal poprvé v roce 2004. Ve světě si tento den připomínají již od roku 1983, kdy jej jako vzpomínkový označil tehdejší prezident Ronald Reagan. Prvotním impulsem byl 25. květen 1979, kdy se v americkém New Yorku ztratil při cestě do školy šestiletý chlapec. Jeho rodiče už ho nikdy neviděli.
Bohužel podobně zdrcující osudy mají i někteří rodiče v České republice. I přesto, že nevypátraných dětí není mnoho - za posledních dvacet let se nepodařilo vypátrat jen asi dvě desítky dětí – přesto je každé pátrání pro policisty velice zásadní a prioritní událostí. Podobně to vnímá i vedoucí odboru pátrání Policejního prezídia ČR plk. Mgr. Vratislav Grégr. „Když pátráme po dětech, vždy to vnímám velice citlivě, a to jako otec od dětí, ale i profesně. V rámci Policie ČR je těmto případům dána naprostá priorita, snažíme se co nejdříve zjistit maximum informací, abychom mohli ihned zahájit pátrání“.
V pátrání po pohřešovaných dětech bylo velkým a zásadním posunem vytvoření tzv. „národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech.“ Do ostrého provozu byl zaveden v roce 2010. „Od jeho spuštění jsme prostřednictvím tohoto koordinačního mechanismu vyhlašovali pátrání po více jak stovce dětí. Zapojení veřejnosti a médií do procesu pátrání vnímám jako velice přínosné. Priorita tohoto mechanismu je rychlost, jakou se informace o tom, že se dítě ztratilo, dostanou k veřejnosti," zmínil plukovník Grégr z odboru pátrání Policejního prezídia ČR.
Prostřednictvím národního koordinačního mechanismu jsou řešeny především případy dětí, které nebyly v minulosti nikdy pohřešované a mohou být bezprostředně ohroženy na životě nebo zdraví. V těchto situacích je velice důležitý rychlý přenos informací jak mezi jednotlivými subjekty pátrání, tak i směrem k veřejnosti, která může v době bezprostředně po zmizení dítěte poskytnout relevantní informace.
"Jsme skutečně velice úspěšní," říká plukovník Grégr. "
Procento vypátraných dětí, jejichž vyhlášení bylo provedeno prostřednictvím národního koordinačního mechanismu, je téměř stoprocentní. Navíc oceňuji, že veřejnost vnímá každé zveřejněné pátrání po tzv. "dítěti v ohrožení" velice vážně. Tento proaktivní způsob nám velmi pomáhá a veřejnosti za to patří velké poděkování," vyzdvihl roli občanů ochotných pomoci vedoucí odboru pátrání.
Ale i přesto jsou stále v hledáčku policie zhruba dvě desítky dětí, které se v průběhu dvaceti let ztratily a doposud se je nepodařilo vypátrat. Jako například:
Issa Jasmin z Prahy
Ivana Košková zmizela 13. července 1997. Naposledy byla viděna na jízdním kole na silnici mezi Příšovicemi a Loukovem, nedaleko od křižovatky na Svijanský Újezd. Dívka tehdy odjela za tetou do Svijanského Újezda. Tříkilometrovou trasu ale neurazila a nikdy nedojela. . . .
V rámci Evropy se česká policie řadí na přední místa v úspěšnosti při nalezení ztracených dětí. Nevyřešené zůstává zhruba promile případů. Policisté věnují každému oznámenému pohřešování velkou pozornost, nicméně, jak si posteskl plukovník Grégr, z osmdesáti procent je nejvíce zatěžují tzv. notoričtí útěkáři umístěni v různých výchovných zařízeních. Někteří mají na svém kontě i desítky útěků. I jim je dávána stejná priorita, jako dětem, které jsou "prvopohřešovaní".
mjr. Bc. Vlasta Suchánková
Policejní prezídium ČR, tisková mluvčí
22. 5. 2014